Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhne Evu Decroix, poslankyni a místopředsedkyni ODS. Nahradí tak dosavadního ministra Pavla Blažka, který rezignoval v souvislosti s kontroverzním přijetím vysokého daru v podobě bitcoinů.
Premiér informoval, že o jmenování nové ministryně jednal s prezidentem Petrem Pavlem, který s návrhem souhlasil. Eva Decroix se tak oficiálně ujme funkce v úterý 10. června a povede resort až do říjnových voleb, tedy zhruba po dobu čtyř měsíců.
Pavel Blažek se rozhodl rezignovat poté, co vyšlo najevo, že přijal téměř miliardu korun v bitcoinech od podnikatele odsouzeného za provozování nelegální online platformy, kde se obchodovalo mimo jiné s narkotiky. Blažek později přiznal, že dar byl chybně vyhodnocen a že by dnes postupoval jinak.
Současně s Blažkem opustí úřad i jeho náměstek Radomír Daňhel, který byl osobně přítomen u otevření elektronické peněženky s bitcoiny. Ministerstvo spravedlnosti jeho odchod potvrdilo na síti X krátce po premiérově vystoupení.
Eva Decroix, právnička s diplomem z Francie, na svém profilu na síti X poděkovala za důvěru a uvedla, že své další kroky představí až po oficiálním převzetí úřadu. Čeká ji složitý úkol: obnovit důvěru veřejnosti v justici a stabilizovat otřesený resort.
Premiér zároveň oznámil, že kvůli celé kauze svolá zasedání Bezpečnostní rady státu. Chce znát podrobnosti od zpravodajských služeb a zjistit, zda stát není zranitelný vůči novým formám kybernetické kriminality. Zdůraznil, že jakékoli pochybnosti o fungování státních institucí mohou ohrozit důvěru občanů i motivaci státních úředníků.
Fiala se rovněž ostře ohradil proti spekulacím, podle nichž mohla vláda nebo ODS přijmout dar výměnou za nějakou formu protekce. Opozici a části médií vyčetl, že šíří lži, které nejsou ničím podložené.
Ve svém projevu se také vymezil vůči Andreji Babišovi, předsedovi hnutí ANO. Připomněl, že Babiš je obžalovaný kvůli zneužití dotací a zároveň čelí vyšetřování ve Francii kvůli podezření z finančních machinací. Oproti tomu Blažek podle Fialy jednal sebekriticky a přijal odpovědnost za své rozhodnutí.
Podle předsedy vlády se o celé záležitosti dozvěděl až po uzavření darovací smlouvy a otevření bitcoinové peněženky, a to během neformálního rozhovoru s Blažkem. Ten ho ujistil, že vše proběhlo legálně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.