Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Podle prezidentova vyjádření budou mít povoleny akce pořádané uznávanými subjekty, jako jsou například odborové svazy, i když úřady mohou pozměnit jejich trasy. Naopak demonstrace požadované jednotlivci nebo skupinami bez legitimní autority budou striktně zakázány. Hlavní prioritou francouzských úřadů je nyní návrat ke klidu a pořádku.
Macron v souvislosti s víkendovými událostmi uvedl, že velkou část rabování a násilí měly na svědomí extrémně levicové skupiny. Tyto subjekty podle jeho slov podnikly politické a podvratné akce s cílem svrhnout republiku. V reakci na to svolal na pátek zasedání rady pro obranu, kde se rozhodne o konkrétních dalších krocích ohledně plánovaných celostátních demonstrací.
Úřady již vyhlásily zákaz všech protestů naplánovaných na sobotu v centru Lyonu, kde bylo o víkendu vypleněno až tři sta obchodů a vypálena turistická kancelář. Podobné zákazy oznámili také představitelé v Marseille, Nice a Toulonu. V Paříži byla sice povolena pochodová trasa začínající na Náměstí Bastily, avšak se zákazovým vstupem do samotného centra města.
Samostatný pochod v hlavním městě plánovaný studenty a členy hnutí žlutých vest úřady nepovolily. Hlavní studentský svaz UNEF přesto vyzval k novým shromážděním, zatímco podnikatelé v Paříži i dalších městech začali kvůli obavám z násilností zabedňovat výlohy. Části velkých měst včetně Paříže navíc částečně omezují noční vycházení a zavádějí bezpečnostní zóny kolem klíčových institucí.
Ministr spravedlnosti Gérald Darmanin informoval, že od minulého víkendu proběhlo přibližně dva a půl tisíce zatčení, přičemž devět set osob čelí trestnímu stíhání. Mezi incidenty patřilo například zapálení radnice v Limoges, v souvislosti s nímž již byly zatčeny dvě osoby. Premiér Sébastien Lecornu mezitím jednal s představiteli hlavních politických stran a starosty velkých měst s cílem získat jejich podporu.
Současná vlna demonstrací odstartovala již v průběhu minulého měsíce na střední škole v Créteil na jihovýchodě Paříže kvůli nedostatku personálu a špatnému stavu budov. Protesty se posléze rozšířily do celé země a provázely je stávky a blokády. Původní studentské požadavky se mezitím proměnily v rozsáhlé protesty proti drahotě a rostoucím nákladům na život.
Celá situace se odehrává pouhých šest měsíců před nadcházejícími prezidentskými volbami, v nichž bude zvolen nástupce současné hlavy státu. Bezpečnostní složky zůstávají v maximální pohotovosti a úřady nadále pečlivě vyhodnocují veškerá rizika spojená s plánovanými víkendovými akcemi. Vláda proto trvá na dodržování nových bezpečnostních opatření napříč celou zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
