Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
Tento krok Donalda Trumpa je součástí širší obchodní strategie, která má údajně přinutit automobilky k přesunu výroby zpět do Spojených států. Odborníci však varují, že krátkodobé dopady budou velmi bolestivé – vyšší ceny pro spotřebitele, omezená dostupnost vozů a možné ztráty pracovních míst.
Cla se vztahují na veškeré vozy dovážené do USA, což znamená, že se okamžitě prodraží téměř polovina všech nových aut prodaných v roce 2024. Největším dodavatelem automobilů do USA je Mexiko, které sem ročně vyváží 2,5 milionu vozů. Kanada dodává dalších 1,1 milionu aut, zatímco Jižní Korea, Japonsko a Německo posílají dohromady 3,7 milionu vozidel.
Už samotná cla na hotové vozy mohou znamenat drastické zdražení. Například auto s hodnotou 40 000 dolarů bude zatíženo 10 000dolarovým clem, vypočítává CNN.
Navíc se očekává, že do 3. května budou zavedena cla i na dovoz autodílů. To způsobí, že výroba aut v USA také podraží, protože téměř každý americký vůz obsahuje dovážené komponenty. Analytici odhadují, že toto opatření zvýší náklady na výrobu o dalších 4 000 až 12 000 dolarů na jedno vozidlo.
Automobily hrají v životě Američanů klíčovou roli – jsou nezbytné pro dojíždění do práce, cestování i každodenní nákupy. Cena nového vozu už nyní dosahuje v průměru 50 000 dolarů, což je historicky nejvyšší úroveň. Jakékoli další zvýšení cen bude mít velký dopad na dostupnost vozidel pro běžné Američany.
Vzhledem k tomu, že méně dostupných nových aut povede k vyšší poptávce po ojetinách, dá se očekávat i růst cen na trhu s použitými vozidly. Podobnou situaci jsme mohli vidět v roce 2021, kdy nedostatek čipů způsobil prudké zdražení aut – nové vozy tehdy podražily o 17 % a ojetiny dokonce o 32 %.
Obavy z vyšších cen už nyní vedly k růstu prodejů. V březnu automobilky zaznamenaly skokový nárůst poptávky, zejména u dovážených modelů.
Robert Wyatt z Jersey City si například minulý víkend koupil nový Toyota Land Cruiser z Japonska. „Původně jsem chtěl počkat rok nebo dva, ale nechci platit více kvůli clům,“ řekl CNN.
Podobné rozhodnutí učinila i Rosa Scott, která si koupila Jeep Wrangler vyrobený v americkém Ohiu. „Vždycky jsem chtěla Wranglera, ale jestli ceny porostou, raději jsem si ho koupila teď,“ uvedla.
Americká vláda tvrdí, že cla vytvoří více pracovních míst, protože přinutí automobilky k přesunu výroby zpět do USA. Krátkodobě však mohou znamenat pravý opak – ztrátu pracovních míst.
V amerických továrnách na výrobu automobilů a autodílů pracuje přibližně 1 milion lidí. Tyto podniky jsou úzce propojeny s mexickými a kanadskými továrnami, kam USA ročně vyváží autodíly v hodnotě 64 miliard dolarů. Pokud zdejší montážní závody kvůli clům omezí výrobu nebo se zavřou, bude to mít dopad i na americké dodavatele.
Další 1 milion aut vyrobených v USA se každoročně vyváží do Mexika a Kanady. Pokud tyto země zavedou odvetná cla, americká produkce se může zpomalit, což povede ke zkrácení pracovních směn nebo dokonce propouštění.
Ohroženi jsou také pracovníci v prodejnách automobilů a autodílů. V USA pracuje v tomto odvětví přibližně 1,3 milionu lidí u dealerů a 600 000 ve specializovaných prodejnách autodílů. Snižující se prodeje aut mohou vést k poklesu pracovních míst v těchto sektorech.
Donald Trump slibuje, že nová cla donutí automobilky vrátit výrobu do Spojených států. Výrobci aut se však k podobným krokům zatím nemají.
Hlavním důvodem je nejistota ohledně budoucí obchodní politiky. Generální ředitel GM Paul Jacobson uvedl, že automobilky potřebují dlouhodobou jistotu, než investují miliardy dolarů do nových továren.
„Představte si, že utratíme miliardy a pak se cla zruší. Nemůžeme si dovolit takové skokové změny,“ uvedl Jacobson.
Dalším problémem je, že přesun výroby je velmi nákladný a časově náročný. Například automobilka Stellantis souhlasila s otevřením zrušené továrny v Illinois, ale výroba se zde nerozběhne dříve než v roce 2027.
Podle Bank of America je prakticky nemožné vrátit většinu výroby autodílů do USA kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Navzdory možným negativním dopadům nová cla podporují odbory United Auto Workers (UAW). Tvrdí, že tato opatření pomohou přivést tisíce pracovních míst zpět do USA.
„Díky těmto clům by se tisíce dobře placených dělnických pracovních míst mohly vrátit do pracovních komunit po celých Spojených státech během několika měsíců,“ uvedlo UAW.
Jenomže mnoho modelů vyráběných v Mexiku patří k cenově dostupnějším autům. Pokud by se jejich výroba přesunula do USA, mohou být kvůli vyšším mzdám natolik drahá, že se je automobilky rozhodnou úplně přestat vyrábět.
Bývalý šéf Fordu Mark Fields upozorňuje na další problém: „Nikdo neřeší, odkud se vezme pracovní síla,“ řekl CNN. Přilákat nové zaměstnance do automobilového průmyslu bude velmi obtížné, protože montážní práce je fyzicky náročná a vyžaduje specifické dovednosti.
Nová cla přinášejí nejistotu do amerického automobilového trhu. Z krátkodobého hlediska vedou ke zdražení aut a ohrožení pracovních míst. Dlouhodobé dopady jsou nejasné – může dojít k růstu výroby v USA, ale také k omezení nabídky a dalšímu zdražování.
Christopher Gunderson prožil prvních 16 let svého života napojený na hadičky a bez možnosti normálně jíst. Narodil se s vážným onemocněním zvaným chronický pseudo-obstrukční syndrom, kdy trávicí trakt není schopen vstřebávat potravu. Na jeho příběh upozornil server Washington Times.
Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
O víkendu se do Česka vrátí mrazivé počasí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazy ve vegetačním období, které mohou poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy.
Ať už vévodkyně Meghan udělá cokoli, vždy to vzbudí rozruch. Její nový pořad S láskou, Meghan o vaření a bydlení není výjimkou – zatímco někteří ho nemilosrdně kritizují, jiní, včetně slavné Gwyneth Paltrow, se ho zastávají.
Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Kreatin – doplněk stravy, který je hojně propagován na sociálních sítích fitness influencery a kulturisty jako zázračný pomocník pro růst svalové hmoty – může být podle nové studie zcela přeceňován. Klinický výzkum vedený Univerzitou Nového Jižního Walesu ukázal, že jeho přínosy nemusí být tak významné, jak se dosud předpokládalo, uvedl server news.com.au.
Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Semifinálová bitva mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přinesla napínavý duel plný zvratů. Mountfield sice ve třetí třetině dokázal smazat náskok soupeře, ale Dynamo si v závěru vzalo vedení zpět a slaví první výhru v sérii.
Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.