Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.
Masivní, pečlivě choreografovaná propaganda, velkolepé davy a detailně nacvičená vystoupení jsou odjakživa charakteristickým znakem severokorejského režimu, obzvláště u příležitosti klíčových výročí. Korejská strana práce je jedinou vládnoucí stranou v zemi, která kombinuje komunismus s ideály a výroky dynastie Kimů, která zde autoritativně vládne již po tři generace. Pozornost vojenských pozorovatelů se upírá na to, jaké zbraně Severní Korea na takových událostech ukáže. Analytici naznačují, že by mohla být představena nová generace mezikontinentální balistické rakety (ICBM) Hwasong-20, nový hypersonický kluzák Hwasong-11Ma a další moderní zbraňové systémy.
Oslavy přicházejí jen měsíc po velkém diplomatickém vítězství silně sankcionovaného Kim Čong-una. Ten se vydal do Pekingu na masivní vojenskou přehlídku, kde měl vzácnou příležitost stát po boku významných politických osobností, čínského vůdce Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina. Z návštěvy se Kim vrátil s hlubšími strategickými vazbami a obnoveným přátelstvím s Čínou, dlouholetým politickým a ekonomickým patronem Severní Koreje. Také získal novou energii pro rozvoj svého raketového a jaderného programu.
Severní Korea a její nový vojenský spojenec Rusko opakovaně potvrdili své užší vztahy od podepsání dohody o vzájemné obraně minulý rok. Kim poslal tisíce vojáků, raket a munice, aby podpořil Moskvu ve válce na Ukrajině. Známkou pokračujících dobrých vztahů je, že Čína a Rusko vysílají delegace vedené svými "dvojkami" na oslavy do Pchjongjangu. Čínský premiér Li Čchiang a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv budou mít čestná místa. Podle satelitních snímků nácviků by událost mohla zahrnovat i rozsáhlé masové gymnastické vystoupení. Očekává se i účast šéfa komunistické strany Vietnamu To Lama a v úterý se v zemi vřelého přivítání dočkal také laoský prezident Thongloun Sisoulith.
Předchozí vojenské přehlídky Severní Koreje sloužily jako příležitost k prezentaci nejnovějších pokroků v pokročilých zbraních a raketách, které by teoreticky mohly ohrozit Spojené státy. Plukovník Lee Sung-jun, mluvčí Jihokorejského sboru náčelníků štábů (JCS), minulý týden potvrdil, že armáda zaznamenala přesuny vozidel a vojenské techniky před očekávanou přehlídkou. Minulý měsíc Kim dohlížel na test nového raketového motoru na tuhé palivo s vysokým tahem pro nejnovější ICBM, Hwasong-20.
Odborníci uvádějí, že rakety na tuhé palivo jsou stabilnější než ty na kapalné, dají se snáze přemisťovat, aby se předešlo jejich odhalení, a jejich start může být zahájen během minut. Kim se o víkendu zúčastnil výstavy nejnovějších zbraní, kde byla podle státních médií KCNA představena balistická raketa krátkého doletu (SRBM) s hypersonickou hlavicí, označená jako Hwasong-11Ma. Série Hwasong-11, severokorejská varianta ruské rakety Iskander, má odhadovaný maximální dolet přibližně 800 kilometrů.
Hong Min, analytik z Korea Institute for National Unification v Soulu, uvedl, že by Severní Korea mohla na přehlídce odhalit i pokročilé zbraně včetně systémů poháněných umělou inteligencí nebo různými bezpilotními vozidly. Hong se domnívá, že představené zbraně budou pravděpodobně v nevídaném měřítku. Zdá se, že se Severní Korea zaměří spíše na odhalení systémů, které mají významný dopad na schopnosti, než aby se soustředila pouze na velká čísla. Zároveň dodal, že není jisté, zda bude ukázána velmi očekávaná Hwasong-20, protože ještě neprošla plným testem odpálení.
Pozorovatelé vyčkávají, zda nedojde k možným testovacím odpálením nových zbraní příští generace v období říjnových oslav. Kimův nelegální jaderný program proměnil Severní Koreu v zemi s nejpřísnějšími sankcemi na světě. V posledních letech země zesílila svůj zbraňový program a úsilí o posílení jaderných schopností. To zahrnuje i tajnou raketovou základnu poblíž hranice s Čínou, která by mohla představovat „potenciální jadernou hrozbu“ pro velkou část východní Asie a USA.
Tajemství a bezpečnost jsou neodmyslitelnou součástí severokorejských přehlídek, zejména pokud je přítomen Kim. Korespondent CNN Will Ripley, který se zúčastnil 70. výročí vládnoucí KSP, popsal, jak byli cizinci izolováni v hotelu na ostrově, který úřady snáze kontrolují. Novináři museli projít několika vrstvami bezpečnostních kontrol a nesměli mít telefony ani notebooky. Ripley popsal pochodující vojáky, kteří kráčeli v dokonalém rytmu s ostrým a rytmickým zvukem bot, slavným „husím krokem“.
Severní Korea má dlouhou historii napjatých vztahů se Spojenými státy a Jižní Koreou, ale nyní jsou obzvláště mrazivé, přičemž Kim obě země často kritizuje. Vůdce Severní Koreje minulý víkend řekl, že přidělil „zvláštní prostředky na hlavní cíle našeho zájmu“ a zavázal se přijmout další vojenská opatření v reakci na rozšířené americké vojenské kapacity v Jižní Koreji. Kim varoval nepřítele, že se bude muset starat o to, jakým směrem se ubírá jeho bezpečnostní prostředí.
Lim Eul-chul, profesor severokorejských studií na jihokorejské Kyungnam University, uvedl, že „zvláštní prostředky“ pravděpodobně odkazují na „pokročilé strategické zbraňové systémy zahrnující taktické jaderné zbraně a jejich odpalovací platformy, hypersonické rakety a potenciálně drony a kybernetické kapacity založené na umělé inteligenci.“ Podle Lima Kimova řeč naznačovala, že tyto zbraně mají za cíl přímo ohrozit Jižní Koreu a americké kapacity v regionu. Vidí v Kimových komentářích „výslovné varování, že americké základny a klíčové objekty v Jižní Koreji by se mohly stát potenciálními cíli severokorejských útoků.“
Navzdory obvyklé protiamerické rétorice Kim nedávno prohlásil, že má „vřelé vzpomínky“ na prezidenta Donalda Trumpa a že nevidí důvod vyhýbat se dialogu s Washingtonem, pokud přestane trvat na tom, aby se jeho země vzdala jaderných zbraní. Jižní Korea bude koncem tohoto měsíce hostit významný summit regionálních lídrů, kterého se očekává i Trumpova účast. Summit Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC) je považován za klíčovou příležitost, aby se Trump setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jeho přítomnost v regionu by ho ale mohla znovu přivést do blízkosti Kim Čong-una – šest let poté, co se rozpadly rozhovory s Pchjongjangem během Trumpovy poslední administrativy. Trump minulý měsíc naznačil, že by se s Kimem rád sešel. Řekl, že se s ním těší na setkání a že zlepší vztahy.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.