Americký prezident Donald Trump dnes odpoledne v Bílém domě oznámí další kolo cel, která by mohla výrazně ovlivnit globální obchod a vyvolat obchodní válku s největšími obchodními partnery USA. Opatření přichází v den, který Trump nazývá „dnem osvobození“, a jeho administrace tvrdí, že jde o klíčový krok k ochraně amerických pracujících a posílení domácí výroby.
Nejistota ohledně cel už nyní ovlivňuje globální finanční trhy. Zatímco Wall Street zažila nejhorší čtvrtletí za poslední dva roky a evropští lídři hrozí odvetnými opatřeními, píše The Guardian.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU má „silný plán“, jak na Trumpovy kroky reagovat, a označila nová cla za „neoprávněná“. Podobně se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který slíbil, že Kanada na americká cla odpoví stejnými opatřeními.
Trumpova administrativa zatím nesdělila přesné detaily nových opatření, ale podle zdrojů blízkých Bílému domu se počítá se zavedením „recipročních cel“. To znamená, že Spojené státy by uvalily cla na dovoz z těch zemí, které podle Trumpa „využívají americké trhy“ a uplatňují nespravedlivé obchodní politiky. Mezi cílové státy mohou patřit Jižní Korea, Brazílie, Indie a země Evropské unie.
Další variantou, o které se spekuluje, je paušální clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA. Tento návrh by odpovídal Trumpovým slibům z prezidentské kampaně a mohl by přinést masivní příjmy do federálního rozpočtu, ovšem za cenu možné destabilizace globálního obchodu.
Zavedení cel se má údajně týkat i dovozu z Kanady a Mexika, přičemž Trump hodlá využít tato opatření jako páku k potlačení nelegální migrace a pašování drog do USA. V minulosti už podobný plán oznámil, ale jeho zavedení bylo několikrát odloženo kvůli jednáním s lídry obou sousedních zemí.
Od počátku roku 2025 Trumpova vláda zavedla celou řadu protekcionistických opatření, včetně 25% cla na ocel a hliník a 20% cel na čínský dovoz. V březnu prezident oznámil také zavedení 25% cla na dovoz automobilů a jejich součástek, přičemž tato opatření vstoupí v platnost už zítra.
Ekonomové se shodují, že takto razantní zásahy do globálního obchodního systému mohou způsobit růst cen pro spotřebitele, protože americké firmy budou muset vyšší náklady přenést na zákazníky.
Podle analytiků z bank jako Goldman Sachs nebo JPMorgan by Trumpova obchodní politika mohla snížit ekonomický růst USA a zvýšit riziko recese. Neel Kashkari, šéf minneapoliské pobočky Federálního rezervního systému, dokonce přirovnal současný pokles ekonomické důvěry k situaci během pandemie covidu-19.
Trumpova administrativa však tvrdí, že negativní reakce trhu souvisí především s nejistotou ohledně budoucnosti obchodní politiky, nikoliv s dopady samotných cel. Prezident je přesvědčen, že jeho kroky povedou k oživení americké výroby a spravedlivějším obchodním podmínkám. „Svět nás posledních 40 let okrádal a my se teď jen bráníme,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC.
Dnešní oznámení tedy může znamenat zásadní zlom v globálním obchodě. Zatímco Trump slibuje ochranu amerických firem a pracovníků, světová ekonomika se připravuje na možné tvrdé odvetné kroky, které mohou výrazně změnit rovnováhu sil na mezinárodních trzích.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.