Evropská unie dává najevo, že neustoupí tlaku Washingtonu na zrušení svých ekologických předpisů, které jsou součástí obchodní dohody o clech. Sabine Weyandová, šéfka Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod, na středečním neveřejném setkání velvyslanců sdělila, že Komise nepoužije dokument zaslaný Bílým domem jako základ pro jednání. Tuto informaci poskytlo Politico pět diplomatů a úředníků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, jelikož se jednalo o citlivé jednání.
Dokument vypracovaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa by zavázal Brusel ke zrušení pravidel, která po amerických firmách vyžadují předkládání plánů pro boj se změnami klimatu a ukončení porušování lidských práv a ekologických předpisů v rámci jejich dodavatelských řetězců. Deník Financial Times ve středu informoval, že Bílý dům v dokumentu označil tuto legislativu za „vážné a neopodstatněné překročení regulačních pravomocí“, které americkým společnostem „ukládá značnou ekonomickou a regulační zátěž“.
Diplomaté a úředníci potvrdili, že Komise nehodlá na tuto kritiku reagovat. Dokument byl vypracován poté, co Trump v červenci na svém skotském golfovém resortu Turnberry dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rámcovou obchodní dohodu „podáním ruky“. Exekutiva EU má v úmyslu postupovat podle následného společného prohlášení, které žádné ústupky nepředpokládá.
Jeden z úředníků Evropské komise zdůraznil, že vždy tvrdili, že o těchto záležitostech nebudou jednat. Zástupce jedné ze zemí EU označil ostrý útok na ekologické předpisy pouze za vyjednávací taktiku s tím, že „Oni mají své červené linie a my máme ty naše.“ Zasedání, na kterém Weyandová vystoupila, se konalo v omezeném formátu, určeném pro nejcitlivější diskuse. Velvyslanci měli dokonce zakázáno používat telefony. Národní metropole navíc nedostaly k tomuto americkému vyjednávacímu dokumentu přístup, vzhledem k vysokým sázkám obchodní dohody, která má potenciálně hodnotu bilionů dolarů.
Zástupce hlavního mluvčího Komise, Olof Gill, ve čtvrtek na tiskové konferenci odmítl potvrdit přijetí pozičního dokumentu z USA. Trval na tom, že se EU „zaměřuje na věrné provádění společného prohlášení EU-USA“, které je klíčové pro zachování bezkonkurenčního transatlantického obchodu. „Neodvoláváme žádný z našich zákonů,“ dodal mluvčí.
EU se v srpnu v rámci rámcové dohody zavázala, že se bude zabývat obavami USA ohledně svého zákona o transparentnosti dodavatelských řetězců. Zároveň spouští novou rozsáhlou deregulaci, která má za cíl zjednodušit pravidla a zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost. I když je to interně vnímáno jako vstřícný krok vůči Washingtonu, američtí úředníci podporovaní velkými podniky vidí v těchto návrzích příležitost k prosazení zrušení zákonů, které považují za nevýhodné, a zahájili nový tlak.
Bílý dům pod vedením Donalda Trumpa trvale kritizuje ekologické předpisy EU. Současně omezuje domácí pravidla na ochranu životního prostředí a snižování emisí uhlíku a dalších znečišťujících plynů. Tým republikánského prezidenta také naléhá na Brusel, aby zrušil svá digitální nařízení, která prý nespravedlivě poškozují americké technologické firmy. Výkonná viceprezidentka Komise, Henna Virkkunenová, v rozhovoru ve středu prohlásila, že evropští lídři by neměli ztrácet nervy tváří v tvář útokům zpoza Atlantiku. Uvedla, že je důležité zachovat klid, i když existují různé útoky proti této legislativě.
Podle návrhu programu, který získalo Politico, se vedoucí představitelé Evropy sejdou koncem tohoto měsíce na summitu v Bruselu, aby projednali potřebu zdvojnásobit úsilí v politikách navzdory americkému tlaku. Evropská rada bude zvažovat, jak „znovu prosadit evropské zájmy, hodnoty a regulační autonomii.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.