Evropská unie dává najevo, že neustoupí tlaku Washingtonu na zrušení svých ekologických předpisů, které jsou součástí obchodní dohody o clech. Sabine Weyandová, šéfka Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod, na středečním neveřejném setkání velvyslanců sdělila, že Komise nepoužije dokument zaslaný Bílým domem jako základ pro jednání. Tuto informaci poskytlo Politico pět diplomatů a úředníků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, jelikož se jednalo o citlivé jednání.
Dokument vypracovaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa by zavázal Brusel ke zrušení pravidel, která po amerických firmách vyžadují předkládání plánů pro boj se změnami klimatu a ukončení porušování lidských práv a ekologických předpisů v rámci jejich dodavatelských řetězců. Deník Financial Times ve středu informoval, že Bílý dům v dokumentu označil tuto legislativu za „vážné a neopodstatněné překročení regulačních pravomocí“, které americkým společnostem „ukládá značnou ekonomickou a regulační zátěž“.
Diplomaté a úředníci potvrdili, že Komise nehodlá na tuto kritiku reagovat. Dokument byl vypracován poté, co Trump v červenci na svém skotském golfovém resortu Turnberry dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rámcovou obchodní dohodu „podáním ruky“. Exekutiva EU má v úmyslu postupovat podle následného společného prohlášení, které žádné ústupky nepředpokládá.
Jeden z úředníků Evropské komise zdůraznil, že vždy tvrdili, že o těchto záležitostech nebudou jednat. Zástupce jedné ze zemí EU označil ostrý útok na ekologické předpisy pouze za vyjednávací taktiku s tím, že „Oni mají své červené linie a my máme ty naše.“ Zasedání, na kterém Weyandová vystoupila, se konalo v omezeném formátu, určeném pro nejcitlivější diskuse. Velvyslanci měli dokonce zakázáno používat telefony. Národní metropole navíc nedostaly k tomuto americkému vyjednávacímu dokumentu přístup, vzhledem k vysokým sázkám obchodní dohody, která má potenciálně hodnotu bilionů dolarů.
Zástupce hlavního mluvčího Komise, Olof Gill, ve čtvrtek na tiskové konferenci odmítl potvrdit přijetí pozičního dokumentu z USA. Trval na tom, že se EU „zaměřuje na věrné provádění společného prohlášení EU-USA“, které je klíčové pro zachování bezkonkurenčního transatlantického obchodu. „Neodvoláváme žádný z našich zákonů,“ dodal mluvčí.
EU se v srpnu v rámci rámcové dohody zavázala, že se bude zabývat obavami USA ohledně svého zákona o transparentnosti dodavatelských řetězců. Zároveň spouští novou rozsáhlou deregulaci, která má za cíl zjednodušit pravidla a zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost. I když je to interně vnímáno jako vstřícný krok vůči Washingtonu, američtí úředníci podporovaní velkými podniky vidí v těchto návrzích příležitost k prosazení zrušení zákonů, které považují za nevýhodné, a zahájili nový tlak.
Bílý dům pod vedením Donalda Trumpa trvale kritizuje ekologické předpisy EU. Současně omezuje domácí pravidla na ochranu životního prostředí a snižování emisí uhlíku a dalších znečišťujících plynů. Tým republikánského prezidenta také naléhá na Brusel, aby zrušil svá digitální nařízení, která prý nespravedlivě poškozují americké technologické firmy. Výkonná viceprezidentka Komise, Henna Virkkunenová, v rozhovoru ve středu prohlásila, že evropští lídři by neměli ztrácet nervy tváří v tvář útokům zpoza Atlantiku. Uvedla, že je důležité zachovat klid, i když existují různé útoky proti této legislativě.
Podle návrhu programu, který získalo Politico, se vedoucí představitelé Evropy sejdou koncem tohoto měsíce na summitu v Bruselu, aby projednali potřebu zdvojnásobit úsilí v politikách navzdory americkému tlaku. Evropská rada bude zvažovat, jak „znovu prosadit evropské zájmy, hodnoty a regulační autonomii.“
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.