Americký prezident Donald Trump dnes odpoledne v Bílém domě oznámí další kolo cel, která by mohla výrazně ovlivnit globální obchod a vyvolat obchodní válku s největšími obchodními partnery USA. Opatření přichází v den, který Trump nazývá „dnem osvobození“, a jeho administrace tvrdí, že jde o klíčový krok k ochraně amerických pracujících a posílení domácí výroby.
Nejistota ohledně cel už nyní ovlivňuje globální finanční trhy. Zatímco Wall Street zažila nejhorší čtvrtletí za poslední dva roky a evropští lídři hrozí odvetnými opatřeními, píše The Guardian.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU má „silný plán“, jak na Trumpovy kroky reagovat, a označila nová cla za „neoprávněná“. Podobně se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který slíbil, že Kanada na americká cla odpoví stejnými opatřeními.
Trumpova administrativa zatím nesdělila přesné detaily nových opatření, ale podle zdrojů blízkých Bílému domu se počítá se zavedením „recipročních cel“. To znamená, že Spojené státy by uvalily cla na dovoz z těch zemí, které podle Trumpa „využívají americké trhy“ a uplatňují nespravedlivé obchodní politiky. Mezi cílové státy mohou patřit Jižní Korea, Brazílie, Indie a země Evropské unie.
Další variantou, o které se spekuluje, je paušální clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA. Tento návrh by odpovídal Trumpovým slibům z prezidentské kampaně a mohl by přinést masivní příjmy do federálního rozpočtu, ovšem za cenu možné destabilizace globálního obchodu.
Zavedení cel se má údajně týkat i dovozu z Kanady a Mexika, přičemž Trump hodlá využít tato opatření jako páku k potlačení nelegální migrace a pašování drog do USA. V minulosti už podobný plán oznámil, ale jeho zavedení bylo několikrát odloženo kvůli jednáním s lídry obou sousedních zemí.
Od počátku roku 2025 Trumpova vláda zavedla celou řadu protekcionistických opatření, včetně 25% cla na ocel a hliník a 20% cel na čínský dovoz. V březnu prezident oznámil také zavedení 25% cla na dovoz automobilů a jejich součástek, přičemž tato opatření vstoupí v platnost už zítra.
Ekonomové se shodují, že takto razantní zásahy do globálního obchodního systému mohou způsobit růst cen pro spotřebitele, protože americké firmy budou muset vyšší náklady přenést na zákazníky.
Podle analytiků z bank jako Goldman Sachs nebo JPMorgan by Trumpova obchodní politika mohla snížit ekonomický růst USA a zvýšit riziko recese. Neel Kashkari, šéf minneapoliské pobočky Federálního rezervního systému, dokonce přirovnal současný pokles ekonomické důvěry k situaci během pandemie covidu-19.
Trumpova administrativa však tvrdí, že negativní reakce trhu souvisí především s nejistotou ohledně budoucnosti obchodní politiky, nikoliv s dopady samotných cel. Prezident je přesvědčen, že jeho kroky povedou k oživení americké výroby a spravedlivějším obchodním podmínkám. „Svět nás posledních 40 let okrádal a my se teď jen bráníme,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC.
Dnešní oznámení tedy může znamenat zásadní zlom v globálním obchodě. Zatímco Trump slibuje ochranu amerických firem a pracovníků, světová ekonomika se připravuje na možné tvrdé odvetné kroky, které mohou výrazně změnit rovnováhu sil na mezinárodních trzích.
Jakub Štáfek je momentálně zcela zaneprázdněn propagací nového filmu Vyšehrad Dvje, ale i během nabitého programu si jistě najde čas na rodinu. Zvlášť když nedávno přiznal, že jeho druhorozené dceři byla diagnostikována závažná nemoc. Proč se rozhodl jít s pravdou ven?
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.