V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Základní rámec letošního volebního klání určil výsledek prvního kola, které proběhlo před týdnem souběžně s volbami do obecních zastupitelstev a přilákalo k urnám 43,31 procenta voličů.
Již v úvodním kole si přitom jistotu mandátu zajistila pětice kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů a nemuseli tak podstupovat víkendové finále. Mezi tyto úspěšné zákonodárce patřili Tomáš Fiala na Strakonicku, Zbyněk Linhart na Děčínsku, Jan Sobotka na Trutnovsku, Jan Grulich na Rychnovsku a Jan Grolich na Vyškovsku.
O zbývajících dvacet dva mandátů se nyní bojuje ve specifických regionálních soubojích napříč celou republikou. Tradičně bedlivě sledované jsou pražské obvody, kde se voliči v hlavním městě rozhodují mezi výraznými politickými tvářemi. V obvodu Praha 5 obhajuje pozici Václav Lasáka za SEN 21 proti Radkovi Sáblíkovi z ODS, v Praze 9 se střetávají David Smoljak za STAN a Dagmar Pecková z ODS a v obvodu Praha 1 svedou souboj Jiří Padevět za STAN a Jan Čižinský kandidující za hnutí Praha sobě. Tyto pražské souboje tradičně přitahují velkou pozornost médií i politických analytiků.
Severovýchod Čech a Polabí přinášejí další napínavé regionální duely, které mohou zamíchat kartami v celkovém senátním součtu. V České Lípě usilují o vítězství Jitka Volfová za ANO a Martin Půta za Starosty pro Liberecký kraj, v Kolíně se utkají Michael Kašpar za STAN a Andrea Brzobohatá za ANO a v Hradci Králové poměří síly Martin Dvořák za STAN a Zuzana Ceralová Petrofová z ODS. Tyto souboje odrážejí pestrou paletu místních politických nálad.
Na Vysočině a jižní Moravě se voliči rozhodují v dalších třech obvodech, kde o mandát svedou boj zástupci různých politických směrů. Na Žďársku se střetnou Michal Šmarda za Volt a Josef Klement z KDU-ČSL, na Znojemsku usesazují Tomáš Třetina za TOP 09 a Jiří Kyněra za ANO a v Brně-městě občanům vybírají mezi Zdeňkem Papouškem z ODS a Karlem Zitterbartem za STAN. Výsledky v těchto obvodech napoví, jak silnou pozici si zde udržují tradiční strany.
V Chebu se o přízeň voličů ucházejí Miroslav Plevný kandidující za hnutí STAN a Sandra Tsoukernik za hnutí ANO, v Lounech svedou souboj Ivo Trešl ze STAN a Jaroslav Mikoláš za ANO a v Plzni-městě se střetnou Karel Řehka za STAN a Lucie Kantorová za ANO. Tyto souboje ukáží, zda v regionech převáží zástupci vládních uskupení, nebo sílící opoziční kandidáti.
Další zajímavá střetnutí se odehrávají ve středních Čechách a na Vysočině, kde o voliče usilují známé regionální osobnosti. Na Pelhřimovsku stojí proti sobě Ladislav Med z ODS a Michal Kozár za ANO, v Příbrami usilují o křeslo Petr Štěpánek za STAN a Barbora Daňhová za ANO a na Kladně se utkají Adéla Sucharda Šípová za Piráty a Petr Paták z ODS. Voliči v těchto oblastech rozhodují o tom, jaké politické směřování bude v Senátu prosazováno v nadcházejících letech.
Moravskoslezský region je dějištěm dalších tří velmi sledovaných soubojů o senátní křesla. Ve Frýdku-Místku stojí proti sobě Helena Pešatová za STAN a Petr Korč za Nezávislé pro rozvoj města, v Ostravě-městě se střetnou Ondřej Šimetka z ODS a Lucie Baránková Vilamová za ANO a v Karviné usilují o úspěch Lenka Brzyszkowská za ANO a Petr Kazík. Sociální a ekonomická témata zde hrají při rozhodování voličů klíčovou roli.
Střední Morava nabízí dva obvody, kde se utkají zástupci občanských demokratů, hnutí ANO a nezávislí kandidáti. V Přerově změří síly Jakub Navařík z ODS a Petr Vrána za ANO, zatímco v Litovli se o přízeň ucházejí Marek Ošťádal kandidující za subjekt 24/7 a Martin Škurek za hnutí ANO. Tyto regiony dlouhodobě vykazují specifickou voličskou dynamiku, která může přinést překvapivé výsledky.
Zlínský kraj uzavírá kompletní přehled obvodů, v nichž se letos na podzim rozhoduje o nových senátorech. Ve Zlíně se o důvěru občanů ucházejí Tomáš Goláň z ODS a Ivo Mitáček za STAN, přičemž v Uherském Hradišti změří síly Josef Bazala za KDU-ČSL a Jiří Vašica za ANO. Voliči v tomto kraji tak uzavírají sérii soubojů, které prověřily sílu jednotlivých politických stran na komunální a regionální úrovni.
Zatímco v prvním kole obdrželi voliči hlasovací lístky s předstihem do svých domovních schránek, pro toto druhé kolo platí odlišný postup. Všichni voliči obdrží kompletní sadu hlasovacích lístků až přímo po příchodu do volební místnosti, což urychluje samotnou logistiku voleb a zamezuje zmatkům s domácí přípravou archů.
Významnou pomůckou pro řadu voličů zůstává také digitální identita, konkrétně mobilní aplikace eDoklady, kterou lze využít k prokázání totožnosti. Odborníci i ministerstvo vnitra však v této souvislosti opakovaně upozorňují, že uživatelé si musí aplikaci před příchodem k volebním urnám včas aktualizovat, aby fungovala bezproblémově.
Samotné uzavření volebních místností je naplánováno na sobotní 14. hodinu, po níž volební komise okamžitě zahájí sčítání odevzdaných hlasů. Vzhledem k nižšímu počtu kandidátů v každém obvodu se očekává velmi rychlý průběh zpracování dat a první průběžné výsledky by se měly objevovat již během sobotního pozdního odpoledne.
Kompletní sečtení všech dvaceti dvou obvodů uzavře letošní senátní volby a definitivně určí politické rozložení sil v horní komoře Parlamentu České republiky. Nově zvolení senátoři se tak připojí k pětici kolegů, kteří své mandáty obhájili již v prvním kole, a utvoří tak novou sestavu pro nadcházející funkční období.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
