Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Tento emancipační krok zasáhl i samotné nejužší vedení strany. Zatímco lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries hlasoval proti pozměňovacímu návrhu, jeho zástupkyně Katherine Clark ho podpořila. K bloku hlasujícímu pro zastavení pomoci se přidala také bývalá předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi, která dlouhodobě patřila k hlavním zastáncům spojenectví s Izraelem. Pelosi svůj krok odůvodnila tím, že v zájmu izraelského i palestinského lidu musí dojít k jasné proměně americké politiky, zatímco Clark zdůraznila, že Washington by neměl dávat bianco šek žádné zemi, která nerespektuje americké zákony, zájmy a hodnoty.
Hlasování funguje jako výrazný politický ukazatel toho, jak moc podpora Izraele mezi demokraty oslabila po letech války v Gaze, rostoucím počtu palestinských obětí a frustraci z pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Proměna postojů je patrná i u levicově orientovaných voličů. Podle nedávného průzkumu listu Washington Post a institutu Ipsos si téměř tři čtvrtiny demokratů přejí vojenskou podporu omezit nebo zcela ukončit. Průzkumy navíc ukazují generační obměnu, kdy mladší Američané odmítají bezpodmínečnou pomoc mnohem výrazněji než starší generace.
Tento trend se již promítá do demokratických primárek v New Yorku, Pensylvánii, New Jersey či Coloradu, kde progresivní kandidáti vyhrávají volby s otevřenou kritikou pomoci Izraeli a s útoky na vlivnou proizraelskou lobbistickou organizaci AIPAC. V klíčovém státě Michigan postavil kandidát do Senátu Abdul El-Sayed svou kampaň proti stávající poslankyni Haley Stevens právě na odporu vůči válce v Gaze, což má celonárodní dopady. Hněv kvůli situaci v Gaze oslabil demokraty v arabsko-amerických oblastech Michiganu již v prezidentských volbách v roce 2024, kdy zde zvítězil Donald Trump, a straničtí stratégové se obávají, že by toto téma mohlo opět snížit volební účast nebo prohloubit vnitřní konflikty.
Progresivní křídlo tvrdí, že vedení strany pouze dohání názory svých voličů a nemůže stavět kampaň na lidských právech, a přitom posílat miliardy Netanjahuově vládě. Proizraelští demokraté však varují, že levice zachází příliš daleko, čehož využijí republikáni k tomu, aby stranu vykreslili jako slabou v otázkách bezpečnosti či tolerantní vůči antisemitismu. Republikánský kongresový výbor již na hlasování reagoval prohlášením, že demokraty ovládla radikální antisemitská frakce. Napětí se přenáší i do Senátu, kde pensylvánský demokrat John Fetterman prohlásil, že by zvažoval odchod ze strany, pokud by se z demokratů oficiálně stala protiizraelská platforma. Skupina Democratic Majority for Israel sice označila Massieho návrh za bezohledný, zároveň však přiznala, že vysoký počet hlasů pro jeho schválení vyslal jasný signál, že Izrael musí své vztahy s demokraty a zejména s mladšími voliči urychleně napravit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
