Americký prezident Donald Trump dnes odpoledne v Bílém domě oznámí další kolo cel, která by mohla výrazně ovlivnit globální obchod a vyvolat obchodní válku s největšími obchodními partnery USA. Opatření přichází v den, který Trump nazývá „dnem osvobození“, a jeho administrace tvrdí, že jde o klíčový krok k ochraně amerických pracujících a posílení domácí výroby.
Nejistota ohledně cel už nyní ovlivňuje globální finanční trhy. Zatímco Wall Street zažila nejhorší čtvrtletí za poslední dva roky a evropští lídři hrozí odvetnými opatřeními, píše The Guardian.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU má „silný plán“, jak na Trumpovy kroky reagovat, a označila nová cla za „neoprávněná“. Podobně se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který slíbil, že Kanada na americká cla odpoví stejnými opatřeními.
Trumpova administrativa zatím nesdělila přesné detaily nových opatření, ale podle zdrojů blízkých Bílému domu se počítá se zavedením „recipročních cel“. To znamená, že Spojené státy by uvalily cla na dovoz z těch zemí, které podle Trumpa „využívají americké trhy“ a uplatňují nespravedlivé obchodní politiky. Mezi cílové státy mohou patřit Jižní Korea, Brazílie, Indie a země Evropské unie.
Další variantou, o které se spekuluje, je paušální clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA. Tento návrh by odpovídal Trumpovým slibům z prezidentské kampaně a mohl by přinést masivní příjmy do federálního rozpočtu, ovšem za cenu možné destabilizace globálního obchodu.
Zavedení cel se má údajně týkat i dovozu z Kanady a Mexika, přičemž Trump hodlá využít tato opatření jako páku k potlačení nelegální migrace a pašování drog do USA. V minulosti už podobný plán oznámil, ale jeho zavedení bylo několikrát odloženo kvůli jednáním s lídry obou sousedních zemí.
Od počátku roku 2025 Trumpova vláda zavedla celou řadu protekcionistických opatření, včetně 25% cla na ocel a hliník a 20% cel na čínský dovoz. V březnu prezident oznámil také zavedení 25% cla na dovoz automobilů a jejich součástek, přičemž tato opatření vstoupí v platnost už zítra.
Ekonomové se shodují, že takto razantní zásahy do globálního obchodního systému mohou způsobit růst cen pro spotřebitele, protože americké firmy budou muset vyšší náklady přenést na zákazníky.
Podle analytiků z bank jako Goldman Sachs nebo JPMorgan by Trumpova obchodní politika mohla snížit ekonomický růst USA a zvýšit riziko recese. Neel Kashkari, šéf minneapoliské pobočky Federálního rezervního systému, dokonce přirovnal současný pokles ekonomické důvěry k situaci během pandemie covidu-19.
Trumpova administrativa však tvrdí, že negativní reakce trhu souvisí především s nejistotou ohledně budoucnosti obchodní politiky, nikoliv s dopady samotných cel. Prezident je přesvědčen, že jeho kroky povedou k oživení americké výroby a spravedlivějším obchodním podmínkám. „Svět nás posledních 40 let okrádal a my se teď jen bráníme,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC.
Dnešní oznámení tedy může znamenat zásadní zlom v globálním obchodě. Zatímco Trump slibuje ochranu amerických firem a pracovníků, světová ekonomika se připravuje na možné tvrdé odvetné kroky, které mohou výrazně změnit rovnováhu sil na mezinárodních trzích.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.