Evropská podpora Ukrajiny je neochvějná, jak dlouho ale vydrží?

Zcela odlišnou atmosféru nabídlo setkání v bruselské centrále Evropské rady, kde evropských sedmadvacet lídrů přivítalo Zelenského vestoje bouřlivým potleskem. Předseda Evropské rady António Costa při této příležitosti zdůraznil, že nastal čas pro posílení tlaku na Moskvu a zachování nezbytné pomoci napadené zemi, za což ukrajinský prezident vyjádřil hlubokou vděčnost.

Symbolika této jednoty odráží reálné finanční statistiky, podle nichž evropské státy včetně Velké Británie a Norska vynaložily na podporu Kyjeva od roku 2022 do dubna letošního roku celkem 236 miliard eur. Finanční podpora ze strany Spojených států přitom za stejné období dosáhla zhruba 115 miliard eur, což ukazuje rostoucí význam evropského kontinentu v zajišťování chodu ukrajinského státu.

Evropská unie dosud schválila dvacet jeden balíček sankcí vůči Ruské federaci, loni odsouhlasila bezprecedentní půjčku ve výši devadesáti miliard eur a otevřela s Kyjevem přístupové rozhovory. Současně poskytla bezpečné útočiště pro 4,4 milionu ukrajinských uprchlíků, čímž potvrdila dlouhodobý závazek vůči stabilitě ve východní Evropě.

Navzdory těmto deklaracím je celková situace pro Ukrajinu blížící se ke své páté válečné zimě stále složitější a nese s sebou řadu strukturálních rizik. Evropa totiž nedokáže plně nahradit americkou dominanci v oblasti vojenských technologií a zpravodajských informací, což se nedávno projevilo při výpadcích satelitního systému Starlink využívaného pro obranu proti vzdušným útokům.

Kyjev je navíc závislý na amerických protiraketových systémech Patriot a nedávno obvinil Washington, že brání evropským státům v předávání jejich vlastních zásob na Ukrajinu. Tyto technické a logistické komplikace prohlubují obavy o schopnost ukrajinské armády efektivně čelit ruským raketovým útokům v nadcházejícím období.

Finanční břemeno uvnitř samotné Evropy však není rozloženo rovnoměrně, přičemž Německo jako druhá největší ekonomická síla poskytlo od začátku konfliktu 54 miliard eur. Odborníci z Kielského institutu podle webu The Guardian upozorňují, že vzhledem k velikosti německého hospodářství je tato částka sice značná, avšak nikoliv výjimečná v porovnání s jinými státy.

Severské a baltské státy totiž přispívají mnohem štědřeji v přepočtu na hrubý domácí produkt, kdy například Dánsko věnuje na podporu Ukrajiny přes čtyři procenta svého HDP a Estonsko téměř 3,8 procenta. Tyto menší země mohou v budoucnu požadovat, aby největší evropské ekonomiky převzaly větší díl rostoucích finančních nákladů.

Největší hrozbu pro budoucí zachování pomoci však představuje nastupující volební supercyklus v klíčových evropských zemích, kde se očekávají výrazné zisky krajní pravice. Analytici podle webu The Guardian varují, že politická a ekonomická realita v nadcházejících letech může omezit schopnost Evropy pokračovat v dosavadním rozsahu finanční podpory.

Zvláště významné budou nadcházející volby ve Francii, kde se čelní představitelka krajní pravice Marine Le Penová netají záměrem zastavit pomoc Ukrajině do šesti měsíců od případného nástupu k moci. Takový krok by mohl ohrozit plánovaný fond ve výši sto miliard eur v novém rozpočtovém cyklu Evropské unie a vrhnout unii do hluboké vnitřní krize.

Ačkoliv určitá roztříštěnost evropského postupu existuje již nyní, neboť zmíněnou půjčku podpořilo pouze čtyřiadvacet členských států, případný úspěch francouzské opozice by mohl poskytnout politické krytí dalším zemím k omezení financování. To by podle odborníků vedlo k postupnému oslabování společné fronty na podporu Kyjeva.

Panují proto obavy, že Rusko může prostřednictvím takzvané strategické trpělivosti získat u jednacího stolu to, čeho se mu nepodařilo dosáhnout vojenskými prostředky na bojišti. Takový scénář by pro Ukrajinu představoval vážné ohrožení suverenity navzdory jejímu dosavadnímu hrdinskému odporu.

Evropští lídři se snaží tomuto nepříznivému vývoji předejít přípravou nového balíčku financování, který by měl pokrýt sedmdesátimiliardovou finanční mezeru Ukrajiny pro rok 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová věří, že se na pokrytí těchto nákladů budou podílet i další mezinárodní partneři.

Přestože unijní sankce proti Rusku byly nedávno zajištěny na tříleté období, případné radikální změny v politickém směřování evropských zemí by mohly Ukrajinu odsoudit do role vedlejší oběti širších vnitropolitických změn na kontinentu. Budoucnost evropské pomoci tak bude záviset na jednotě zbývajících lídrů v nadcházejícím kritickém roce.