Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Pětapadesátiletý Musk vlastní 12 % společnosti Tesla, jejíž hodnota přesahuje 1,5 bilionu dolarů. Hodnotu jeho majetku letos výrazně posílil zejména nárůst ceny akcií výrobce elektromobilů. Mezi jeho další podniky patří raketová společnost SpaceX, u níž se nedávno hovořilo o snaze dosáhnout valuace 400 miliard dolarů. Dále vlastní xAI, společnost zabývající se umělou inteligencí, která měla podle dat od Pitchbooku v červenci valuaci 75 miliard dolarů. Musk drží ve SpaceX podíl 42 %.
Akcie Tesly na začátku letošního roku poklesly. Byly zasaženy kombinací faktorů, jako je konkurenční hrozba ze strany čínských rivalů, klesající prodeje a pochybnosti investorů o Muskově zaměření na společnost. Tyto pochybnosti pramenily z jeho angažmá v jiných podnicích a bouřlivého vztahu s Donaldem Trumpem. Podle analytiků poškodila prodeje Tesly i Muskovova otevřená podpora Trumpa a jeho pravicové politické názory, které vyjadřuje na platformě X, sociální síti, kterou vlastní.
Avšak akcie Tesly za posledních šest měsíců vystoupaly o 70 %, jelikož se zlepšila nálada investorů. Ti pozitivně vnímají, že se Musk opět zaměřuje na své společnosti. Od začátku roku 2025 jsou nyní akcie výše o 13 %. Předsedkyně představenstva Tesly, Robyn Denholmová, minulý měsíc uvedla, že se Musk vrátil do "centra dění" po několika měsících strávených v Bílém domě. O několik dní později Musk zveřejnil, že nakoupil akcie Tesly v hodnotě přibližně 1 miliardy dolarů, což je obrovské vyjádření důvěry v budoucnost společnosti. Tesla totiž usiluje o transformaci z automobilky na velmoc v oblasti AI a robotiky. Představenstvo Tesly minulý měsíc navrhlo pro Muska kompenzační plán v hodnotě 1 bilionu dolarů, který stanovuje ambiciózní finanční a operační cíle pro generálního ředitele a zároveň řeší jeho požadavky na větší podíl ve společnosti.
Muskova pozice na vrcholu žebříčku nejbohatších lidí však byla během posledního měsíce nejistá. V září ho podle indexu miliardářů Bloomberg, který je rivalem seznamu Forbes, krátce předstihl Larry Ellison, spoluzakladatel softwarové firmy Oracle. Bloomberg nyní sice uvádí Muska v čele žebříčku, avšak jeho jmění vypočítává na 470 miliard dolarů, zatímco Ellisonovo jmění na 349 miliard dolarů.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.