Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Tuzemská energetická jednička by tímto prodejem měla získat prostředky, jež jí umožní vykoupit alespoň zhruba dvě třetiny podílu v ČEZ, který nyní vlastní menšinoví akcionáři. Tímto výkupem by stát v ČEZ získal alespoň zhruba 90procntní podíl, takže by zákonně mohl vytěsnit zbývající menšinové akcionáře.
Stát tak na zmíněné valné hromadě vskutku iniciuje kroky k plnému ovládnutí výrobní části ČEZ. Kroky navíc mohou zajistit, že stát tuto část ČEZ plně získá pod svoji kontrolu, aniž by významněji zatížil státní rozpočet. A to právě díky tomu, že navýšení podílu z nynějšího zhruba 70procentního na podíl zhruba 90procentní a následné vytěsnění zbylých menšinových akcionářů se finančně uhradí minimálně z valné většiny z prostředků získaných prodejem nevýrobní části ČEZ.
Uvedené přípravné kroky, které dnes představenstvo firmy schválilo k navržení valné hromadě, totiž zahrnují zejména vyčlenění nevýrobní části ČEZ do nové firmy, jejíž menšinový podíl bude nabídnut k prodeji, stejně jako další společnosti tohoto takzvaného zákaznického segmentu ČEZ. Ten tvoří zejména distribuce, prodej a obchodování s elektřinou a zemním plynem a také služby v oblasti inteligentního využívání energie a služby telekomunikační, tedy zahrnuje třeba podíl ve společnosti GasNet nebo firmu ČEZ ESCO.
Nevýrobní, tedy zákaznická část y měla být do nové dceřiné společnosti ČEZ vyčleněna do konce března příštího roku. Vyčlenění může podle představenstva dokonce zvýšit hodnotu celé skupiny ČEZ. Nevýrobní část totiž vykazuje vyšší stabilitu, neboť nepodléhá tolik jako část výrobní tržním výkyvům, například na světových energetických trzích.
Skupina ČEZ ovšem tedy prodá menšinový, maximálně 49procentní podíl v nově vyčleněném nevýrobním majetku. Její představenstvo teprve rozhodně o tom, zda tento podíl umístí na burzu, či zvolí přímý prodej, nebo nějakou kombinaci obou přístupů.
Akcie ČEZ dnes rostou. Kolem poledne přidávaly na pražské burze přibližně 1,5 procenta, než část tohoto zisku odevzdaly. Jejich růst má však na svědomí spíše než ohlášený program valné hromady příznivý mezinárodní sentiment, neboť podobně se dnes vyvíjí také cena akcií srovnatelných evropských energetik jako RWE nebo Fortum.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.