Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
Tento krok Donalda Trumpa je součástí širší obchodní strategie, která má údajně přinutit automobilky k přesunu výroby zpět do Spojených států. Odborníci však varují, že krátkodobé dopady budou velmi bolestivé – vyšší ceny pro spotřebitele, omezená dostupnost vozů a možné ztráty pracovních míst.
Cla se vztahují na veškeré vozy dovážené do USA, což znamená, že se okamžitě prodraží téměř polovina všech nových aut prodaných v roce 2024. Největším dodavatelem automobilů do USA je Mexiko, které sem ročně vyváží 2,5 milionu vozů. Kanada dodává dalších 1,1 milionu aut, zatímco Jižní Korea, Japonsko a Německo posílají dohromady 3,7 milionu vozidel.
Už samotná cla na hotové vozy mohou znamenat drastické zdražení. Například auto s hodnotou 40 000 dolarů bude zatíženo 10 000dolarovým clem, vypočítává CNN.
Navíc se očekává, že do 3. května budou zavedena cla i na dovoz autodílů. To způsobí, že výroba aut v USA také podraží, protože téměř každý americký vůz obsahuje dovážené komponenty. Analytici odhadují, že toto opatření zvýší náklady na výrobu o dalších 4 000 až 12 000 dolarů na jedno vozidlo.
Automobily hrají v životě Američanů klíčovou roli – jsou nezbytné pro dojíždění do práce, cestování i každodenní nákupy. Cena nového vozu už nyní dosahuje v průměru 50 000 dolarů, což je historicky nejvyšší úroveň. Jakékoli další zvýšení cen bude mít velký dopad na dostupnost vozidel pro běžné Američany.
Vzhledem k tomu, že méně dostupných nových aut povede k vyšší poptávce po ojetinách, dá se očekávat i růst cen na trhu s použitými vozidly. Podobnou situaci jsme mohli vidět v roce 2021, kdy nedostatek čipů způsobil prudké zdražení aut – nové vozy tehdy podražily o 17 % a ojetiny dokonce o 32 %.
Obavy z vyšších cen už nyní vedly k růstu prodejů. V březnu automobilky zaznamenaly skokový nárůst poptávky, zejména u dovážených modelů.
Robert Wyatt z Jersey City si například minulý víkend koupil nový Toyota Land Cruiser z Japonska. „Původně jsem chtěl počkat rok nebo dva, ale nechci platit více kvůli clům,“ řekl CNN.
Podobné rozhodnutí učinila i Rosa Scott, která si koupila Jeep Wrangler vyrobený v americkém Ohiu. „Vždycky jsem chtěla Wranglera, ale jestli ceny porostou, raději jsem si ho koupila teď,“ uvedla.
Americká vláda tvrdí, že cla vytvoří více pracovních míst, protože přinutí automobilky k přesunu výroby zpět do USA. Krátkodobě však mohou znamenat pravý opak – ztrátu pracovních míst.
V amerických továrnách na výrobu automobilů a autodílů pracuje přibližně 1 milion lidí. Tyto podniky jsou úzce propojeny s mexickými a kanadskými továrnami, kam USA ročně vyváží autodíly v hodnotě 64 miliard dolarů. Pokud zdejší montážní závody kvůli clům omezí výrobu nebo se zavřou, bude to mít dopad i na americké dodavatele.
Další 1 milion aut vyrobených v USA se každoročně vyváží do Mexika a Kanady. Pokud tyto země zavedou odvetná cla, americká produkce se může zpomalit, což povede ke zkrácení pracovních směn nebo dokonce propouštění.
Ohroženi jsou také pracovníci v prodejnách automobilů a autodílů. V USA pracuje v tomto odvětví přibližně 1,3 milionu lidí u dealerů a 600 000 ve specializovaných prodejnách autodílů. Snižující se prodeje aut mohou vést k poklesu pracovních míst v těchto sektorech.
Donald Trump slibuje, že nová cla donutí automobilky vrátit výrobu do Spojených států. Výrobci aut se však k podobným krokům zatím nemají.
Hlavním důvodem je nejistota ohledně budoucí obchodní politiky. Generální ředitel GM Paul Jacobson uvedl, že automobilky potřebují dlouhodobou jistotu, než investují miliardy dolarů do nových továren.
„Představte si, že utratíme miliardy a pak se cla zruší. Nemůžeme si dovolit takové skokové změny,“ uvedl Jacobson.
Dalším problémem je, že přesun výroby je velmi nákladný a časově náročný. Například automobilka Stellantis souhlasila s otevřením zrušené továrny v Illinois, ale výroba se zde nerozběhne dříve než v roce 2027.
Podle Bank of America je prakticky nemožné vrátit většinu výroby autodílů do USA kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Navzdory možným negativním dopadům nová cla podporují odbory United Auto Workers (UAW). Tvrdí, že tato opatření pomohou přivést tisíce pracovních míst zpět do USA.
„Díky těmto clům by se tisíce dobře placených dělnických pracovních míst mohly vrátit do pracovních komunit po celých Spojených státech během několika měsíců,“ uvedlo UAW.
Jenomže mnoho modelů vyráběných v Mexiku patří k cenově dostupnějším autům. Pokud by se jejich výroba přesunula do USA, mohou být kvůli vyšším mzdám natolik drahá, že se je automobilky rozhodnou úplně přestat vyrábět.
Bývalý šéf Fordu Mark Fields upozorňuje na další problém: „Nikdo neřeší, odkud se vezme pracovní síla,“ řekl CNN. Přilákat nové zaměstnance do automobilového průmyslu bude velmi obtížné, protože montážní práce je fyzicky náročná a vyžaduje specifické dovednosti.
Nová cla přinášejí nejistotu do amerického automobilového trhu. Z krátkodobého hlediska vedou ke zdražení aut a ohrožení pracovních míst. Dlouhodobé dopady jsou nejasné – může dojít k růstu výroby v USA, ale také k omezení nabídky a dalšímu zdražování.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.