Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Výsledná suma se skládá ze dvou samostatných rozhodnutí. Větší část sankce, konkrétně 460 milionů eur, se týká zvýhodňování vlastních produktů ve výsledcích vyhledávání, kde Google upřednostňoval své služby pro nákupy, hotely či dopravu před konkurencí. Zbývajících 430 milionů eur pak připadá na praktiky v obchodě Google Play, kde podle zjištění Komise vývojáři nemohli uživatele svobodně informovat o výhodnějších nabídkách mimo tuto platformu.
Kroky Evropské komise přicházejí po více než dvouletém vyšetřování a představují další důležitý milník v uplatňování regulace velkých technologických firem. Přestože jde o citelný trest, částky jsou nižší než historické pokuty udělěné v rámci klasického antimonopolního práva, což odráží snahu nových pravidel spíše přimět firmy k přímé změně chování než je pouze finančně postihovat.
Společnost Google se proti závěrům unijních orgánů ostrým způsobem ohradila a vyjádřila nesouhlas. Podle zástupců firmy mohou nařízené změny vést ke zhoršení kvality služeb pro samotné uživatele, jelikož vyhledávač bude muset omezit některé oblíbené funkce rychlého zobrazení cen či dostupnosti a zároveň oslabit bezpečnostní prvky v obchodu s aplikacemi. Společnost v současnosti zvažuje další právní kroky včetně odvolání.
Internetový gigant má nyní dvouměsíční lhůtu na to, aby zavedl potřebná opatření a vyhověl unijním požadavkům. Pokud by k nápravě nedošlo, hrozí firmě opakované denní penále, které může dosáhnout až pěti procent z celosvětového denního obratu její mateřské společnosti Alphabet. Brusel však zdůrazňuje, že cílem není společnost zničit, ale zajistit spravedlivé prostředí pro všechny účastníky trhu.
Vyostřené rozhodnutí přichází v geopoliticky citlivém období, kdy Washington dlouhodobě kritizuje evropskou regulaci amerických technologických společností a označuje ji za skrytou překážku obchodu. Zástupci Evropské komise však jakýkoliv politický tlak odmítají s tím, že se při rozhodování striktně řídili platnou legislativou a povinností dohlížet na fungování trhu.
I přes ostrou rétoriku z obou stran již společnost Google začala testovat některé úpravy zobrazení svých služeb, což unijní orgány označují za posun správným směrem. Zda to však bude k úplnému urovnání sporu stačit, ukážou až nadcházející týdny a výsledek navazujících jednání mezi technologickým obrem a evropskými regulátory.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.