Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Tuzemská energetická jednička by tímto prodejem měla získat prostředky, jež jí umožní vykoupit alespoň zhruba dvě třetiny podílu v ČEZ, který nyní vlastní menšinoví akcionáři. Tímto výkupem by stát v ČEZ získal alespoň zhruba 90procntní podíl, takže by zákonně mohl vytěsnit zbývající menšinové akcionáře.
Stát tak na zmíněné valné hromadě vskutku iniciuje kroky k plnému ovládnutí výrobní části ČEZ. Kroky navíc mohou zajistit, že stát tuto část ČEZ plně získá pod svoji kontrolu, aniž by významněji zatížil státní rozpočet. A to právě díky tomu, že navýšení podílu z nynějšího zhruba 70procentního na podíl zhruba 90procentní a následné vytěsnění zbylých menšinových akcionářů se finančně uhradí minimálně z valné většiny z prostředků získaných prodejem nevýrobní části ČEZ.
Uvedené přípravné kroky, které dnes představenstvo firmy schválilo k navržení valné hromadě, totiž zahrnují zejména vyčlenění nevýrobní části ČEZ do nové firmy, jejíž menšinový podíl bude nabídnut k prodeji, stejně jako další společnosti tohoto takzvaného zákaznického segmentu ČEZ. Ten tvoří zejména distribuce, prodej a obchodování s elektřinou a zemním plynem a také služby v oblasti inteligentního využívání energie a služby telekomunikační, tedy zahrnuje třeba podíl ve společnosti GasNet nebo firmu ČEZ ESCO.
Nevýrobní, tedy zákaznická část y měla být do nové dceřiné společnosti ČEZ vyčleněna do konce března příštího roku. Vyčlenění může podle představenstva dokonce zvýšit hodnotu celé skupiny ČEZ. Nevýrobní část totiž vykazuje vyšší stabilitu, neboť nepodléhá tolik jako část výrobní tržním výkyvům, například na světových energetických trzích.
Skupina ČEZ ovšem tedy prodá menšinový, maximálně 49procentní podíl v nově vyčleněném nevýrobním majetku. Její představenstvo teprve rozhodně o tom, zda tento podíl umístí na burzu, či zvolí přímý prodej, nebo nějakou kombinaci obou přístupů.
Akcie ČEZ dnes rostou. Kolem poledne přidávaly na pražské burze přibližně 1,5 procenta, než část tohoto zisku odevzdaly. Jejich růst má však na svědomí spíše než ohlášený program valné hromady příznivý mezinárodní sentiment, neboť podobně se dnes vyvíjí také cena akcií srovnatelných evropských energetik jako RWE nebo Fortum.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.