Americký prezident Donald Trump dnes odpoledne v Bílém domě oznámí další kolo cel, která by mohla výrazně ovlivnit globální obchod a vyvolat obchodní válku s největšími obchodními partnery USA. Opatření přichází v den, který Trump nazývá „dnem osvobození“, a jeho administrace tvrdí, že jde o klíčový krok k ochraně amerických pracujících a posílení domácí výroby.
Nejistota ohledně cel už nyní ovlivňuje globální finanční trhy. Zatímco Wall Street zažila nejhorší čtvrtletí za poslední dva roky a evropští lídři hrozí odvetnými opatřeními, píše The Guardian.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU má „silný plán“, jak na Trumpovy kroky reagovat, a označila nová cla za „neoprávněná“. Podobně se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který slíbil, že Kanada na americká cla odpoví stejnými opatřeními.
Trumpova administrativa zatím nesdělila přesné detaily nových opatření, ale podle zdrojů blízkých Bílému domu se počítá se zavedením „recipročních cel“. To znamená, že Spojené státy by uvalily cla na dovoz z těch zemí, které podle Trumpa „využívají americké trhy“ a uplatňují nespravedlivé obchodní politiky. Mezi cílové státy mohou patřit Jižní Korea, Brazílie, Indie a země Evropské unie.
Další variantou, o které se spekuluje, je paušální clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA. Tento návrh by odpovídal Trumpovým slibům z prezidentské kampaně a mohl by přinést masivní příjmy do federálního rozpočtu, ovšem za cenu možné destabilizace globálního obchodu.
Zavedení cel se má údajně týkat i dovozu z Kanady a Mexika, přičemž Trump hodlá využít tato opatření jako páku k potlačení nelegální migrace a pašování drog do USA. V minulosti už podobný plán oznámil, ale jeho zavedení bylo několikrát odloženo kvůli jednáním s lídry obou sousedních zemí.
Od počátku roku 2025 Trumpova vláda zavedla celou řadu protekcionistických opatření, včetně 25% cla na ocel a hliník a 20% cel na čínský dovoz. V březnu prezident oznámil také zavedení 25% cla na dovoz automobilů a jejich součástek, přičemž tato opatření vstoupí v platnost už zítra.
Ekonomové se shodují, že takto razantní zásahy do globálního obchodního systému mohou způsobit růst cen pro spotřebitele, protože americké firmy budou muset vyšší náklady přenést na zákazníky.
Podle analytiků z bank jako Goldman Sachs nebo JPMorgan by Trumpova obchodní politika mohla snížit ekonomický růst USA a zvýšit riziko recese. Neel Kashkari, šéf minneapoliské pobočky Federálního rezervního systému, dokonce přirovnal současný pokles ekonomické důvěry k situaci během pandemie covidu-19.
Trumpova administrativa však tvrdí, že negativní reakce trhu souvisí především s nejistotou ohledně budoucnosti obchodní politiky, nikoliv s dopady samotných cel. Prezident je přesvědčen, že jeho kroky povedou k oživení americké výroby a spravedlivějším obchodním podmínkám. „Svět nás posledních 40 let okrádal a my se teď jen bráníme,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC.
Dnešní oznámení tedy může znamenat zásadní zlom v globálním obchodě. Zatímco Trump slibuje ochranu amerických firem a pracovníků, světová ekonomika se připravuje na možné tvrdé odvetné kroky, které mohou výrazně změnit rovnováhu sil na mezinárodních trzích.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.