Spojené státy od zítřka zavedou reciproční cla na řadu zemí, přičemž jejich výše bude přibližně polovinou toho, co dané státy uplatňují vůči americkému zboží. Minimální sazba bude stanovena na 10 %. Oznámil to prezident Donald Trump během projevu na „Den osvobození“, kdy zároveň potvrdil, že od půlnoci začne platit 25% clo na zahraniční automobily.
Trump v úvodu svého projevu zdůraznil, že tento den znamená návrat Ameriky k bohatství a prosperitě. Podle něj byl americký sen v posledních letech upozaděn, ale nyní nastává změna. „Dnes vyhlašujeme naši ekonomickou nezávislost,“ prohlásil a upozornil, že američtí pracovníci museli dlouhá léta přihlížet, jak jejich bohatství proudí do zahraničí.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají nyní jedinečnou příležitost obnovit svůj ekonomický růst. Očekává, že nová opatření přispějí k návratu pracovních míst a povzbudí domácí výrobu. Zároveň přislíbil, že jeho vláda bude prosazovat férovější podmínky pro americké podniky na zahraničních trzích. Věří, že tato strategie povede k větší konkurenci, nižším cenám pro spotřebitele a celkovému posílení americké ekonomiky.
Trump připomněl, že po desetiletí Spojené státy snižovaly obchodní bariéry pro ostatní země, zatímco tyto státy naopak uvalovaly vysoká cla na americké produkty. V mnoha případech podle něj čelily americké firmy nejen finančním, ale i nefinančním překážkám, které znemožňovaly jejich úspěch na zahraničních trzích. Kritizoval rovněž krádeže amerického duševního vlastnictví a další neférové obchodní praktiky. Podle Trumpa je na čase tuto situaci změnit.
Prezident konkrétně poukázal na nerovné obchodní podmínky v automobilovém průmyslu. Zdůraznil, že například v Jižní Koreji pochází přes 80 % prodaných aut z místní výroby, zatímco v Japonsku tento podíl přesahuje 90 %. Americká auta v těchto zemích tvoří jen zanedbatelný podíl trhu, což podle něj způsobilo obrovské škody americkému průmyslu.
S odkazem na tyto nerovnosti Trump oznámil, že Spojené státy zavádějí 25% clo na všechny zahraničně vyráběné automobily, které vstoupí v platnost o půlnoci. Tento krok označil za nezbytný k ochraně amerických podniků a pracovníků, kteří byli podle něj dlouhé roky vystaveni nespravedlivým podmínkám. „Po celé roky nám brali naše bohatství, ale to už nenecháme být. Toto je ekonomická válka a my budeme bojovat,“ prohlásil.
Dále prezident představil konkrétní tarify pro jednotlivé státy. Na Čínu bude uvaleno clo ve výši 34 %, protože tato země účtuje americkému zboží 67% clo. Na Evropskou unii se bude vztahovat 20% sazba, Vietnam bude čelit 46% clu, Tchaj-wan 32 %, Japonsko 24 %, Indie 26 %, Jižní Korea 25 % a Thajsko 36 %. Na všechny ostatní země se bude vztahovat minimální 10% clo.
Trump uzavřel své vystoupení výzvou k zahraničním firmám, aby přesunuly výrobu do Spojených států. „Pokud chcete nulová cla, vyrábějte v Americe. Pokud budete vyrábět tady, nebudete platit žádná cla,“ uvedl s tím, že jeho vláda bude podporovat domácí průmysl a zajistí, aby Spojené státy znovu prosperovaly.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.