Americký prezident Donald Trump dnes odpoledne v Bílém domě oznámí další kolo cel, která by mohla výrazně ovlivnit globální obchod a vyvolat obchodní válku s největšími obchodními partnery USA. Opatření přichází v den, který Trump nazývá „dnem osvobození“, a jeho administrace tvrdí, že jde o klíčový krok k ochraně amerických pracujících a posílení domácí výroby.
Nejistota ohledně cel už nyní ovlivňuje globální finanční trhy. Zatímco Wall Street zažila nejhorší čtvrtletí za poslední dva roky a evropští lídři hrozí odvetnými opatřeními, píše The Guardian.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU má „silný plán“, jak na Trumpovy kroky reagovat, a označila nová cla za „neoprávněná“. Podobně se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který slíbil, že Kanada na americká cla odpoví stejnými opatřeními.
Trumpova administrativa zatím nesdělila přesné detaily nových opatření, ale podle zdrojů blízkých Bílému domu se počítá se zavedením „recipročních cel“. To znamená, že Spojené státy by uvalily cla na dovoz z těch zemí, které podle Trumpa „využívají americké trhy“ a uplatňují nespravedlivé obchodní politiky. Mezi cílové státy mohou patřit Jižní Korea, Brazílie, Indie a země Evropské unie.
Další variantou, o které se spekuluje, je paušální clo ve výši 20 % na veškerý dovoz do USA. Tento návrh by odpovídal Trumpovým slibům z prezidentské kampaně a mohl by přinést masivní příjmy do federálního rozpočtu, ovšem za cenu možné destabilizace globálního obchodu.
Zavedení cel se má údajně týkat i dovozu z Kanady a Mexika, přičemž Trump hodlá využít tato opatření jako páku k potlačení nelegální migrace a pašování drog do USA. V minulosti už podobný plán oznámil, ale jeho zavedení bylo několikrát odloženo kvůli jednáním s lídry obou sousedních zemí.
Od počátku roku 2025 Trumpova vláda zavedla celou řadu protekcionistických opatření, včetně 25% cla na ocel a hliník a 20% cel na čínský dovoz. V březnu prezident oznámil také zavedení 25% cla na dovoz automobilů a jejich součástek, přičemž tato opatření vstoupí v platnost už zítra.
Ekonomové se shodují, že takto razantní zásahy do globálního obchodního systému mohou způsobit růst cen pro spotřebitele, protože americké firmy budou muset vyšší náklady přenést na zákazníky.
Podle analytiků z bank jako Goldman Sachs nebo JPMorgan by Trumpova obchodní politika mohla snížit ekonomický růst USA a zvýšit riziko recese. Neel Kashkari, šéf minneapoliské pobočky Federálního rezervního systému, dokonce přirovnal současný pokles ekonomické důvěry k situaci během pandemie covidu-19.
Trumpova administrativa však tvrdí, že negativní reakce trhu souvisí především s nejistotou ohledně budoucnosti obchodní politiky, nikoliv s dopady samotných cel. Prezident je přesvědčen, že jeho kroky povedou k oživení americké výroby a spravedlivějším obchodním podmínkám. „Svět nás posledních 40 let okrádal a my se teď jen bráníme,“ prohlásil Trump v rozhovoru pro NBC.
Dnešní oznámení tedy může znamenat zásadní zlom v globálním obchodě. Zatímco Trump slibuje ochranu amerických firem a pracovníků, světová ekonomika se připravuje na možné tvrdé odvetné kroky, které mohou výrazně změnit rovnováhu sil na mezinárodních trzích.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.