Spojené státy od zítřka zavedou reciproční cla na řadu zemí, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou toho, co dané státy uplatňují vůči americkému zboží. Minimální sazba bude stanovena na 10 %. Oznámil to prezident Donald Trump během projevu na „Den osvobození“, kdy zároveň potvrdil, že od půlnoci začne platit 25% clo na zahraniční automobily.
Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že tento den znamená návrat Ameriky k bohatství a prosperitě. Podle něj byl americký sen v posledních letech upozaděn, ale nyní nastává změna. „Dnes vyhlašujeme naši ekonomickou nezávislost,“ prohlásil a upozornil, že američtí pracovníci museli dlouhá léta přihlížet, jak jejich bohatství proudí do zahraničí.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají nyní jedinečnou příležitost obnovit svůj ekonomický růst. Očekává, že nová opatření přispějí k návratu pracovních míst a povzbudí domácí výrobu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat férovější podmínky pro americké podniky na zahraničních trzích. Věří, že tato strategie povede k větší konkurenci, nižším cenám pro spotřebitele a celkovému posílení americké ekonomiky.
Trump připomněl, že po desetiletí Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly vysoká cla na americké produkty. V mnoha případech podle něj čelily americké firmy nejen finančním, ale i nefinančním překážkám, které znemožňovaly jejich úspěch na zahraničních trzích. Kritizoval rovněž krádeže amerického duševního vlastnictví a další neférové obchodní praktiky. Podle Trumpa je na čase tuto situaci změnit.
Prezident konkrétně poukázal na nerovné obchodní podmínky v automobilovém průmyslu. Zdůraznil, že například v Jižní Koreji pochází přes 80 % prodaných aut z místní výroby, zatímco v Japonsku tento podíl přesahuje 90 %. Americká auta v těchto zemích tvoří jen zanedbatelný podíl trhu, což podle něj způsobilo obrovské škody americkému průmyslu.
S odkazem na tyto nerovnosti Trump oznámil, že Spojené státy zavádějí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily, které vstoupí v platnost o půlnoci. Tento krok označil za nezbytný k ochraně amerických podniků a pracovníků, kteří byli podle něj dlouhé roky vystaveni nespravedlivým podmínkám. „Po celé roky nám brali naše bohatství, ale to už nenecháme být. Toto je ekonomická válka a my budeme bojovat,“ prohlásil.
Dále prezident představil konkrétní tarify pro jednotlivé státy. Na Čínu bude uvaleno clo ve výši 34 %, protože tato země účtuje americkému zboží 67% clo. Na Evropskou unii se bude vztahovat 20% sazba, Vietnam bude čelit 46% clu, Tchaj-wan 32 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %, Jižní Korea 25 % a Thajsko 36 %. Na všechny ostatní země se bude vztahovat minimální 10% clo.
Trump uzavřel své vystoupení výzvou k zahraničním firmám, aby přesunuly výrobu do Spojených států. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte v Americe. Pokud budete vyrábět tady, nebudete platit žádná cla,“ uvedl s tím, že jeho vláda bude podporovat domácí průmysl a zajistí, aby Spojené státy znovu prosperovaly.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.