Skupina krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu se tento týden sešla v Portugalsku, aby demonstrovala svou sílu a odhodlání. Setkání se konalo v době, kdy se politická scéna v jejich řadách mění, zejména po nedávné volební porážce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl dlouho vnímán jako hlavní hybná síla a zakladatel této politické formace.
S odchodem Orbána z vlády se těžiště pozornosti přirozeně přesouvá k novému vůdčímu duu, které tvoří francouzský politik Jordan Bardella a portugalský lídr André Ventura. Během společné akce oba politici zdůraznili své úzké politické přátelství a deklarovali společnou misi, jejímž cílem je stát se hlavními reprezentanty evropské krajní pravice.
Ventura, jehož ultranacionalistická strana Chega se v Portugalsku vypracovala na třetí nejsilnější politickou sílu, nešetřil na adresu svého francouzského kolegy komplimenty. Označil ho za pravděpodobného budoucího prezidenta Francouzské republiky a zdůraznil, že hovoří stejným jazykem, kterým je patriotismus a suverenita evropských národů.
Účastníci summitu se příliš nezabývali výsledky maďarských voleb, které se konaly 12. dubna. Bardella výsledky Orbánovy porážky bagatelizoval a prohlásil, že demokracie v Maďarsku fungovala správně. Zároveň odmítl jako nepodložené veškeré spekulace o kupování hlasů, které se objevily v médiích během maďarské volební kampaně.
Hlavním terčem kritiky se naopak stalo Španělsko a nedávné rozhodnutí tamního premiéra Pedra Sáncheze. Ten se rozhodl udělit legální status půl milionu nelegálních přistěhovalců. Ventura v reakci na tento krok obvinil španělskou vládu, že svým počínáním ohrožuje bezpečnost celé Evropy, a vyzval k vyvození odpovědnosti.
Jordan Bardella v tomto tématu zašel ještě dál a Španělsko označil za hlavní vstupní bránu pro migraci do Evropy. Ve svém projevu slíbil, že pokud to bude možné, prosadí zpřísnění kontroly vnitřních hranic. Zdůraznil, že svobodný pohyb osob by měl být výhradně privilegiem občanů Evropské unie, což interpretoval jako obranu národní identity.
Vedle migrační politiky se politici zaměřili také na kritiku bruselských institucí, konkrétně na Zelenou dohodu pro Evropu. Patrioti ji chtějí v současné podobě zcela demontovat. Bardella označil dosavadní politiku Evropské komise v oblasti klimatu za naprostou katastrofu, která vyžaduje zásadní změnu kurzu.
André Ventura se přidal ke kritice s varováním, že takzvané zelené pakty mají devastující dopad na zemědělství a venkovský život. Podle něj tato opatření ničí tradiční pilíře hospodářství a ohrožují soběstačnost členských států, což je problém, který Brusel podle názoru krajní pravice přehlíží.
V rámci závěrečné deklarace summitu skupina vyzvala k tomu, aby energetickou politiku plně kontrolovaly jednotlivé členské státy. Odmítli přitom jakákoli dogmatická opatření, která jsou na země vnucována centrálními orgány z Bruselu. Tento požadavek má být jedním z klíčových bodů jejich budoucího programu.
Pro Jordana Bardellu je tento postoj součástí dlouhodobé strategie, neboť se očekává, že bude kandidovat v příštích francouzských prezidentských volbách v roce 2027. Jeho vystupování v Portugalsku tak lze vnímat i jako přípravu na budoucí politické výzvy na domácí scéně, kde se snaží oslovit široké vrstvy voličů.
Pozornost se upírá také k Andrém Venturovi, který se letos probojoval do druhého kola portugalských prezidentských voleb. Průzkumy veřejného mínění navíc naznačují, že jeho strana Chega se těší podpoře přibližně každého pátého voliče v zemi, což z něj činí jednoho z nejvýraznějších hráčů na evropské pravicové scéně.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.