Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Kabinet Andreje Babiše se na pondělním jednání zaměřil na aktuální téma boje proti suchu a opatření pro lepší zadržování vody v krajině. "Máme tu situaci, kdy od 1. ledna do 10. srpna tohoto roku spadlo v ČR nejméně srážek za stejné období od roku 1961 a přibližně 70 procent sledovaných podzemních vod je ve stavu silného nebo mimořádného sucha. Rok 2025 byl 6. nejsušším za posledních 65 let. Zabýváme se tím dlouhodobě," uvedl Babiš.
Vláda proto odsouhlasila obnovení činnosti Národní koalice boje proti suchu. Desetičlennou koalici povede předseda vlády Andrej Babiš. Působit v ní bude i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a jako zástupce krajů a poradce předsedy vlády pro oblast životního prostředí Richard Brabec (ANO). Součástí koalice budou i čeští experti na problematiku sucha a vodního hospodářství.
"Sucho neřešíme jen ty poslední dny a týdny, věnujeme se tomu už od roku 2015. Naše předešlá vláda již v roce 2017 schválila Koncepci ochrany před následky sucha pro území ČR a už v roce 2018 vznikla Národní koalice pro boj se suchem. Dělali jsme tisíce opatření, a kdybychom je od roku 2015 nedělali, tak dnes by byl problém s vodou mnohem větší. V tom období od roku 2015 jsme podpořili 21 tisíc různých projektů v hodnotě 16,5 miliard korun jako opatření pro zadržování vody v krajině, Dešťovka a další," řekl premiér.
Kabinet také novelizoval občanský zákoník, aby pravidla odpovědnosti za vadné výrobky byla přizpůsobena digitálnímu věku. Nově se budou pravidla vztahovat také na software, digitální produkty nebo systémy využívající umělou inteligenci. Schválená novela občanského zákoníku převádí do českého práva novou evropskou směrnici o odpovědnosti za vadné výrobky. Novela zároveň usnadní poškozeným prokazování jejich nároků a upraví pravidla pro uplatňování odpovědnosti v případech, kdy se na vzniku škody podílejí nové digitální technologie.
Vláda z důvodu transparentnosti veřejných zakázek změnila usnesení a nově bude mít Ministerstvo obrany povinnost předkládat vládě pro informaci veškeré zakázky nad 30 milionů korun. "Za nás to tak dřív fungovalo, předchozí vláda to změnila, protože si to prosadila minulá ministryně obrany a na vládu předkládala jen zakázky nad 300 milionů. My chceme, aby to bylo zase transparentní, takže tu částku zase snižujeme," zdůraznil premiér.
Vláda zároveň rozhodla o zrušení koncepce informování o evropských záležitostech a přípravě nové koncepce, která odpovídá dnešní době. Rozhodla také o zrušení krajských Eurocenter, která od roku 2006 poskytují veřejnosti informace o Evropské unii.
"Protože šetříme, rozhodli jsme, že zrušíme stávající koncepci informování o evropských záležitostech. Ta koncepce je stará dvacet let, vznikla po vstupu České republiky do EU. Myslím si, že už není potřeba, aby v každém kraji byla kamenná pobočka a spousty úředníků. Jsme v úplně jiné době, ušetříme tím 10 milionů ročně, a to již od 1. ledna 2027. Zároveň teď úřad vypracuje novou koncepci, která bude odpovídat dnešní době a budou se na ní podílet resorty, kterých se to týká, také stálé zastoupení v Bruselu a další," dodal premiér Babiš.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.