Spojené státy od zítřka zavedou reciproční cla na řadu zemí, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou toho, co dané státy uplatňují vůči americkému zboží. Minimální sazba bude stanovena na 10 %. Oznámil to prezident Donald Trump během projevu na „Den osvobození“, kdy zároveň potvrdil, že od půlnoci začne platit 25% clo na zahraniční automobily.
Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že tento den znamená návrat Ameriky k bohatství a prosperitě. Podle něj byl americký sen v posledních letech upozaděn, ale nyní nastává změna. „Dnes vyhlašujeme naši ekonomickou nezávislost,“ prohlásil a upozornil, že američtí pracovníci museli dlouhá léta přihlížet, jak jejich bohatství proudí do zahraničí.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají nyní jedinečnou příležitost obnovit svůj ekonomický růst. Očekává, že nová opatření přispějí k návratu pracovních míst a povzbudí domácí výrobu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat férovější podmínky pro americké podniky na zahraničních trzích. Věří, že tato strategie povede k větší konkurenci, nižším cenám pro spotřebitele a celkovému posílení americké ekonomiky.
Trump připomněl, že po desetiletí Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly vysoká cla na americké produkty. V mnoha případech podle něj čelily americké firmy nejen finančním, ale i nefinančním překážkám, které znemožňovaly jejich úspěch na zahraničních trzích. Kritizoval rovněž krádeže amerického duševního vlastnictví a další neférové obchodní praktiky. Podle Trumpa je na čase tuto situaci změnit.
Prezident konkrétně poukázal na nerovné obchodní podmínky v automobilovém průmyslu. Zdůraznil, že například v Jižní Koreji pochází přes 80 % prodaných aut z místní výroby, zatímco v Japonsku tento podíl přesahuje 90 %. Americká auta v těchto zemích tvoří jen zanedbatelný podíl trhu, což podle něj způsobilo obrovské škody americkému průmyslu.
S odkazem na tyto nerovnosti Trump oznámil, že Spojené státy zavádějí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily, které vstoupí v platnost o půlnoci. Tento krok označil za nezbytný k ochraně amerických podniků a pracovníků, kteří byli podle něj dlouhé roky vystaveni nespravedlivým podmínkám. „Po celé roky nám brali naše bohatství, ale to už nenecháme být. Toto je ekonomická válka a my budeme bojovat,“ prohlásil.
Dále prezident představil konkrétní tarify pro jednotlivé státy. Na Čínu bude uvaleno clo ve výši 34 %, protože tato země účtuje americkému zboží 67% clo. Na Evropskou unii se bude vztahovat 20% sazba, Vietnam bude čelit 46% clu, Tchaj-wan 32 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %, Jižní Korea 25 % a Thajsko 36 %. Na všechny ostatní země se bude vztahovat minimální 10% clo.
Trump uzavřel své vystoupení výzvou k zahraničním firmám, aby přesunuly výrobu do Spojených států. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte v Americe. Pokud budete vyrábět tady, nebudete platit žádná cla,“ uvedl s tím, že jeho vláda bude podporovat domácí průmysl a zajistí, aby Spojené státy znovu prosperovaly.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.