Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.
Masivní, pečlivě choreografovaná propaganda, velkolepé davy a detailně nacvičená vystoupení jsou odjakživa charakteristickým znakem severokorejského režimu, obzvláště u příležitosti klíčových výročí. Korejská strana práce je jedinou vládnoucí stranou v zemi, která kombinuje komunismus s ideály a výroky dynastie Kimů, která zde autoritativně vládne již po tři generace. Pozornost vojenských pozorovatelů se upírá na to, jaké zbraně Severní Korea na takových událostech ukáže. Analytici naznačují, že by mohla být představena nová generace mezikontinentální balistické rakety (ICBM) Hwasong-20, nový hypersonický kluzák Hwasong-11Ma a další moderní zbraňové systémy.
Oslavy přicházejí jen měsíc po velkém diplomatickém vítězství silně sankcionovaného Kim Čong-una. Ten se vydal do Pekingu na masivní vojenskou přehlídku, kde měl vzácnou příležitost stát po boku významných politických osobností, čínského vůdce Si Ťin-pchinga a ruského prezidenta Vladimira Putina. Z návštěvy se Kim vrátil s hlubšími strategickými vazbami a obnoveným přátelstvím s Čínou, dlouholetým politickým a ekonomickým patronem Severní Koreje. Také získal novou energii pro rozvoj svého raketového a jaderného programu.
Severní Korea a její nový vojenský spojenec Rusko opakovaně potvrdili své užší vztahy od podepsání dohody o vzájemné obraně minulý rok. Kim poslal tisíce vojáků, raket a munice, aby podpořil Moskvu ve válce na Ukrajině. Známkou pokračujících dobrých vztahů je, že Čína a Rusko vysílají delegace vedené svými "dvojkami" na oslavy do Pchjongjangu. Čínský premiér Li Čchiang a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv budou mít čestná místa. Podle satelitních snímků nácviků by událost mohla zahrnovat i rozsáhlé masové gymnastické vystoupení. Očekává se i účast šéfa komunistické strany Vietnamu To Lama a v úterý se v zemi vřelého přivítání dočkal také laoský prezident Thongloun Sisoulith.
Předchozí vojenské přehlídky Severní Koreje sloužily jako příležitost k prezentaci nejnovějších pokroků v pokročilých zbraních a raketách, které by teoreticky mohly ohrozit Spojené státy. Plukovník Lee Sung-jun, mluvčí Jihokorejského sboru náčelníků štábů (JCS), minulý týden potvrdil, že armáda zaznamenala přesuny vozidel a vojenské techniky před očekávanou přehlídkou. Minulý měsíc Kim dohlížel na test nového raketového motoru na tuhé palivo s vysokým tahem pro nejnovější ICBM, Hwasong-20.
Odborníci uvádějí, že rakety na tuhé palivo jsou stabilnější než ty na kapalné, dají se snáze přemisťovat, aby se předešlo jejich odhalení, a jejich start může být zahájen během minut. Kim se o víkendu zúčastnil výstavy nejnovějších zbraní, kde byla podle státních médií KCNA představena balistická raketa krátkého doletu (SRBM) s hypersonickou hlavicí, označená jako Hwasong-11Ma. Série Hwasong-11, severokorejská varianta ruské rakety Iskander, má odhadovaný maximální dolet přibližně 800 kilometrů.
Hong Min, analytik z Korea Institute for National Unification v Soulu, uvedl, že by Severní Korea mohla na přehlídce odhalit i pokročilé zbraně včetně systémů poháněných umělou inteligencí nebo různými bezpilotními vozidly. Hong se domnívá, že představené zbraně budou pravděpodobně v nevídaném měřítku. Zdá se, že se Severní Korea zaměří spíše na odhalení systémů, které mají významný dopad na schopnosti, než aby se soustředila pouze na velká čísla. Zároveň dodal, že není jisté, zda bude ukázána velmi očekávaná Hwasong-20, protože ještě neprošla plným testem odpálení.
Pozorovatelé vyčkávají, zda nedojde k možným testovacím odpálením nových zbraní příští generace v období říjnových oslav. Kimův nelegální jaderný program proměnil Severní Koreu v zemi s nejpřísnějšími sankcemi na světě. V posledních letech země zesílila svůj zbraňový program a úsilí o posílení jaderných schopností. To zahrnuje i tajnou raketovou základnu poblíž hranice s Čínou, která by mohla představovat „potenciální jadernou hrozbu“ pro velkou část východní Asie a USA.
Tajemství a bezpečnost jsou neodmyslitelnou součástí severokorejských přehlídek, zejména pokud je přítomen Kim. Korespondent CNN Will Ripley, který se zúčastnil 70. výročí vládnoucí KSP, popsal, jak byli cizinci izolováni v hotelu na ostrově, který úřady snáze kontrolují. Novináři museli projít několika vrstvami bezpečnostních kontrol a nesměli mít telefony ani notebooky. Ripley popsal pochodující vojáky, kteří kráčeli v dokonalém rytmu s ostrým a rytmickým zvukem bot, slavným „husím krokem“.
Severní Korea má dlouhou historii napjatých vztahů se Spojenými státy a Jižní Koreou, ale nyní jsou obzvláště mrazivé, přičemž Kim obě země často kritizuje. Vůdce Severní Koreje minulý víkend řekl, že přidělil „zvláštní prostředky na hlavní cíle našeho zájmu“ a zavázal se přijmout další vojenská opatření v reakci na rozšířené americké vojenské kapacity v Jižní Koreji. Kim varoval nepřítele, že se bude muset starat o to, jakým směrem se ubírá jeho bezpečnostní prostředí.
Lim Eul-chul, profesor severokorejských studií na jihokorejské Kyungnam University, uvedl, že „zvláštní prostředky“ pravděpodobně odkazují na „pokročilé strategické zbraňové systémy zahrnující taktické jaderné zbraně a jejich odpalovací platformy, hypersonické rakety a potenciálně drony a kybernetické kapacity založené na umělé inteligenci.“ Podle Lima Kimova řeč naznačovala, že tyto zbraně mají za cíl přímo ohrozit Jižní Koreu a americké kapacity v regionu. Vidí v Kimových komentářích „výslovné varování, že americké základny a klíčové objekty v Jižní Koreji by se mohly stát potenciálními cíli severokorejských útoků.“
Navzdory obvyklé protiamerické rétorice Kim nedávno prohlásil, že má „vřelé vzpomínky“ na prezidenta Donalda Trumpa a že nevidí důvod vyhýbat se dialogu s Washingtonem, pokud přestane trvat na tom, aby se jeho země vzdala jaderných zbraní. Jižní Korea bude koncem tohoto měsíce hostit významný summit regionálních lídrů, kterého se očekává i Trumpova účast. Summit Asijsko-tichomořské hospodářské spolupráce (APEC) je považován za klíčovou příležitost, aby se Trump setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Jeho přítomnost v regionu by ho ale mohla znovu přivést do blízkosti Kim Čong-una – šest let poté, co se rozpadly rozhovory s Pchjongjangem během Trumpovy poslední administrativy. Trump minulý měsíc naznačil, že by se s Kimem rád sešel. Řekl, že se s ním těší na setkání a že zlepší vztahy.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.