Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Klíčový požadavek na neměnnost dojednaného textu potvrdil mluvčí Evropské komise pro obchod Olof Gill. Zdůraznil, že Evropská unie disponuje nejrozsáhlejší sítí dohod o volném obchodu na světě a do jejich přípravy investuje roky práce, aby zajistila oboustranně výhodné podmínky. Jakmile jsou rozhovory oficiálně ukončeny, považuje Brusel celý proces za uzavřenou věc a ke stolu se znovu vracet nehodlá.
Nekompromisní postoj Unie dostává do přímého střetu s australskou parlamentní opozicí pod vedením konzervativní Koalice. Její zástupci, například stínový ministr financí Tim Wilson, tvrdí, že dojednaný pakt dostatečně nehájí národní zájmy a mohl by zemi svázat ruce při utváření budoucí energetické a klimatické politiky. Opozice proto požaduje výraznější ústupky a výhodnější podmínky pro domácí hospodářství.
Evropská komise však podobné obavy australských konzervativců odmítá jako neopodstatněné. Podle unijních představitelů dohoda plně respektuje zájmy obou stran a poskytuje stabilní rámec pro budoucí obchodní spolupráci. Komise plánuje předložit dojednaný dokument ke schválení a podpisu počátkem roku 2027 bez ohledu na vnitropolitické spory v Canbeře.
Austrálie představuje pro Evropskou unii mimořádně významného partnera z hlediska strategických surovin a energetické tranzice. Země disponuje přibližně čtvrtinou světových zásob uranu a lithia, které jsou klíčové pro rozvoj zelených technologií a výrobu baterií. Včasné schválení dohody by evropskému průmyslu zajistilo stabilnější přístup k těmto vzácným zdrojům.
Vedle kritických surovin hraje významnou roli také probíhající transformace australského obranného a energetického sektoru. Austrálie v současnosti realizuje masivní investice do své bezpečnosti, mimo jiné v rámci bezpečnostního paktu AUKUS zaměřeného na pořízení ponorek s jaderným pohonem. Obchodní dohoda s Evropou tak má přesah i do širšího geopolitického uspořádání v Tichomoří.
Laboristická vláda australského premiéra Anthonyho Albaneseho vyjednanou smlouvu podporuje a považuje ji za zásadní krok k posílení hospodářského růstu. Zástupci vlády varují, že případné zablokování dohody v Senátu ze strany opozice poškodí mezinárodní pověst Austrálie jako spolehlivého obchodního partnera a připraví zemi o výhodné exportní příležitosti na evropském trhu.
Pokud se opozici podaří ratifikaci v Senátu zablokovat, hrozí dlouhodobé zmrazení obchodních vztahů mezi Bruselem a Canberrou. Evropská unie totiž dala jasně najevo, že ustupovat ze svých pozic nebude a žádné nové ústupky nabízet nehodlá.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.