Spojené státy od zítřka zavedou reciproční cla na řadu zemí, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou toho, co dané státy uplatňují vůči americkému zboží. Minimální sazba bude stanovena na 10 %. Oznámil to prezident Donald Trump během projevu na „Den osvobození“, kdy zároveň potvrdil, že od půlnoci začne platit 25% clo na zahraniční automobily.
Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že tento den znamená návrat Ameriky k bohatství a prosperitě. Podle něj byl americký sen v posledních letech upozaděn, ale nyní nastává změna. „Dnes vyhlašujeme naši ekonomickou nezávislost,“ prohlásil a upozornil, že američtí pracovníci museli dlouhá léta přihlížet, jak jejich bohatství proudí do zahraničí.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají nyní jedinečnou příležitost obnovit svůj ekonomický růst. Očekává, že nová opatření přispějí k návratu pracovních míst a povzbudí domácí výrobu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat férovější podmínky pro americké podniky na zahraničních trzích. Věří, že tato strategie povede k větší konkurenci, nižším cenám pro spotřebitele a celkovému posílení americké ekonomiky.
Trump připomněl, že po desetiletí Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly vysoká cla na americké produkty. V mnoha případech podle něj čelily americké firmy nejen finančním, ale i nefinančním překážkám, které znemožňovaly jejich úspěch na zahraničních trzích. Kritizoval rovněž krádeže amerického duševního vlastnictví a další neférové obchodní praktiky. Podle Trumpa je na čase tuto situaci změnit.
Prezident konkrétně poukázal na nerovné obchodní podmínky v automobilovém průmyslu. Zdůraznil, že například v Jižní Koreji pochází přes 80 % prodaných aut z místní výroby, zatímco v Japonsku tento podíl přesahuje 90 %. Americká auta v těchto zemích tvoří jen zanedbatelný podíl trhu, což podle něj způsobilo obrovské škody americkému průmyslu.
S odkazem na tyto nerovnosti Trump oznámil, že Spojené státy zavádějí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily, které vstoupí v platnost o půlnoci. Tento krok označil za nezbytný k ochraně amerických podniků a pracovníků, kteří byli podle něj dlouhé roky vystaveni nespravedlivým podmínkám. „Po celé roky nám brali naše bohatství, ale to už nenecháme být. Toto je ekonomická válka a my budeme bojovat,“ prohlásil.
Dále prezident představil konkrétní tarify pro jednotlivé státy. Na Čínu bude uvaleno clo ve výši 34 %, protože tato země účtuje americkému zboží 67% clo. Na Evropskou unii se bude vztahovat 20% sazba, Vietnam bude čelit 46% clu, Tchaj-wan 32 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %, Jižní Korea 25 % a Thajsko 36 %. Na všechny ostatní země se bude vztahovat minimální 10% clo.
Trump uzavřel své vystoupení výzvou k zahraničním firmám, aby přesunuly výrobu do Spojených států. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte v Americe. Pokud budete vyrábět tady, nebudete platit žádná cla,“ uvedl s tím, že jeho vláda bude podporovat domácí průmysl a zajistí, aby Spojené státy znovu prosperovaly.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.