Dvě zbytečné oběti, škody za stamiliony dolarů. Jak Trumpovi agenti ICE rozvrátili půlmilionové město?

Tragická série událostí odstartovala 7. ledna zastřelením sedmatřicetileté matky tří dětí Renee Good agentem imigračního úřadu ICE. V reakci na rostoucí napětí dorazil do města kontroverzní velitel pohraniční stráže Gregory Bovino, jehož přístup místo zklidnění situace vyvolal další eskalaci. Prokurátoři federální prokuratury v Minnesotě brzy zjistili, že oficiální hlášení agentů o napadeních federálních úředníků obsahovala rozsáhlé nepravdy.

Napětí vyvrcholilo během telefonického rozhovoru mezi Gregory Bovinem a federálními prokurátory, kde velitel prohlašoval, že se nechystá situaci ve městě uklidňovat, ale rázně ji potlačit. Prokurátory šokoval agresivní rétorikou o obsazení města tisíci agenty i nevhodnými poznámkami na adresu šéfa prokuratury Daniela Rosena. Z jeho slov vyplynula strategie zaměřená na vyhrocení konfrontace s místním obyvatelstvem.

Druhý den po tomto rozhovoru podal vedoucí oddělení pro závažnou kriminalitu Tom Calhoun-Lopez společně s dalšími čtyřmi klíčovými prokurátory demisi na protest proti neetickým pokynům z ministerstva spravedlnosti. Během následujících týdnů opustila minnesotskou prokuraturu řada dalších zkušených pracovníků. K podobným odchodům ze stejných důvodů došlo také v sekci lidských práv přímo na ministerstvu spravedlnosti v Washingtonu.

Samotný Gregory Bovino přitom již z minulosti čelil závažným právním závěrům ohledně své důvěryhodnosti. Během předchozí operace v Chicagu jej federální soudkyně Sara Ellis označila za nevěrohodného svědka a konstatovala, že pod přísahou opakovaně lhal o okolnostech použití slzného plynu proti demonstrantům. Přesto jej administrativa vyslala do Minnesoty s širokými pravomocemi.

Po zastřelení Renee Good vytvořily prezidentské výroky na sociálních sítích a vyjádření ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemové jednostranný obraz incidentu ještě před zahájením vyšetřování. Tvrdily, že řidička záměrně najížděla do agenta s úmyslem zabíjet, což ovšem dostupné videozáznamy vyvracely, neboť výstřely padly z boku vozidla ve chvíli, kdy agent nebyl v bezprostředním ohrožení.

Vedení ministerstva spravedlnosti současně znemožnilo místním orgánům (BCA) podílet se na vyšetřování zastřelené ženy a nařídilo vyšetřovat přímo oběť pro údajný útok na federálního úředníka. Tento nestandardní postup a snaha zablokovat nezávislé prověření zásahu dále prohloubily krizi důvěry mezi federálními orgány a místní justicí.

Krize vyvrcholila dvacátého čtvrtého ledna, kdy byl při dalším protestu zastřelen sedmatřicetiletý zdravotní bratr Alex Pretti. Oficiální tvrzení federálních orgánů o tom, že muž ohrožoval agenty zbraní, se po analýze záznamů ukázalo jako nepravdivé, neboť v rukou držel pouze mobilní telefon. Událost vyvolala vlnu pobouření po celé zemi a vedla ke zvýšenému tlaku na přezkoumání celého zásahu.

Celá operace v Minnesotě, do které bylo zapojeno více než tři tisíce agentů, vedla k rozsáhlým škodám na infrastruktuře i k traumatu mezi místními obyvateli. Náklady a finanční dopady na město Minneapolis přesáhly stovky milionů dolarů, zatímco důvěra veřejnosti ve federální bezpečnostní složky byla zásadním způsobem narušena.

Okolnosti zásahů v Minnesotě i následné odchody federálních prokurátorů tak poukázaly na hluboké systémové problémy při řízení federálních bezpečnostních složek v městských oblastech. Způsob, jakým byly informace o událostech prezentovány veřejnosti, se stal předmětem mnoha dalších vyšetřování i právních sporů.

Spory o vydání důkazních materiálů mezi federálními úřady a minnesotskými vyšetřovateli pokračovaly ještě dlouhé měsíce po skončení samotné operace. Zveřejněné interní dokumenty a výpovědi bývalých úředníků podle CNN postupně odhalily celkový rozsah pochybení při plánování i provádění celé bezpečnostní akce.