Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Téma se stalo předmětem ostré debaty, přičemž prezident kritizoval zveřejnění citlivých údajů v době rozhovorů s Íránem. Zahraniční partneři v regionu Zálivu přitom vyjadřují obavy, zda jim americké protiraketové systémy budou stačit k obraně. Írán totiž varoval tamní státy, že případné nové americké útoky vyvolají tvrdou odvetu. Zdroje z Bílého domu potvrzují, že tato situace komplikuje diplomatické snahy Washingtonu.
Samotný prezident veřejně prohlásil, že Spojené státy disponují obrovským množstvím výzbroje a zbrojní průmysl neustále roste. Přesto v Oválné pracovně připustil, že některé pokročilejší systémy jsou mají užší zásoby munice. Hněv hlavy státu se však neobrátil proti ministru obrany Peteu Hegsethovi, nýbrž vůči neznámým informátorům. Vedení administrativy už dostalo za úkol vypátrat osoby odpovědné za vyzrazení citlivých dat.
Zdroje CNN z vládních kruhů se domnívají, že za úniky stojí lidé nesouhlasící s aktuálním vojenským angažmá v regionu. Nedostatek klíčových střel přitom armádní špičky řešily již dříve, což podle všeho přispělo k nedávnému zrušení plánovaných úderů. Prezident ze vzniklého stavu opakovaně viní předchozí administrativu, která podle něj poslala obrovské množství zbraní na Ukrajinu. Tyto dodávky podle jeho názoru výrazně vyčerpaly americké strategické rezervy.
Pentagon dlouhodobě varuje, že domácí továrny nestíhají pokrývat vysokou spotřebu v probíhajících konfliktech po celém světě. Prezident proto nedávno aktivoval zákon o výrobní obraně s cílem masivně urychlit produkci zbraní. Zbrojní firmy nyní čelí obrovskému tlaku na navýšení kapacity, což si vyžádalo i přímá jednání šéfů společností v Bílém domě. Odborníci však upozorňují, že nastartování masové výroby potrvá ještě řadu měsíců.
Obavy z nedostatku munice komplikují Washingtonu strategické plánování v době, kdy se snaží udržet silnou vyjednávací pozici. Íránský režim bedlivě sleduje zprávy o amerických zásobách a kalkuluje s případnou slabostí protivníka. Bílý dům se proto snaží všemožně uklidnit spojence v regionu a vyvrátit narativ o zásadním oslabení armády. Tyto snahy jsou klíčové pro udržení jednoty protiíránské koalice.
Celá krize kolem vojenských zásob ukazuje na hlubší problémy amerického obranného průmyslu čelit souběžným konfliktům. Prezident Trump hodlá udělat maximum pro to, aby zastavil další úniky a obnovil důvěru veřejnosti. Vývoj následujících týdnů ukáže, zda se diplomatické úsilí a tlak na zbrojovky vyplatí. Ochrana citlivých informací se tak stala jednou z hlavních priorit současné vlády.
Budoucí rozhodnutí Bílého domu budou záviset na tom, jak rychle se podaří doplnit chybějící vojenské zásoby. Spojené státy nechtějí působit slabě, což je pro prezidentovu strategii naprosto klíčový faktor. Administrace proto nadále trvá na tom, že pozice země na mezinárodní scéně zůstává silná.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.