Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Nadcházející šampionát, který mají hostit USA, Mexiko a Kanada, představuje pro Trumpa zásadní nástroj „měkké síly“. Bezprecedentní bojkot ze strany evropských velmocí by turnaj znehodnotil natolik, že by se stal sportovně i finančně irelevantním. Podle Adama Hodge, bývalého člena Rady pro národní bezpečnost USA, je pro Trumpa vliv jedinou uznávanou měnou a účast Evropy na mistrovství světa je pákou, kterou by prezident musel brát vážně.
Ačkoliv Trump v Davosu vyloučil použití vojenské síly k ovládnutí Grónska, jeho trvající požadavek na „okamžitá jednání“ o osudu ostrova klid nepřinesl. Naopak, napříč politickým spektrem v Evropě sílí hlasy volající po tvrdém postupu. Francouzský levicový poslanec Éric Coquerel se otevřeně ptá, zda je možné hrát fotbal v zemi, která ohrožuje své sousedy a podkopává mezinárodní právo. Také vlivný německý konzervativec Roderich Kiesewetter si jen těžko dokáže představit účast evropských zemí v případě, že Trump zahájí obchodní válku s EU.
Rozhodnutí o případném bojkotu zatím oficiálně leží na národních fotbalových asociacích, nikoliv na vládách. To znamená, že osud „Trumpova šampionátu“ mají v rukou lidé jako Debbie Hewittová z anglické asociace nebo Frank Paauw z Nizozemska. Bývalý předseda kontrolního výboru FIFA Miguel Maduro upozorňuje, že bez evropských týmů, které s výjimkou Argentiny a Brazílie dominují světovému žebříčku, by šampionát ztratil smysl a FIFA by utrpěla obrovské finanční ztráty.
Německá státní tajemnice pro sport Christiane Schenderleinová potvrdila, že politické kruhy o možnosti bojkotu diskutují jako o „poslední možnosti“, jak přivést Trumpa k rozumu v otázce Grónska. Podle průzkumů veřejného mínění navíc tento postoj podporuje téměř polovina německých fanoušků. Historie sportovních bojkotů sahá k olympiádám v letech 1980 a 1984, ale hrozba v roce 2026 staví Evropu do situace, která nemá v moderních dějinách obdoby.
Pokud by k hromadnému odhlášení evropských týmů skutečně došlo, turnaj s rozšířeným počtem 48 účastníků by se zhroutil do logistického i politického chaosu. Pro Donalda Trumpa, který se osobně angažoval v přípravách a šampionát považuje za pilíř svého druhého funkčního období, by takové gesto znamenalo zásadní mezinárodní ponížení.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Evropa v posledních dnech horečně hledala páky, které by přiměly amerického prezidenta Donalda Trumpa ustoupit od hrozeb spojených s anexí Grónska. Zatímco Trump po setkání v Davosu dočasně stáhl plán na zavedení cel vůči evropským spojencům, někteří politici věří, že našli ultimátní zbraň pro případ, že by prezident svůj názor opět změnil: bojkot letošního mistrovství světa ve fotbale.
Diplomatická bouře vyvolaná snahou Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska sice po jeho ústupu v Davosu částečně utichla, podle evropských představitelů však zanechala transatlantické spojenectví nenávratně proměněné. I když prezident stáhl hrozby silového řešení i drakonických cel, evropští diplomaté pro CNN uvedli, že důvěra byla hluboce poškozena a proces nápravy bude trvat roky.
Donald Trump vyvolal vlnu pobouření mezi britskými zákonodárci a veterány po svém tvrzení, že vojáci NATO se během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu vyhýbali nasazení v první linii. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že spojenecké jednotky se držely spíše v ústraní, zatímco hlavní tíhu bojů nesly Spojené státy. Tyto výroky narazily na tvrdou kritiku napříč politickým spektrem, zejména s odkazem na stovky padlých britských vojáků.
Vztahy mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevily, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Analýza CNN ukazuje, že tento velkolepě prezentovaný průlom se nápadně podobá bezpečnostní smlouvě, kterou mají USA s Dánskem již od roku 1951. Trump sice hovoří o „nekonečné“ a „věčné“ dohodě, ale mnozí odborníci upozorňují, že americký prezident pouze znovu objevil práva, která Spojené státy na ostrově de facto využívají již sedm desetiletí.
Mezinárodní napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi sice po částečném ústupu Donalda Trumpa v otázce Grónska polevilo, Evropa se však připravuje na další nepředvídatelné kroky amerického prezidenta. Summit v Bruselu, který se konal tento čtvrtek, se nesl ve znamení úlevy, ale i hlubokého pragmatismu. Lídři EU si uvědomují, že krizová situace kolem arktického ostrova je jen špičkou ledovce v rámci širšího útoku na transatlantické hodnoty a stabilitu.
Donald Trump v těchto dnech na ekonomickém fóru v Davosu oficiálně představil svou novou „Radu pro mír“ (Board of Peace). Tento ambiciózní projekt, který byl původně zamýšlen pro řešení situace v Gaze, nyní podle všeho aspiruje na roli globálního vyjednavače, což vyvolává obavy z odsunutí OSN na druhou kolej.
V Česku byla o uplynulém víkendu zadržena osoba podezřelá z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Informovala o tom policie, realizaci v případu potvrdila i Bezpečnostní informační služba (BIS).
Spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem v uplynulých dnech alespoň pro tuto chvíli vyvrcholil. Soud totiž posvětil jejich dohodu ohledně rozdělení péče o Rozárku. O pocity se dělila především influncerka, ale nakonec se ozval i známý podnikatel.
Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody.
Karlos Vémola ve středu sliboval a také doručil první velké vyjádření k ostře sledované kauze, ve které ho vyšetřuje policie. Popsal okamžik zadržení, následnou domovní prohlídku i trable se zdravotními problémy. Došlo dokonce i na slzy.
Britský ministr obrany John Healey dnes potvrdil, že Spojené království převezme „vedoucí roli“ při zajišťování bezpečnosti v Arktidě a na dálném severu v rámci struktur NATO. Toto prohlášení přichází jako přímá reakce na dramatické události posledních čtrnácti dnů, které Healey popsal jako období „tvrdých vyjednávání a neústupné diplomacie“ vyvolané zájmem Donalda Trumpa o Grónsko.