Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
Tento krok Donalda Trumpa je součástí širší obchodní strategie, která má údajně přinutit automobilky k přesunu výroby zpět do Spojených států. Odborníci však varují, že krátkodobé dopady budou velmi bolestivé – vyšší ceny pro spotřebitele, omezená dostupnost vozů a možné ztráty pracovních míst.
Cla se vztahují na veškeré vozy dovážené do USA, což znamená, že se okamžitě prodraží téměř polovina všech nových aut prodaných v roce 2024. Největším dodavatelem automobilů do USA je Mexiko, které sem ročně vyváží 2,5 milionu vozů. Kanada dodává dalších 1,1 milionu aut, zatímco Jižní Korea, Japonsko a Německo posílají dohromady 3,7 milionu vozidel.
Už samotná cla na hotové vozy mohou znamenat drastické zdražení. Například auto s hodnotou 40 000 dolarů bude zatíženo 10 000dolarovým clem, vypočítává CNN.
Navíc se očekává, že do 3. května budou zavedena cla i na dovoz autodílů. To způsobí, že výroba aut v USA také podraží, protože téměř každý americký vůz obsahuje dovážené komponenty. Analytici odhadují, že toto opatření zvýší náklady na výrobu o dalších 4 000 až 12 000 dolarů na jedno vozidlo.
Automobily hrají v životě Američanů klíčovou roli – jsou nezbytné pro dojíždění do práce, cestování i každodenní nákupy. Cena nového vozu už nyní dosahuje v průměru 50 000 dolarů, což je historicky nejvyšší úroveň. Jakékoli další zvýšení cen bude mít velký dopad na dostupnost vozidel pro běžné Američany.
Vzhledem k tomu, že méně dostupných nových aut povede k vyšší poptávce po ojetinách, dá se očekávat i růst cen na trhu s použitými vozidly. Podobnou situaci jsme mohli vidět v roce 2021, kdy nedostatek čipů způsobil prudké zdražení aut – nové vozy tehdy podražily o 17 % a ojetiny dokonce o 32 %.
Obavy z vyšších cen už nyní vedly k růstu prodejů. V březnu automobilky zaznamenaly skokový nárůst poptávky, zejména u dovážených modelů.
Robert Wyatt z Jersey City si například minulý víkend koupil nový Toyota Land Cruiser z Japonska. „Původně jsem chtěl počkat rok nebo dva, ale nechci platit více kvůli clům,“ řekl CNN.
Podobné rozhodnutí učinila i Rosa Scott, která si koupila Jeep Wrangler vyrobený v americkém Ohiu. „Vždycky jsem chtěla Wranglera, ale jestli ceny porostou, raději jsem si ho koupila teď,“ uvedla.
Americká vláda tvrdí, že cla vytvoří více pracovních míst, protože přinutí automobilky k přesunu výroby zpět do USA. Krátkodobě však mohou znamenat pravý opak – ztrátu pracovních míst.
V amerických továrnách na výrobu automobilů a autodílů pracuje přibližně 1 milion lidí. Tyto podniky jsou úzce propojeny s mexickými a kanadskými továrnami, kam USA ročně vyváží autodíly v hodnotě 64 miliard dolarů. Pokud zdejší montážní závody kvůli clům omezí výrobu nebo se zavřou, bude to mít dopad i na americké dodavatele.
Další 1 milion aut vyrobených v USA se každoročně vyváží do Mexika a Kanady. Pokud tyto země zavedou odvetná cla, americká produkce se může zpomalit, což povede ke zkrácení pracovních směn nebo dokonce propouštění.
Ohroženi jsou také pracovníci v prodejnách automobilů a autodílů. V USA pracuje v tomto odvětví přibližně 1,3 milionu lidí u dealerů a 600 000 ve specializovaných prodejnách autodílů. Snižující se prodeje aut mohou vést k poklesu pracovních míst v těchto sektorech.
Donald Trump slibuje, že nová cla donutí automobilky vrátit výrobu do Spojených států. Výrobci aut se však k podobným krokům zatím nemají.
Hlavním důvodem je nejistota ohledně budoucí obchodní politiky. Generální ředitel GM Paul Jacobson uvedl, že automobilky potřebují dlouhodobou jistotu, než investují miliardy dolarů do nových továren.
„Představte si, že utratíme miliardy a pak se cla zruší. Nemůžeme si dovolit takové skokové změny,“ uvedl Jacobson.
Dalším problémem je, že přesun výroby je velmi nákladný a časově náročný. Například automobilka Stellantis souhlasila s otevřením zrušené továrny v Illinois, ale výroba se zde nerozběhne dříve než v roce 2027.
Podle Bank of America je prakticky nemožné vrátit většinu výroby autodílů do USA kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Navzdory možným negativním dopadům nová cla podporují odbory United Auto Workers (UAW). Tvrdí, že tato opatření pomohou přivést tisíce pracovních míst zpět do USA.
„Díky těmto clům by se tisíce dobře placených dělnických pracovních míst mohly vrátit do pracovních komunit po celých Spojených státech během několika měsíců,“ uvedlo UAW.
Jenomže mnoho modelů vyráběných v Mexiku patří k cenově dostupnějším autům. Pokud by se jejich výroba přesunula do USA, mohou být kvůli vyšším mzdám natolik drahá, že se je automobilky rozhodnou úplně přestat vyrábět.
Bývalý šéf Fordu Mark Fields upozorňuje na další problém: „Nikdo neřeší, odkud se vezme pracovní síla,“ řekl CNN. Přilákat nové zaměstnance do automobilového průmyslu bude velmi obtížné, protože montážní práce je fyzicky náročná a vyžaduje specifické dovednosti.
Nová cla přinášejí nejistotu do amerického automobilového trhu. Z krátkodobého hlediska vedou ke zdražení aut a ohrožení pracovních míst. Dlouhodobé dopady jsou nejasné – může dojít k růstu výroby v USA, ale také k omezení nabídky a dalšímu zdražování.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.