Česká vláda má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do této funkce Evu Decroix, místopředsedkyni ODS, která nahradila Pavla Blažka. Ten z resortu odešel v souvislosti s kauzou, jež se točí kolem přijetí daru v hodnotě několika miliard korun od bývalého provozovatele ilegální internetové platformy. Decroix se zavázala, že celou záležitost nechá objektivně vyšetřit.
Prezident při jmenování připustil, že by byl raději, kdyby mohl novou ministryni uvést do úřadu za méně problematických okolností. Zdůraznil však, že je nezbytné celou kauzu objasnit co nejtransparentněji a že do šetření musí být zapojeny další klíčové instituce včetně policie, soudů a ministerstva financí. Podle něj je v ohrožení důvěra občanů ve fungování státu.
Eva Decroix s prezidentem jednala už den před svým jmenováním. Na schůzce ho informovala o svých plánech, jak přispět k objasnění celé kauzy. Zmínila se mimo jiné o záměru jmenovat nezávislého koordinátora, který by o průběhu vyšetřování informoval veřejnost. Jeho identitu zatím nezveřejnila, ale uvedla, že by mělo jít o osobu s důvěrou veřejnosti, která pomůže celou situaci uklidnit.
Krátce po převzetí funkce oznámila, že hodlá provést audit ministerstva spravedlnosti, jehož výsledky chce poskytnout veřejnosti. Zdůraznila, že spravedlnost musí zůstat důvěryhodná a že je třeba přesně popsat průběh kauzy v čase. Podle ní není na místě házet všechny zástupce justice do jednoho pytle kvůli jednotlivým pochybením.
Opozice však její nástup do čela ministerstva přijala s výhradami. Hnutí ANO i SPD vyjádřily obavy, že jako členka vedení ODS nebude Decroix nezávislá na svém předchůdci. Místo ní by raději viděly nestranického odborníka, případně zástupce jiné vládní strany, například STAN.
Eva Decroix je zkušená právnička a mediátorka. Do Poslanecké sněmovny se dostala v roce 2021 na kandidátce koalice Spolu za Vysočinu. Od stejného roku také vede krajskou organizaci ODS v tomto regionu. V minulosti působila jako zastupitelka Jihlavy i Kraje Vysočina. V evropských volbách v roce 2019 kandidovala, ale neuspěla.
Po jmenování prezidentem se Decroix ještě v úterý dopoledne přesunula na ministerstvo spravedlnosti, kde ji do funkce oficiálně uvedl premiér Petr Fiala. Při nástupu do úřadu zopakovala, že jejím cílem je obnovit důvěru veřejnosti v českou justici a že bude trvat na otevřenosti a férovém postupu.
Uvedla také, že chce intenzivně komunikovat se zástupci justice a pokračovat v práci na legislativních změnách, zejména v oblasti trestního práva. Prezident Pavel její záměry podpořil a ocenil její ochotu řešit složitou situaci se vší vážností.
Aféra, kvůli které Blažek rezignoval, vyvolala před říjnovými volbami značný rozruch. Podle dostupných informací měl Blažek přijmout vysoký finanční dar od osoby spojené s nelegálními online aktivitami. I když svou rezignaci odůvodnil tlakem veřejnosti, tvrdí, že se ničeho nezákonného nedopustil.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.