Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
Tento krok Donalda Trumpa je součástí širší obchodní strategie, která má údajně přinutit automobilky k přesunu výroby zpět do Spojených států. Odborníci však varují, že krátkodobé dopady budou velmi bolestivé – vyšší ceny pro spotřebitele, omezená dostupnost vozů a možné ztráty pracovních míst.
Cla se vztahují na veškeré vozy dovážené do USA, což znamená, že se okamžitě prodraží téměř polovina všech nových aut prodaných v roce 2024. Největším dodavatelem automobilů do USA je Mexiko, které sem ročně vyváží 2,5 milionu vozů. Kanada dodává dalších 1,1 milionu aut, zatímco Jižní Korea, Japonsko a Německo posílají dohromady 3,7 milionu vozidel.
Už samotná cla na hotové vozy mohou znamenat drastické zdražení. Například auto s hodnotou 40 000 dolarů bude zatíženo 10 000dolarovým clem, vypočítává CNN.
Navíc se očekává, že do 3. května budou zavedena cla i na dovoz autodílů. To způsobí, že výroba aut v USA také podraží, protože téměř každý americký vůz obsahuje dovážené komponenty. Analytici odhadují, že toto opatření zvýší náklady na výrobu o dalších 4 000 až 12 000 dolarů na jedno vozidlo.
Automobily hrají v životě Američanů klíčovou roli – jsou nezbytné pro dojíždění do práce, cestování i každodenní nákupy. Cena nového vozu už nyní dosahuje v průměru 50 000 dolarů, což je historicky nejvyšší úroveň. Jakékoli další zvýšení cen bude mít velký dopad na dostupnost vozidel pro běžné Američany.
Vzhledem k tomu, že méně dostupných nových aut povede k vyšší poptávce po ojetinách, dá se očekávat i růst cen na trhu s použitými vozidly. Podobnou situaci jsme mohli vidět v roce 2021, kdy nedostatek čipů způsobil prudké zdražení aut – nové vozy tehdy podražily o 17 % a ojetiny dokonce o 32 %.
Obavy z vyšších cen už nyní vedly k růstu prodejů. V březnu automobilky zaznamenaly skokový nárůst poptávky, zejména u dovážených modelů.
Robert Wyatt z Jersey City si například minulý víkend koupil nový Toyota Land Cruiser z Japonska. „Původně jsem chtěl počkat rok nebo dva, ale nechci platit více kvůli clům,“ řekl CNN.
Podobné rozhodnutí učinila i Rosa Scott, která si koupila Jeep Wrangler vyrobený v americkém Ohiu. „Vždycky jsem chtěla Wranglera, ale jestli ceny porostou, raději jsem si ho koupila teď,“ uvedla.
Americká vláda tvrdí, že cla vytvoří více pracovních míst, protože přinutí automobilky k přesunu výroby zpět do USA. Krátkodobě však mohou znamenat pravý opak – ztrátu pracovních míst.
V amerických továrnách na výrobu automobilů a autodílů pracuje přibližně 1 milion lidí. Tyto podniky jsou úzce propojeny s mexickými a kanadskými továrnami, kam USA ročně vyváží autodíly v hodnotě 64 miliard dolarů. Pokud zdejší montážní závody kvůli clům omezí výrobu nebo se zavřou, bude to mít dopad i na americké dodavatele.
Další 1 milion aut vyrobených v USA se každoročně vyváží do Mexika a Kanady. Pokud tyto země zavedou odvetná cla, americká produkce se může zpomalit, což povede ke zkrácení pracovních směn nebo dokonce propouštění.
Ohroženi jsou také pracovníci v prodejnách automobilů a autodílů. V USA pracuje v tomto odvětví přibližně 1,3 milionu lidí u dealerů a 600 000 ve specializovaných prodejnách autodílů. Snižující se prodeje aut mohou vést k poklesu pracovních míst v těchto sektorech.
Donald Trump slibuje, že nová cla donutí automobilky vrátit výrobu do Spojených států. Výrobci aut se však k podobným krokům zatím nemají.
Hlavním důvodem je nejistota ohledně budoucí obchodní politiky. Generální ředitel GM Paul Jacobson uvedl, že automobilky potřebují dlouhodobou jistotu, než investují miliardy dolarů do nových továren.
„Představte si, že utratíme miliardy a pak se cla zruší. Nemůžeme si dovolit takové skokové změny,“ uvedl Jacobson.
Dalším problémem je, že přesun výroby je velmi nákladný a časově náročný. Například automobilka Stellantis souhlasila s otevřením zrušené továrny v Illinois, ale výroba se zde nerozběhne dříve než v roce 2027.
Podle Bank of America je prakticky nemožné vrátit většinu výroby autodílů do USA kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu a nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
Navzdory možným negativním dopadům nová cla podporují odbory United Auto Workers (UAW). Tvrdí, že tato opatření pomohou přivést tisíce pracovních míst zpět do USA.
„Díky těmto clům by se tisíce dobře placených dělnických pracovních míst mohly vrátit do pracovních komunit po celých Spojených státech během několika měsíců,“ uvedlo UAW.
Jenomže mnoho modelů vyráběných v Mexiku patří k cenově dostupnějším autům. Pokud by se jejich výroba přesunula do USA, mohou být kvůli vyšším mzdám natolik drahá, že se je automobilky rozhodnou úplně přestat vyrábět.
Bývalý šéf Fordu Mark Fields upozorňuje na další problém: „Nikdo neřeší, odkud se vezme pracovní síla,“ řekl CNN. Přilákat nové zaměstnance do automobilového průmyslu bude velmi obtížné, protože montážní práce je fyzicky náročná a vyžaduje specifické dovednosti.
Nová cla přinášejí nejistotu do amerického automobilového trhu. Z krátkodobého hlediska vedou ke zdražení aut a ohrožení pracovních míst. Dlouhodobé dopady jsou nejasné – může dojít k růstu výroby v USA, ale také k omezení nabídky a dalšímu zdražování.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.