Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.
Masivní, pečlivě choreografovaná propaganda, velkolepé davy a detailně nacvičená vystoupení jsou odjakživa charakteristickým znakem severokorejského režimu, obzvláště u příležitosti klíčových výročí. Korejská strana práce je jedinou vládnoucí stranou v zemi, která kombinuje komunismus s ideály a výroky dynastie Kimů, která zde autoritativně vládne již po tři generace. Pozornost vojenských pozorovatelů se upírá na to, jaké zbraně Severní Korea na takových událostech ukáže. Analytici naznačují, že by mohla být představena nová generace mezikontinentální balistické rakety (ICBM) Hwasong-20, nový hypersonický kluzák Hwasong-11Ma a další moderní zbraňové systémy.
Oslavy přicházejí jen měsíc po velkém diplomatickém vítězství silně sankcionovaného Kim Čong-una. Ten se vydal do Pekingu na masivní vojenskou přehlídku, kde měl vzácnou příležitost stát po boku významných politických osobností, čínského vůdce Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina. Z návštěvy se Kim vrátil s hlubšími strategickými vazbami a obnoveným přátelstvím s Čínou, dlouholetým politickým a ekonomickým patronem Severní Koreje. Také získal novou energii pro rozvoj svého raketového a jaderného programu.
Severní Korea a její nový vojenský spojenec Rusko opakovaně potvrdili své užší vztahy od podepsání dohody o vzájemné obraně minulý rok. Kim poslal tisíce vojáků, raket a munice, aby podpořil Moskvu ve válce na Ukrajině. Známkou pokračujících dobrých vztahů je, že Čína a Rusko vysílají delegace vedené svými "dvojkami" na oslavy do Pchjongjangu. Čínský premiér Li Čchiang a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv budou mít čestná místa. Podle satelitních snímků nácviků by událost mohla zahrnovat i rozsáhlé masové gymnastické vystoupení. Očekává se i účast šéfa komunistické strany Vietnamu To Lama a v úterý se v zemi vřelého přivítání dočkal také laoský prezident Thongloun Sisoulith.
Předchozí vojenské přehlídky Severní Koreje sloužily jako příležitost k prezentaci nejnovějších pokroků v pokročilých zbraních a raketách, které by teoreticky mohly ohrozit Spojené státy. Plukovník Lee Sung-jun, mluvčí Jihokorejského sboru náčelníků štábů (JCS), minulý týden potvrdil, že armáda zaznamenala přesuny vozidel a vojenské techniky před očekávanou přehlídkou. Minulý měsíc Kim dohlížel na test nového raketového motoru na tuhé palivo s vysokým tahem pro nejnovější ICBM, Hwasong-20.
Odborníci uvádějí, že rakety na tuhé palivo jsou stabilnější než ty na kapalné, dají se snáze přemisťovat, aby se předešlo jejich odhalení, a jejich start může být zahájen během minut. Kim se o víkendu zúčastnil výstavy nejnovějších zbraní, kde byla podle státních médií KCNA představena balistická raketa krátkého doletu (SRBM) s hypersonickou hlavicí, označená jako Hwasong-11Ma. Série Hwasong-11, severokorejská varianta ruské rakety Iskander, má odhadovaný maximální dolet přibližně 800 kilometrů.
Hong Min, analytik z Korea Institute for National Unification v Soulu, uvedl, že by Severní Korea mohla na přehlídce odhalit i pokročilé zbraně včetně systémů poháněných umělou inteligencí nebo různými bezpilotními vozidly. Hong se domnívá, že představené zbraně budou pravděpodobně v nevídaném měřítku. Zdá se, že se Severní Korea zaměří spíše na odhalení systémů, které mají významný dopad na schopnosti, než aby se soustředila pouze na velká čísla. Zároveň dodal, že není jisté, zda bude ukázána velmi očekávaná Hwasong-20, protože ještě neprošla plným testem odpálení.
Pozorovatelé vyčkávají, zda nedojde k možným testovacím odpálením nových zbraní příští generace v období říjnových oslav. Kimův nelegální jaderný program proměnil Severní Koreu v zemi s nejpřísnějšími sankcemi na světě. V posledních letech země zesílila svůj zbraňový program a úsilí o posílení jaderných schopností. To zahrnuje i tajnou raketovou základnu poblíž hranice s Čínou, která by mohla představovat „potenciální jadernou hrozbu“ pro velkou část východní Asie a USA.
Tajemství a bezpečnost jsou neodmyslitelnou součástí severokorejských přehlídek, zejména pokud je přítomen Kim. Korespondent CNN Will Ripley, který se zúčastnil 70. výročí vládnoucí KSP, popsal, jak byli cizinci izolováni v hotelu na ostrově, který úřady snáze kontrolují. Novináři museli projít několika vrstvami bezpečnostních kontrol a nesměli mít telefony ani notebooky. Ripley popsal pochodující vojáky, kteří kráčeli v dokonalém rytmu s ostrým a rytmickým zvukem bot, slavným „husím krokem“.
Severní Korea má dlouhou historii napjatých vztahů se Spojenými státy a Jižní Koreou, ale nyní jsou obzvláště mrazivé, přičemž Kim obě země často kritizuje. Vůdce Severní Koreje minulý víkend řekl, že přidělil „zvláštní prostředky na hlavní cíle našeho zájmu“ a zavázal se přijmout další vojenská opatření v reakci na rozšířené americké vojenské kapacity v Jižní Koreji. Kim varoval nepřítele, že se bude muset starat o to, jakým směrem se ubírá jeho bezpečnostní prostředí.
Lim Eul-chul, profesor severokorejských studií na jihokorejské Kyungnam University, uvedl, že „zvláštní prostředky“ pravděpodobně odkazují na „pokročilé strategické zbraňové systémy zahrnující taktické jaderné zbraně a jejich odpalovací platformy, hypersonické rakety a potenciálně drony a kybernetické kapacity založené na umělé inteligenci.“ Podle Lima Kimova řeč naznačovala, že tyto zbraně mají za cíl přímo ohrozit Jižní Koreu a americké kapacity v regionu. Vidí v Kimových komentářích „výslovné varování, že americké základny a klíčové objekty v Jižní Koreji by se mohly stát potenciálními cíli severokorejských útoků.“
Navzdory obvyklé protiamerické rétorice Kim nedávno prohlásil, že má „vřelé vzpomínky“ na prezidenta Donalda Trumpa a že nevidí důvod vyhýbat se dialogu s Washingtonem, pokud přestane trvat na tom, aby se jeho země vzdala jaderných zbraní. Jižní Korea bude koncem tohoto měsíce hostit významný summit regionálních lídrů, kterého se očekává i Trumpova účast. Summit Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC) je považován za klíčovou příležitost, aby se Trump setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jeho přítomnost v regionu by ho ale mohla znovu přivést do blízkosti Kim Čong-una – šest let poté, co se rozpadly rozhovory s Pchjongjangem během Trumpovy poslední administrativy. Trump minulý měsíc naznačil, že by se s Kimem rád sešel. Řekl, že se s ním těší na setkání a že zlepší vztahy.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.