Evropská unie dává najevo, že neustoupí tlaku Washingtonu na zrušení svých ekologických předpisů, které jsou součástí obchodní dohody o clech. Sabine Weyandová, šéfka Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod, na středečním neveřejném setkání velvyslanců sdělila, že Komise nepoužije dokument zaslaný Bílým domem jako základ pro jednání. Tuto informaci poskytlo Politico pět diplomatů a úředníků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, jelikož se jednalo o citlivé jednání.
Dokument vypracovaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa by zavázal Brusel ke zrušení pravidel, která po amerických firmách vyžadují předkládání plánů pro boj se změnami klimatu a ukončení porušování lidských práv a ekologických předpisů v rámci jejich dodavatelských řetězců. Deník Financial Times ve středu informoval, že Bílý dům v dokumentu označil tuto legislativu za „vážné a neopodstatněné překročení regulačních pravomocí“, které americkým společnostem „ukládá značnou ekonomickou a regulační zátěž“.
Diplomaté a úředníci potvrdili, že Komise nehodlá na tuto kritiku reagovat. Dokument byl vypracován poté, co Trump v červenci na svém skotském golfovém resortu Turnberry dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rámcovou obchodní dohodu „podáním ruky“. Exekutiva EU má v úmyslu postupovat podle následného společného prohlášení, které žádné ústupky nepředpokládá.
Jeden z úředníků Evropské komise zdůraznil, že vždy tvrdili, že o těchto záležitostech nebudou jednat. Zástupce jedné ze zemí EU označil ostrý útok na ekologické předpisy pouze za vyjednávací taktiku s tím, že „Oni mají své červené linie a my máme ty naše.“ Zasedání, na kterém Weyandová vystoupila, se konalo v omezeném formátu, určeném pro nejcitlivější diskuse. Velvyslanci měli dokonce zakázáno používat telefony. Národní metropole navíc nedostaly k tomuto americkému vyjednávacímu dokumentu přístup, vzhledem k vysokým sázkám obchodní dohody, která má potenciálně hodnotu bilionů dolarů.
Zástupce hlavního mluvčího Komise, Olof Gill, ve čtvrtek na tiskové konferenci odmítl potvrdit přijetí pozičního dokumentu z USA. Trval na tom, že se EU „zaměřuje na věrné provádění společného prohlášení EU-USA“, které je klíčové pro zachování bezkonkurenčního transatlantického obchodu. „Neodvoláváme žádný z našich zákonů,“ dodal mluvčí.
EU se v srpnu v rámci rámcové dohody zavázala, že se bude zabývat obavami USA ohledně svého zákona o transparentnosti dodavatelských řetězců. Zároveň spouští novou rozsáhlou deregulaci, která má za cíl zjednodušit pravidla a zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost. I když je to interně vnímáno jako vstřícný krok vůči Washingtonu, američtí úředníci podporovaní velkými podniky vidí v těchto návrzích příležitost k prosazení zrušení zákonů, které považují za nevýhodné, a zahájili nový tlak.
Bílý dům pod vedením Donalda Trumpa trvale kritizuje ekologické předpisy EU. Současně omezuje domácí pravidla na ochranu životního prostředí a snižování emisí uhlíku a dalších znečišťujících plynů. Tým republikánského prezidenta také naléhá na Brusel, aby zrušil svá digitální nařízení, která prý nespravedlivě poškozují americké technologické firmy. Výkonná viceprezidentka Komise, Henna Virkkunenová, v rozhovoru ve středu prohlásila, že evropští lídři by neměli ztrácet nervy tváří v tvář útokům zpoza Atlantiku. Uvedla, že je důležité zachovat klid, i když existují různé útoky proti této legislativě.
Podle návrhu programu, který získalo Politico, se vedoucí představitelé Evropy sejdou koncem tohoto měsíce na summitu v Bruselu, aby projednali potřebu zdvojnásobit úsilí v politikách navzdory americkému tlaku. Evropská rada bude zvažovat, jak „znovu prosadit evropské zájmy, hodnoty a regulační autonomii.“
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.