Evropská komise ustupuje tlaku ropné lobby. Navrhla odklad klíčového nařízení o metanu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 11:19
Sdílej:

Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.

Za tímto krokem stojí varování energetického sektoru i vlád pod vedením Francie či USA, podle nichž dosavadní znění předpisů postrádalo potřebnou jasnost a mohlo odradit zahraniční exportéry od dodávek na evropský trh. Situaci navíc komplikuje citlivé geopolitické klima a napjatá situace na trzích s palivy, což v Evropě vyvolává obavy o zajištění dostatečných energetických rezerv pro nadcházející zimní období.

Zástupci ropného a plynárenského průmyslu však navzdory ústupku Komise signalizují, že jednorázový odklad o dvanáct měsíců považují za nedostatečný a nadále usilují o tříleté odložení účinnosti předpisů. Některé členské státy, včetně České republiky, přitom vnímaly původní návrh na delší odklad jako adekvátnější řešení a očekává se, že téma otevřou také na nadcházejícím summitu evropských lídrů.

Zastánci přísné klimatické regulace z řad ekologických organizací a některých europoslanců varují, že otevírání legislativy vystavuje normu riziku dalších zásahů a oslabení pod tlakem lobbyistů. Zkušení vyjednavači upozorňují, že jakékoliv další pokusy o úpravy v Evropském parlamentu mohou vést k snahám o úplné smetení nařízení ze stolu, což by vážně ohrozilo ambiciózní evropské cíle v oblasti snižování emisí.

Mezi unijními vládami panují ohledně rozsahu regulace nadále neshody, přičemž Německo sice podporuje navrhovaný roční odklad, ale k razantnějším změnám se staví zdrženlivě. Kritici z řad průmyslu navíc namítají, že metodika pro prokazování spolehlivosti emisních reportů zůstává nejasná a břemeno implementace tak neúměrně dopadá na jednotlivé členské státy.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Svět už začíná pociťovat dopady extrémního jevu El Niño. Indonésii spalují lesní požáry, mohou být rekordní

Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.

Novinky
Velká Británie

MI5: Teroristé mohou využít AI k plánování útoků nebo vývoji biologických zbraní

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.

Novinky
Kyjev

Statní pokladna vysychá. Ukrajina pozastavila platby za miliardy dolarů

Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.

Novinky
Analýza
Donald Trump

Porušil vlastní zákon, před volbami si moc nepomohl. Proč Trump uzavřel s Ruskem ropnou dohodu?

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.