Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhne Evu Decroix, poslankyni a místopředsedkyni ODS. Nahradí tak dosavadního ministra Pavla Blažka, který rezignoval v souvislosti s kontroverzním přijetím vysokého daru v podobě bitcoinů.
Premiér informoval, že o jmenování nové ministryně jednal s prezidentem Petrem Pavlem, který s návrhem souhlasil. Eva Decroix se tak oficiálně ujme funkce v úterý 10. června a povede resort až do říjnových voleb, tedy zhruba po dobu čtyř měsíců.
Pavel Blažek se rozhodl rezignovat poté, co vyšlo najevo, že přijal téměř miliardu korun v bitcoinech od podnikatele odsouzeného za provozování nelegální online platformy, kde se obchodovalo mimo jiné s narkotiky. Blažek později přiznal, že dar byl chybně vyhodnocen a že by dnes postupoval jinak.
Současně s Blažkem opustí úřad i jeho náměstek Radomír Daňhel, který byl osobně přítomen u otevření elektronické peněženky s bitcoiny. Ministerstvo spravedlnosti jeho odchod potvrdilo na síti X krátce po premiérově vystoupení.
Eva Decroix, právnička s diplomem z Francie, na svém profilu na síti X poděkovala za důvěru a uvedla, že své další kroky představí až po oficiálním převzetí úřadu. Čeká ji složitý úkol: obnovit důvěru veřejnosti v justici a stabilizovat otřesený resort.
Premiér zároveň oznámil, že kvůli celé kauze svolá zasedání Bezpečnostní rady státu. Chce znát podrobnosti od zpravodajských služeb a zjistit, zda stát není zranitelný vůči novým formám kybernetické kriminality. Zdůraznil, že jakékoli pochybnosti o fungování státních institucí mohou ohrozit důvěru občanů i motivaci státních úředníků.
Fiala se rovněž ostře ohradil proti spekulacím, podle nichž mohla vláda nebo ODS přijmout dar výměnou za nějakou formu protekce. Opozici a části médií vyčetl, že šíří lži, které nejsou ničím podložené.
Ve svém projevu se také vymezil vůči Andreji Babišovi, předsedovi hnutí ANO. Připomněl, že Babiš je obžalovaný kvůli zneužití dotací a zároveň čelí vyšetřování ve Francii kvůli podezření z finančních machinací. Oproti tomu Blažek podle Fialy jednal sebekriticky a přijal odpovědnost za své rozhodnutí.
Podle předsedy vlády se o celé záležitosti dozvěděl až po uzavření darovací smlouvy a otevření bitcoinové peněženky, a to během neformálního rozhovoru s Blažkem. Ten ho ujistil, že vše proběhlo legálně.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.