Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Zatímco ministerstvo zahraničí se postará o formální stránku věci, jako je „vztyčení vlajky“, skutečnou moc mají v rukou operativci CIA. Jejich úkolem je navazování vazeb s místními elitami a mapování politického terénu v nové éře. K tomuto účelu má sloužit takzvaný anex CIA – model osvědčený například z Ukrajiny. Tento přístup umožní tajným službám komunikovat s různými frakcemi, které by pro běžné úředníky byly z bezpečnostních nebo protokolárních důvodů nedostupné.
Důležitost zpravodajské mise podtrhuje i fakt, že prvním vysokým představitelem USA, který Venezuelu po pádu Madura navštívil, byl ředitel CIA John Ratcliffe. Ten se setkal s prozatímní prezidentkou Delcy Rodríguezovou a vojenskými veliteli. Jeho vzkaz byl jednoznačný: Venezuela již nesmí sloužit jako útočiště pro nepřátele Spojených států. CIA má rovněž za úkol varovat nové vedení před vlivem Ruska, Číny a Íránu, k čemuž využívá přísně tajné informace.
Role CIA v současném dění není náhodná, její agenti v zemi tajně působili již měsíce před Madurovým koncem. Speciální tým sledoval prezidentovy zvyky a pohyby díky informacím od vysoce postaveného zdroje přímo z venezuelského aparátu. Také rozhodnutí Washingtonu podpořit Delcy Rodríguezovou namísto opoziční lídryně Maríi Machadové se opíralo o analýzy CIA, které toto řešení doporučily jako stabilnější pro region.
Nyní se pozornost tajné služby soustředí na dohled nad nově instalovaným vedením. Plánování však komplikuje chybějící jasná strategie Bílého domu. Donald Trump sice prohlásil, že USA budou zemi po dopadení Madura fakticky „řídit“, ale konkrétní instrukce pro lidi v terénu zatím chybí. Nejasné zůstává i datum znovuotevření velvyslanectví v Caracasu, které je od roku 2019 uzavřené, ačkoliv technické týmy již začaly prověřovat stav budovy.
Bezpečnostní rizika jsou hlavním důvodem, proč bude CIA v nadcházejících měsících dominantní silou. Agentury tajných služeb jsou na rozdíl od diplomatů vycvičeny pro operace v chaotickém a nepřátelském prostředí. Otázkou však zůstává, jak na přítomnost CIA zareagují sami Venezuelané. Nicolás Maduro totiž tajnou službu roky vykresloval jako symbol státního převratu, což by mohlo u části obyvatel vyvolat odpor i po jeho odchodu.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.