Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Tento emancipační krok zasáhl i samotné nejužší vedení strany. Zatímco lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries hlasoval proti pozměňovacímu návrhu, jeho zástupkyně Katherine Clark ho podpořila. K bloku hlasujícímu pro zastavení pomoci se přidala také bývalá předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi, která dlouhodobě patřila k hlavním zastáncům spojenectví s Izraelem. Pelosi svůj krok odůvodnila tím, že v zájmu izraelského i palestinského lidu musí dojít k jasné proměně americké politiky, zatímco Clark zdůraznila, že Washington by neměl dávat bianco šek žádné zemi, která nerespektuje americké zákony, zájmy a hodnoty.
Hlasování funguje jako výrazný politický ukazatel toho, jak moc podpora Izraele mezi demokraty oslabila po letech války v Gaze, rostoucím počtu palestinských obětí a frustraci z pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Proměna postojů je patrná i u levicově orientovaných voličů. Podle nedávného průzkumu listu Washington Post a institutu Ipsos si téměř tři čtvrtiny demokratů přejí vojenskou podporu omezit nebo zcela ukončit. Průzkumy navíc ukazují generační obměnu, kdy mladší Američané odmítají bezpodmínečnou pomoc mnohem výrazněji než starší generace.
Tento trend se již promítá do demokratických primárek v New Yorku, Pensylvánii, New Jersey či Coloradu, kde progresivní kandidáti vyhrávají volby s otevřenou kritikou pomoci Izraeli a s útoky na vlivnou proizraelskou lobbistickou organizaci AIPAC. V klíčovém státě Michigan postavil kandidát do Senátu Abdul El-Sayed svou kampaň proti stávající poslankyni Haley Stevens právě na odporu vůči válce v Gaze, což má celonárodní dopady. Hněv kvůli situaci v Gaze oslabil demokraty v arabsko-amerických oblastech Michiganu již v prezidentských volbách v roce 2024, kdy zde zvítězil Donald Trump, a straničtí stratégové se obávají, že by toto téma mohlo opět snížit volební účast nebo prohloubit vnitřní konflikty.
Progresivní křídlo tvrdí, že vedení strany pouze dohání názory svých voličů a nemůže stavět kampaň na lidských právech, a přitom posílat miliardy Netanjahuově vládě. Proizraelští demokraté však varují, že levice zachází příliš daleko, čehož využijí republikáni k tomu, aby stranu vykreslili jako slabou v otázkách bezpečnosti či tolerantní vůči antisemitismu. Republikánský kongresový výbor již na hlasování reagoval prohlášením, že demokraty ovládla radikální antisemitská frakce. Napětí se přenáší i do Senátu, kde pensylvánský demokrat John Fetterman prohlásil, že by zvažoval odchod ze strany, pokud by se z demokratů oficiálně stala protiizraelská platforma. Skupina Democratic Majority for Israel sice označila Massieho návrh za bezohledný, zároveň však přiznala, že vysoký počet hlasů pro jeho schválení vyslal jasný signál, že Izrael musí své vztahy s demokraty a zejména s mladšími voliči urychleně napravit.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.