Extrémní počasí vyhovuje hmyzu. Množí se, a to rychle

Velkou hrozbu představují také klíšťata, jejichž populace a teritorium vlivem klimatu, změn v krajině a hojnosti žaludů prudce rostou. Příkladem je klíště asijské, které se v USA poprvé objevilo v roce 2017 a má schopnost samoklonování, kdy samičky produkují tisíce vlastních kopií bez nutnosti páření. Sliny jiných druhů klíšťat navíc mohou u lidí vyvolat silnou alergii na maso a mléčné výrobky.

Podle údajů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se počet nahlášených případů nemocí přenášených těmito přenašeči mezi lety 2005 a 2019 zdvojnásobil. Odborník na klíšťata Goudarz Molaei z Connecticutu varuje, že nárůst výskytu infikovaných jedinců se s pokračujícím oteplováním bude přesouvat z pobřežních oblastí dále do vnitrozemí. V celosvětovém měřítku jsou největším nebezpečím komáři kvůli šíření malárie, v USA však primární hrozbu představují právě klíšťata.

Ekolog Richard Ostfeld z Cary Institute upozorňuje, že výskyt lymské boreliózy, babesiózy a anaplasmózy vykazuje explozivní nárůst. Lymskou boreliózou může v USA ročně onemocnět až 476 000 lidí, přičemž včasná léčba antibiotiky je účinná, ale při zanedbání hrozí chronické potíže jako záněty kloubů či nepravidelný tlukot srdce. Babesióza způsobuje příznaky podobné chřipce a rozpad červených krvinek. Anaplasmóza, která v roce 2023 postihla přibližně 7 000 lidí, může vést až k selhání orgánů, zatímco vzácnější virus Powassan vyvolává zánět mozku.

Návštěvnost pohotovostí kvůli kousnutí klíštětem dosahuje v USA v letošní sezoně nejvyšších hodnot za posledních sedm let, zejména na severovýchodě země. Klíště obecné (blacklegged tick) výrazně rozšířilo své teritorium a od konce devadesátých let zdvojnásobilo počet okresů, kde je trvale usídleno. Za tímto šířením stojí kromě klimatických změn také proměna krajiny, zejména suburbanizace a nárůst populace jelenů a myšic bělonohých, které slouží jako hostitelé. Významnými přenašeči patogenů mohou být také čipmani.

Nejlepším ukazatelem množství klíšťat v daném roce je podle Ostfelda populace myšic z předchozího léta, která přímo závisí na úrodě žaludů z předcházejícího podzimu. Bohatá nadílka žaludů totiž znamená přemnožení myší, což zvyšuje šance larev klíšťat na přežití a následný přenos infekce na člověka. V letošním roce hlásí laboratoře v Connecticutu výrazně vyšší záchyty klíšťat než v minulých letech. Přibližně 40 % testovaných klíšťat je pozitivních na lymskou boreliózu a až desetina z nich v sobě nese více než jeden patogen současně.

Klíště druhu Amblyomma americanum (lone star tick) se šíří z jihovýchodu na sever a přenáší takzvaný syndrom alfa-gal, což je alergie na červené maso a mléčné výrobky způsobená cukernou molekulou v jeho slinách. Tímto syndromem může v USA trpět až 450 000 lidí, přičemž například na ostrově Martha's Vineyard muselo mnoho obyvatel kvůli tomu přejít na veganskou stravu. Na tomto ostrově byl zaznamenán i strmý nárůst výskytu klíštěte asijského, které poškozuje zejména hospodářská zvířata a rozšířilo se už i do států Georgia a Missouri.

Komáři představují další vážnou hrozbu, přičemž v USA způsobují největší problémy západonilská horečka a horečka dengue. Západonilská horečka postihuje ročně zhruba 2 000 lidí a letos začala její sezóna neobvykle brzy, zatímco dengue způsobila loni tisíce případů zejména na Portoriku. Komáři rodu Aedes se kvůli oteplování šíří na sever rychlostí přibližně 240 kilometrů za rok. Jejich aktivitu letos podpořilo teplé a vlhké jaro a stojatá voda po tropických bouřích na jihovýchodě USA.

Teplé počasí svědčí také mouchám a hrozbu představuje i masožravá bzučivka New World screwworm, jejíž larvy se mohou vyvíjet v ranách po kousnutí klíštětem. V jihozápadních oblastech se navíc kvůli monzunovým dešťům stahují do lidských obydlí štíři a pavouci. Lidé se mohou chránit používáním repelentů schválených agenturou EPA nebo ošetřením oděvů permethrinem. Účinnou prevencí je také odstraňování stojaté vody a listí z okolí domů a odklízení dřevěných hromad.

Věda se snaží na šíření škůdců reagovat vývojem nových vakcín a léků. Farmaceutická společnost Pfizer žádá o schválení nové vakcíny proti lymské borelióze a klinickými testy prochází také pilulka, která klíště po kousnutí usmrtí. Pro potlačení alergických reakcí u syndromu alfa-gal lékaři využívají lék Xolair a zkoumá se i vliv akupunktury. Pokusy na ostrově Nantucket zahrnují genetickou modifikaci myší, zatímco na jednom z ostrovů v Maine vedlo úplné vyhubení jelenů k eliminaci výskytu boreliózy. Nejdůležitějším krokem však podle odborníků zůstává osobní ochrana každého jednotlivce.