Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Údaje zveřejněné čínskou celní správou ukazují, že zatímco export do Spojených států v důsledku cel propadl o 20 %, Čína tento výpadek více než kompenzovala expanzí v jiných regionech. Nejvýraznější nárůst zaznamenal vývoz do jihovýchodní Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Měsíční přebytek obchodní bilance navíc hned sedmkrát v loňském roce překročil hranici 100 miliard dolarů, což svědčí o mimořádné stabilitě čínského zahraničního obchodu i v dobách globálních turbulencí.
Tahounem rekordních čísel byl především sektor zelených technologií, umělé inteligence a robotiky. Export elektromobilů a hybridů vzrostl o více než 21 % a dosáhl objemu 7 milionů vozů, čímž si Čína upevnila pozici největšího vývozce automobilů na světě. Vedle špičkových technologií pomohl čínskému exportu také oslabený jüan a přetrvávající inflace v západních zemích, díky čemuž zůstalo čínské zboží pro zahraniční odběratele cenově velmi atraktivní.
Rekordní přebytek má však i svou odvrácenou stranu, kterou odborníci označují za „smíšené požehnání“. Obří rozdíl mezi vývozem a dovozem je totiž dán i slabou domácí poptávkou. Čínští spotřebitelé jsou kvůli krizi na realitním trhu a rostoucímu zadlužení opatrní, což brzdí dovoz zahraničního zboží. Ten v loňském roce vzrostl o pouhých 0,5 %. Peking se tak i nadále potýká s nerovnováhou své ekonomiky, kterou se nedaří plně transformovat směrem k vnitřní spotřebě.
Zástupce ředitele čínského celního úřadu Wang Jun označil loňské výsledky za „mimořádné a těžce vybojované“. Varoval však, že v roce 2026 bude Čína čelit ještě složitějšímu vnějšímu prostředí. Mnohé země, včetně evropských partnerů, totiž vyjadřují obavy z přílivu levného čínského zboží, které ohrožuje jejich vlastní průmysl. Přestože se Trumpovi a Si Ťin-pchingovi podařilo v říjnu uzavřít křehké příměří, hrozba dalších protekcionistických opatření a eskalace obchodních sporů zůstává pro letošní rok hlavním rizikem.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.
Osud šestadvacetiletého Erfana Soltáního vyvolává v mezinárodním společenství vlnu zděšení. Mladý muž, který byl zatčen teprve minulý čtvrtek v Karadži u Teheránu, má být podle zpráv lidskoprávních organizací popraven již během dnešní středy. Celý proces od jeho zadržení přes odsouzení až k plánovanému vykonání rozsudku smrti trval necelý týden. Rodina byla o trestu informována jen pár dní po jeho zmizení během nejsilnějších protestů.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.