Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Tento emancipační krok zasáhl i samotné nejužší vedení strany. Zatímco lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries hlasoval proti pozměňovacímu návrhu, jeho zástupkyně Katherine Clark ho podpořila. K bloku hlasujícímu pro zastavení pomoci se přidala také bývalá předsedkyně sněmovny Nancy Pelosi, která dlouhodobě patřila k hlavním zastáncům spojenectví s Izraelem. Pelosi svůj krok odůvodnila tím, že v zájmu izraelského i palestinského lidu musí dojít k jasné proměně americké politiky, zatímco Clark zdůraznila, že Washington by neměl dávat bianco šek žádné zemi, která nerespektuje americké zákony, zájmy a hodnoty.
Hlasování funguje jako výrazný politický ukazatel toho, jak moc podpora Izraele mezi demokraty oslabila po letech války v Gaze, rostoucím počtu palestinských obětí a frustraci z pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Proměna postojů je patrná i u levicově orientovaných voličů. Podle nedávného průzkumu listu Washington Post a institutu Ipsos si téměř tři čtvrtiny demokratů přejí vojenskou podporu omezit nebo zcela ukončit. Průzkumy navíc ukazují generační obměnu, kdy mladší Američané odmítají bezpodmínečnou pomoc mnohem výrazněji než starší generace.
Tento trend se již promítá do demokratických primárek v New Yorku, Pensylvánii, New Jersey či Coloradu, kde progresivní kandidáti vyhrávají volby s otevřenou kritikou pomoci Izraeli a s útoky na vlivnou proizraelskou lobbistickou organizaci AIPAC. V klíčovém státě Michigan postavil kandidát do Senátu Abdul El-Sayed svou kampaň proti stávající poslankyni Haley Stevens právě na odporu vůči válce v Gaze, což má celonárodní dopady. Hněv kvůli situaci v Gaze oslabil demokraty v arabsko-amerických oblastech Michiganu již v prezidentských volbách v roce 2024, kdy zde zvítězil Donald Trump, a straničtí stratégové se obávají, že by toto téma mohlo opět snížit volební účast nebo prohloubit vnitřní konflikty.
Progresivní křídlo tvrdí, že vedení strany pouze dohání názory svých voličů a nemůže stavět kampaň na lidských právech, a přitom posílat miliardy Netanjahuově vládě. Proizraelští demokraté však varují, že levice zachází příliš daleko, čehož využijí republikáni k tomu, aby stranu vykreslili jako slabou v otázkách bezpečnosti či tolerantní vůči antisemitismu. Republikánský kongresový výbor již na hlasování reagoval prohlášením, že demokraty ovládla radikální antisemitská frakce. Napětí se přenáší i do Senátu, kde pensylvánský demokrat John Fetterman prohlásil, že by zvažoval odchod ze strany, pokud by se z demokratů oficiálně stala protiizraelská platforma. Skupina Democratic Majority for Israel sice označila Massieho návrh za bezohledný, zároveň však přiznala, že vysoký počet hlasů pro jeho schválení vyslal jasný signál, že Izrael musí své vztahy s demokraty a zejména s mladšími voliči urychleně napravit.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.