Napětí na Blízkém východě pokračuje. Poté, co izraelská armáda v pátek ráno podnikla letecké útoky na íránské území, se dnes v podvečer ozvaly další exploze. Série výbuchů zasáhla nejen hlavní město Teherán, ale také okolní města a klíčové oblasti včetně míst spojených s jaderným programem Íránu. Podle oficiálních i nezávislých zdrojů jde o jednu z nejrozsáhlejších operací izraelského letectva za poslední roky.
Podle státní agentury IRNA došlo k explozi v západní provincii Teheránu, konkrétně v hustě obydlených městech Šahriar a Malárd, a rovněž v teheránské městské části Čitgar. Agentura Mehr informovala o výbuchu v oblasti Pakdašt, která se nachází jihovýchodně od metropole.
Obyvatelé popisují situaci jako chaotickou a plnou strachu – výbuchy byly slyšet v mnoha čtvrtích hlavního města, od východu po západ. Reportér agentury Associated Press, přítomný v severní části města, rovněž potvrdil, že zaznamenal hlasitou detonaci.
Významným cílem útoků se stalo i jedno z nejcitlivějších míst v Íránu – jaderné zařízení Fordow. Íránská média uvedla, že protivzdušná obrana sestřelila v okolí této lokality izraelský dron, který se pravděpodobně snažil proniknout do přísně střežené zóny.
Již v ranních hodinách byly v blízkosti Fordow hlášeny dvě exploze, což vyvolalo obavy z možného ohrožení tamního zařízení, jehož činnost je dlouhodobě předmětem mezinárodního dohledu.
Izraelské ozbrojené síly potvrdily, že vojenské operace nadále probíhají. Na sociální síti X zveřejnily zprávu, že pokračují v úderech na íránské odpalovací zařízení raket a další klíčovou vojenskou infrastrukturu. Cílem je podle izraelské armády „paralyzovat íránskou schopnost vést další útoky proti Izraeli a jeho spojencům“.
Agentura Reuters informovala, že Spojené státy byly o plánované izraelské operaci předem informovány. Podle tří důvěryhodných diplomatických zdrojů americké ministerstvo zahraničí rozeslalo ve čtvrtek odpoledne varování vybraným partnerům v regionu – mezi nimiž byl i Katar – že Izrael se chystá provést rozsáhlý úder během noci.
Spojené státy se ale do samotné operace nezapojily ani ji vojensky nepodpořily. Zpráva zároveň připomněla, že bývalý prezident Donald Trump i přes svou deklarovanou snahu o stabilitu v regionu nadále zastává pevný postoj vůči Teheránu – Írán podle něj nesmí nikdy získat jaderné zbraně.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.