Napětí na Blízkém východě pokračuje. Poté, co izraelská armáda v pátek ráno podnikla letecké útoky na íránské území, se dnes v podvečer ozvaly další exploze. Série výbuchů zasáhla nejen hlavní město Teherán, ale také okolní města a klíčové oblasti včetně míst spojených s jaderným programem Íránu. Podle oficiálních i nezávislých zdrojů jde o jednu z nejrozsáhlejších operací izraelského letectva za poslední roky.
Podle státní agentury IRNA došlo k explozi v západní provincii Teheránu, konkrétně v hustě obydlených městech Šahriar a Malárd, a rovněž v teheránské městské části Čitgar. Agentura Mehr informovala o výbuchu v oblasti Pakdašt, která se nachází jihovýchodně od metropole.
Obyvatelé popisují situaci jako chaotickou a plnou strachu – výbuchy byly slyšet v mnoha čtvrtích hlavního města, od východu po západ. Reportér agentury Associated Press, přítomný v severní části města, rovněž potvrdil, že zaznamenal hlasitou detonaci.
Významným cílem útoků se stalo i jedno z nejcitlivějších míst v Íránu – jaderné zařízení Fordow. Íránská média uvedla, že protivzdušná obrana sestřelila v okolí této lokality izraelský dron, který se pravděpodobně snažil proniknout do přísně střežené zóny.
Již v ranních hodinách byly v blízkosti Fordow hlášeny dvě exploze, což vyvolalo obavy z možného ohrožení tamního zařízení, jehož činnost je dlouhodobě předmětem mezinárodního dohledu.
Izraelské ozbrojené síly potvrdily, že vojenské operace nadále probíhají. Na sociální síti X zveřejnily zprávu, že pokračují v úderech na íránské odpalovací zařízení raket a další klíčovou vojenskou infrastrukturu. Cílem je podle izraelské armády „paralyzovat íránskou schopnost vést další útoky proti Izraeli a jeho spojencům“.
Agentura Reuters informovala, že Spojené státy byly o plánované izraelské operaci předem informovány. Podle tří důvěryhodných diplomatických zdrojů americké ministerstvo zahraničí rozeslalo ve čtvrtek odpoledne varování vybraným partnerům v regionu – mezi nimiž byl i Katar – že Izrael se chystá provést rozsáhlý úder během noci.
Spojené státy se ale do samotné operace nezapojily ani ji vojensky nepodpořily. Zpráva zároveň připomněla, že bývalý prezident Donald Trump i přes svou deklarovanou snahu o stabilitu v regionu nadále zastává pevný postoj vůči Teheránu – Írán podle něj nesmí nikdy získat jaderné zbraně.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.