Evropská unie dává najevo, že neustoupí tlaku Washingtonu na zrušení svých ekologických předpisů, které jsou součástí obchodní dohody o clech. Sabine Weyandová, šéfka Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod, na středečním neveřejném setkání velvyslanců sdělila, že Komise nepoužije dokument zaslaný Bílým domem jako základ pro jednání. Tuto informaci poskytlo Politico pět diplomatů a úředníků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, jelikož se jednalo o citlivé jednání.
Dokument vypracovaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa by zavázal Brusel ke zrušení pravidel, která po amerických firmách vyžadují předkládání plánů pro boj se změnami klimatu a ukončení porušování lidských práv a ekologických předpisů v rámci jejich dodavatelských řetězců. Deník Financial Times ve středu informoval, že Bílý dům v dokumentu označil tuto legislativu za „vážné a neopodstatněné překročení regulačních pravomocí“, které americkým společnostem „ukládá značnou ekonomickou a regulační zátěž“.
Diplomaté a úředníci potvrdili, že Komise nehodlá na tuto kritiku reagovat. Dokument byl vypracován poté, co Trump v červenci na svém skotském golfovém resortu Turnberry dohodl s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou rámcovou obchodní dohodu „podáním ruky“. Exekutiva EU má v úmyslu postupovat podle následného společného prohlášení, které žádné ústupky nepředpokládá.
Jeden z úředníků Evropské komise zdůraznil, že vždy tvrdili, že o těchto záležitostech nebudou jednat. Zástupce jedné ze zemí EU označil ostrý útok na ekologické předpisy pouze za vyjednávací taktiku s tím, že „Oni mají své červené linie a my máme ty naše.“ Zasedání, na kterém Weyandová vystoupila, se konalo v omezeném formátu, určeném pro nejcitlivější diskuse. Velvyslanci měli dokonce zakázáno používat telefony. Národní metropole navíc nedostaly k tomuto americkému vyjednávacímu dokumentu přístup, vzhledem k vysokým sázkám obchodní dohody, která má potenciálně hodnotu bilionů dolarů.
Zástupce hlavního mluvčího Komise, Olof Gill, ve čtvrtek na tiskové konferenci odmítl potvrdit přijetí pozičního dokumentu z USA. Trval na tom, že se EU „zaměřuje na věrné provádění společného prohlášení EU-USA“, které je klíčové pro zachování bezkonkurenčního transatlantického obchodu. „Neodvoláváme žádný z našich zákonů,“ dodal mluvčí.
EU se v srpnu v rámci rámcové dohody zavázala, že se bude zabývat obavami USA ohledně svého zákona o transparentnosti dodavatelských řetězců. Zároveň spouští novou rozsáhlou deregulaci, která má za cíl zjednodušit pravidla a zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost. I když je to interně vnímáno jako vstřícný krok vůči Washingtonu, američtí úředníci podporovaní velkými podniky vidí v těchto návrzích příležitost k prosazení zrušení zákonů, které považují za nevýhodné, a zahájili nový tlak.
Bílý dům pod vedením Donalda Trumpa trvale kritizuje ekologické předpisy EU. Současně omezuje domácí pravidla na ochranu životního prostředí a snižování emisí uhlíku a dalších znečišťujících plynů. Tým republikánského prezidenta také naléhá na Brusel, aby zrušil svá digitální nařízení, která prý nespravedlivě poškozují americké technologické firmy. Výkonná viceprezidentka Komise, Henna Virkkunenová, v rozhovoru ve středu prohlásila, že evropští lídři by neměli ztrácet nervy tváří v tvář útokům zpoza Atlantiku. Uvedla, že je důležité zachovat klid, i když existují různé útoky proti této legislativě.
Podle návrhu programu, který získalo Politico, se vedoucí představitelé Evropy sejdou koncem tohoto měsíce na summitu v Bruselu, aby projednali potřebu zdvojnásobit úsilí v politikách navzdory americkému tlaku. Evropská rada bude zvažovat, jak „znovu prosadit evropské zájmy, hodnoty a regulační autonomii.“
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.