Spojené státy od zítřka zavedou reciproční cla na řadu zemí, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou toho, co dané státy uplatňují vůči americkému zboží. Minimální sazba bude stanovena na 10 %. Oznámil to prezident Donald Trump během projevu na „Den osvobození“, kdy zároveň potvrdil, že od půlnoci začne platit 25% clo na zahraniční automobily.
Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že tento den znamená návrat Ameriky k bohatství a prosperitě. Podle něj byl americký sen v posledních letech upozaděn, ale nyní nastává změna. „Dnes vyhlašujeme naši ekonomickou nezávislost,“ prohlásil a upozornil, že američtí pracovníci museli dlouhá léta přihlížet, jak jejich bohatství proudí do zahraničí.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají nyní jedinečnou příležitost obnovit svůj ekonomický růst. Očekává, že nová opatření přispějí k návratu pracovních míst a povzbudí domácí výrobu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat férovější podmínky pro americké podniky na zahraničních trzích. Věří, že tato strategie povede k větší konkurenci, nižším cenám pro spotřebitele a celkovému posílení americké ekonomiky.
Trump připomněl, že po desetiletí Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly vysoká cla na americké produkty. V mnoha případech podle něj čelily americké firmy nejen finančním, ale i nefinančním překážkám, které znemožňovaly jejich úspěch na zahraničních trzích. Kritizoval rovněž krádeže amerického duševního vlastnictví a další neférové obchodní praktiky. Podle Trumpa je na čase tuto situaci změnit.
Prezident konkrétně poukázal na nerovné obchodní podmínky v automobilovém průmyslu. Zdůraznil, že například v Jižní Koreji pochází přes 80 % prodaných aut z místní výroby, zatímco v Japonsku tento podíl přesahuje 90 %. Americká auta v těchto zemích tvoří jen zanedbatelný podíl trhu, což podle něj způsobilo obrovské škody americkému průmyslu.
S odkazem na tyto nerovnosti Trump oznámil, že Spojené státy zavádějí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily, které vstoupí v platnost o půlnoci. Tento krok označil za nezbytný k ochraně amerických podniků a pracovníků, kteří byli podle něj dlouhé roky vystaveni nespravedlivým podmínkám. „Po celé roky nám brali naše bohatství, ale to už nenecháme být. Toto je ekonomická válka a my budeme bojovat,“ prohlásil.
Dále prezident představil konkrétní tarify pro jednotlivé státy. Na Čínu bude uvaleno clo ve výši 34 %, protože tato země účtuje americkému zboží 67% clo. Na Evropskou unii se bude vztahovat 20% sazba, Vietnam bude čelit 46% clu, Tchaj-wan 32 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %, Jižní Korea 25 % a Thajsko 36 %. Na všechny ostatní země se bude vztahovat minimální 10% clo.
Trump uzavřel své vystoupení výzvou k zahraničním firmám, aby přesunuly výrobu do Spojených států. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte v Americe. Pokud budete vyrábět tady, nebudete platit žádná cla,“ uvedl s tím, že jeho vláda bude podporovat domácí průmysl a zajistí, aby Spojené státy znovu prosperovaly.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.