Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Krize se však netýká pouze vojáků v aktivní službě, ale i samotné mobilizace v zázemí. Fedorov uvedl, že se odvodu aktivně vyhýbají zhruba dva miliony mužů, po kterých nyní úřady pátrají. Navzdory platnému zákazu opuštění země pro muže v produktivním věku se desetitisícům z nich podařilo uprchnout za hranice. Tato situace staví Kyjev do extrémně složité pozice, kdy prořídlé stavy na frontě prakticky není kým doplňovat.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tato tvrdá data uznal, že mobilizační systém je v současné podobě neudržitelný a vyžaduje radikální reformu. Ukrajinské jednotky v první linii čelí brutálnímu tlaku početnějšího nepřítele a trpí nejen nedostatkem mužů, ale i kritickým deficitem munice. Úkolem zvrátit tento nepříznivý trend byl pověřen právě Fedorov, který se ve svých necelých 35 letech stal nejmladším šéfem resortu obrany v historii Ukrajiny.
Fedorov, který si získal renomé jako ministr pro digitální transformaci a architekt dronové války, hodlá na krizi odpovědět technologickým skokem. Jeho vizí je masivní robotizace bojiště, která by kompenzovala chybějící živou sílu. Podle nového ministra je právě nasazení strojů jedinou cestou, jak minimalizovat lidské ztráty a zároveň udržet obranyschopnost země v situaci, kdy lidské zdroje začínají povážlivě docházet.
Vize technologické převahy se již nyní opírá o rozsáhlou domácí výrobu. Na Ukrajině v současnosti operuje přes 500 firem specializovaných na bezpilotní letouny a desítky soukromých výrobců raket či systémů pro elektronický boj. Právě přerod obranného průmyslu v moderní technologické centrum je pro Zelenského prioritou, od které si slibuje nahrazení zastaralých metod modernějším a efektivnějším přístupem k vedení války.
Přestože se Fedorov upíná k inovacím, ukrajinská společnost se nyní musí vyrovnat s hořkou pravdou o vyčerpání a klesající morálce svých vojáků. Fakt, že mnozí muži slouží v první linii dlouhé měsíce bez možnosti odpočinku, je nyní oficiálně uznaným problémem.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.