Skupina krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu se tento týden sešla v Portugalsku, aby demonstrovala svou sílu a odhodlání. Setkání se konalo v době, kdy se politická scéna v jejich řadách mění, zejména po nedávné volební porážce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl dlouho vnímán jako hlavní hybná síla a zakladatel této politické formace.
S odchodem Orbána z vlády se těžiště pozornosti přirozeně přesouvá k novému vůdčímu duu, které tvoří francouzský politik Jordan Bardella a portugalský lídr André Ventura. Během společné akce oba politici zdůraznili své úzké politické přátelství a deklarovali společnou misi, jejímž cílem je stát se hlavními reprezentanty evropské krajní pravice.
Ventura, jehož ultranacionalistická strana Chega se v Portugalsku vypracovala na třetí nejsilnější politickou sílu, nešetřil na adresu svého francouzského kolegy komplimenty. Označil ho za pravděpodobného budoucího prezidenta Francouzské republiky a zdůraznil, že hovoří stejným jazykem, kterým je patriotismus a suverenita evropských národů.
Účastníci summitu se příliš nezabývali výsledky maďarských voleb, které se konaly 12. dubna. Bardella výsledky Orbánovy porážky bagatelizoval a prohlásil, že demokracie v Maďarsku fungovala správně. Zároveň odmítl jako nepodložené veškeré spekulace o kupování hlasů, které se objevily v médiích během maďarské volební kampaně.
Hlavním terčem kritiky se naopak stalo Španělsko a nedávné rozhodnutí tamního premiéra Pedra Sáncheze. Ten se rozhodl udělit legální status půl milionu nelegálních přistěhovalců. Ventura v reakci na tento krok obvinil španělskou vládu, že svým počínáním ohrožuje bezpečnost celé Evropy, a vyzval k vyvození odpovědnosti.
Jordan Bardella v tomto tématu zašel ještě dál a Španělsko označil za hlavní vstupní bránu pro migraci do Evropy. Ve svém projevu slíbil, že pokud to bude možné, prosadí zpřísnění kontroly vnitřních hranic. Zdůraznil, že svobodný pohyb osob by měl být výhradně privilegiem občanů Evropské unie, což interpretoval jako obranu národní identity.
Vedle migrační politiky se politici zaměřili také na kritiku bruselských institucí, konkrétně na Zelenou dohodu pro Evropu. Patrioti ji chtějí v současné podobě zcela demontovat. Bardella označil dosavadní politiku Evropské komise v oblasti klimatu za naprostou katastrofu, která vyžaduje zásadní změnu kurzu.
André Ventura se přidal ke kritice s varováním, že takzvané zelené pakty mají devastující dopad na zemědělství a venkovský život. Podle něj tato opatření ničí tradiční pilíře hospodářství a ohrožují soběstačnost členských států, což je problém, který Brusel podle názoru krajní pravice přehlíží.
V rámci závěrečné deklarace summitu skupina vyzvala k tomu, aby energetickou politiku plně kontrolovaly jednotlivé členské státy. Odmítli přitom jakákoli dogmatická opatření, která jsou na země vnucována centrálními orgány z Bruselu. Tento požadavek má být jedním z klíčových bodů jejich budoucího programu.
Pro Jordana Bardellu je tento postoj součástí dlouhodobé strategie, neboť se očekává, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách v roce 2027. Jeho vystupování v Portugalsku tak lze vnímat i jako přípravu na budoucí politické výzvy na domácí scéně, kde se snaží oslovit široké vrstvy voličů.
Pozornost se upírá také k Andrém Venturovi, který se letos probojoval do druhého kola portugalských prezidentských voleb. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují, že jeho strana Chega se těší podpoře přibližně každého pátého voliče v zemi, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších hráčů na evropské pravicové scéně.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.