Příběh dvouleté Madlenky v posledních dnech výrazně zvýšil zájem o dárcovství kostní dřeně. Stovky lidí se nechaly zaregistrovat, v Česku se momentálně hledá dárce pro několik desítek osob.
Český registr dárců krvetvorných buněk před týdnem upozornil na nedostatek dárců. Uvedl, že v Česku se hledá vhodný dárce kostní dřeně pro více než 40 lidí, z nichž třetinu tvoří děti. Jedním z nich je i dvouletá Madlenka.
Do registru se mohou přihlásit lidé ve věku od 18 do 40 let, kteří zůstávají registrováni do 55 let. Podmínkou je dobrý zdravotní stav bez nutnosti užívání léků, váha nad 50 kilogramů a veřejné zdravotní pojištění platné v Česku.
K výzvě se před víkendem připojila například Policie ČR, která zdůrazňovala, že vážně nemocná Madlenka nutně potřebuje kostní dřeň od vhodného dárce, protože je v ohrožení života. „Bohužel se ale zatím nenašel žádný vyhovující dárce ani u členů její rodiny, ani v registrech dárců po celém světě,“ uvedla mluvčí Ivana Baláková.
Policie v sobotu informovala, že zájem o dárcovství se výrazně zvýšil. „Od zveřejnění čtvrteční výzvy nás kontaktují dobrovolníci z celé republiky, kteří se chtějí zaregistrovat jako dárci kostní dřeně. Jedná se nejen o policisty, ale i o lidi mimo naši organizaci. Kampaň pro Madlenku i další pacienty s podobnou diagnózou běží dál a my všem za projevený zájem pomoci jim moc děkujeme,“ sdělila mluvčí Baláková.
Podle dostupných informací se například jen v sobotu zaregistrovalo 400 lidí a pražský Institut klinické a experimentální medicíny byl velmi vytížený.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.