Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Nová opatření rozšiřují zákaz transakcí o dalších třicet dva ruských bankovních institucí. Omezení se nově dotknou také kryptoměnových společností a platforem obchodujících s ropou. Poprvé se navíc sankční seznam zaměřuje přímo na plavidla, která pomáhají ruské stínové flotile.
Součástí dojednané dohody je zmrazení úpravy cenového stropu na ruskou ropu po dobu jednoho roku. Cílem tohoto kroku je zabránit tomu, aby ruský režim profitoval z výkyvů a šoků na globálních trzích, které mimo jiné souvisejí s blokádou Hormuzského průlivu. Sankce měly původně od srpna automaticky vzrůst, což vytvořilo značný tlak na dosažení dohody ještě před letní přestávkou.
Schválení balíčku předcházela intenzivní jednání, která se protáhla kvůli postoji Řecka. Athény po týdnech průtahů uplatňovaly veto a požadovaly ústupky pro svůj přepravní sektor. Po středečních vyostřených debatách se nakonec diplomatičtí zástupci sedmadvaceti členských zemí v rovině politické dohody shodli hned ve čtvrtek ráno.
Řecko si vyjednalo roční výjimku z dřívějších unijních opatření. Výjimka se týká přepravy zkapalněného zemního plynu do zemí mimo Evropskou unii, pokud byly příslušné smlouvy podepsány ještě před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Tato úprava chrání především velkou řeckou přepravní společnost Dynagas, jež se specializuje na transport plynu z ruských polí na poloostrově Jamal.
Řecká vláda usilovala o výjimku z postupného ukončování přepravy ruského plynu, které má vstoupit v platnost na začátku roku 2027, přestože s tímto opatřením již v minulosti souhlasila. Zablokováním celého sankčního balíčku se jí nakonec podařilo tyto ústupky prosadit.
Schválená opatření obsahují nejvyšší počet sankcionovaných osob na seznamu za poslední čtyři roky. Naopak plán na formální zákaz vstupu pro ruské bývalé bojovníky na území Evropské unie byl prozatím odložen s příslibem, že potřebné kroky budou předloženy později.
Diplomaté nyní dokončují technické detaily dojednaného textu. Následně bude zahájena písemná procedura, díky které vstoupí jednadvacátý sankční balíček oficiálně v platnost. K dohodě došlo krátce po schůzce šéfa americké diplomacie Marca Rubia s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Manile, kde byla ukrajinská otázka jedním z hlavních témat.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.