Česká vláda má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do této funkce Evu Decroix, místopředsedkyni ODS, která nahradila Pavla Blažka. Ten z resortu odešel v souvislosti s kauzou, jež se točí kolem přijetí daru v hodnotě několika miliard korun od bývalého provozovatele ilegální internetové platformy. Decroix se zavázala, že celou záležitost nechá objektivně vyšetřit.
Prezident při jmenování připustil, že by byl raději, kdyby mohl novou ministryni uvést do úřadu za méně problematických okolností. Zdůraznil však, že je nezbytné celou kauzu objasnit co nejtransparentněji a že do šetření musí být zapojeny další klíčové instituce včetně policie, soudů a ministerstva financí. Podle něj je v ohrožení důvěra občanů ve fungování státu.
Eva Decroix s prezidentem jednala už den před svým jmenováním. Na schůzce ho informovala o svých plánech, jak přispět k objasnění celé kauzy. Zmínila se mimo jiné o záměru jmenovat nezávislého koordinátora, který by o průběhu vyšetřování informoval veřejnost. Jeho identitu zatím nezveřejnila, ale uvedla, že by mělo jít o osobu s důvěrou veřejnosti, která pomůže celou situaci uklidnit.
Krátce po převzetí funkce oznámila, že hodlá provést audit ministerstva spravedlnosti, jehož výsledky chce poskytnout veřejnosti. Zdůraznila, že spravedlnost musí zůstat důvěryhodná a že je třeba přesně popsat průběh kauzy v čase. Podle ní není na místě házet všechny zástupce justice do jednoho pytle kvůli jednotlivým pochybením.
Opozice však její nástup do čela ministerstva přijala s výhradami. Hnutí ANO i SPD vyjádřily obavy, že jako členka vedení ODS nebude Decroix nezávislá na svém předchůdci. Místo ní by raději viděly nestranického odborníka, případně zástupce jiné vládní strany, například STAN.
Eva Decroix je zkušená právnička a mediátorka. Do Poslanecké sněmovny se dostala v roce 2021 na kandidátce koalice Spolu za Vysočinu. Od stejného roku také vede krajskou organizaci ODS v tomto regionu. V minulosti působila jako zastupitelka Jihlavy i Kraje Vysočina. V evropských volbách v roce 2019 kandidovala, ale neuspěla.
Po jmenování prezidentem se Decroix ještě v úterý dopoledne přesunula na ministerstvo spravedlnosti, kde ji do funkce oficiálně uvedl premiér Petr Fiala. Při nástupu do úřadu zopakovala, že jejím cílem je obnovit důvěru veřejnosti v českou justici a že bude trvat na otevřenosti a férovém postupu.
Uvedla také, že chce intenzivně komunikovat se zástupci justice a pokračovat v práci na legislativních změnách, zejména v oblasti trestního práva. Prezident Pavel její záměry podpořil a ocenil její ochotu řešit složitou situaci se vší vážností.
Aféra, kvůli které Blažek rezignoval, vyvolala před říjnovými volbami značný rozruch. Podle dostupných informací měl Blažek přijmout vysoký finanční dar od osoby spojené s nelegálními online aktivitami. I když svou rezignaci odůvodnil tlakem veřejnosti, tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.