Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
Vláda vznikla na základě dohody hnutí ANO, SPD a uskupení Motoristé sobě, které se shodly na základních programových tezích 25. října a koaliční smlouvu podepsaly 3. listopadu. Ve sněmovně se tato trojice stran může spolehnout na většinu 108 poslanců. Nová vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry 13. ledna.
Vláda je šestnáctičlenná, přičemž největší zastoupení má hnutí ANO s devíti křesly, Motoristé sobě mají čtyři ministry a SPD obsadilo tři posty. Sám premiér Babiš je z hnutí ANO, kterému připadlo i osm ministerských křesel. Ministerstvo životního prostředí prozatím zůstává bez stálého ministra a jeho řízením bude dočasně pověřen Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a budoucí ministr zahraničí.
Místopředsedy vlády se stali Karel Havlíček a Alena Schillerová za ANO, Petr Macinka za Motoristy sobě a Jaromír Zůna za SPD. Po jmenování a složení slibu se konalo první, převážně technické, zasedání kabinetu. Následně premiér Babiš postupně uváděl ministry do jejich úřadů.
Koalice ve svém programu ostře kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu, známou jako Green Deal. Program rovněž odmítá zavádění emisních povolenek EU ETS2 pro domácnosti. Naopak preferuje energetický mix, který kromě obnovitelných zdrojů a jaderné energie počítá i s uhlím a zemním plynem.
Prezident Pavel při jmenování kabinetu konstatoval, že naplnil vůli voličů. Nicméně premiérovi důrazně připomněl potřebu definitivně vyřešit jeho střet zájmů, ačkoli ocenil, že Babiš již dříve zveřejnil plán, jak v této věci postupovat. Pavel upozornil ministry na složitou ekonomickou a bezpečnostní situaci i napjaté mezinárodní vztahy. Zdůraznil, že vláda bude muset přijmout nepopulární opatření, která budou vyžadovat nejen jasnou vizi, ale i odvahu a plnou oddanost závazkům vůči NATO a EU.
Za hnutí ANO se do čela vlády postavil předseda Andrej Babiš. Klíčové ekonomické resorty obsadili Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Do čela Ministerstva vnitra se vrací Lubomír Metnar. Jeroným Tejc povede spravedlnost, Adam Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví, Robert Plaga ministrem školství, Aleš Juchelka ministrem práce a sociálních věcí a Zuzana Schwarz Bařtipánová ministryní pro místní rozvoj.
Strana SPD nominovala do vlády tři nestranické odborníky. Jaromír Zůna se stal ministrem obrany, Ivan Bednárik ministrem dopravy a Martin Šebestyán ministrem zemědělství. Koaliční partner Motoristé sobě navrhl čtyři jména. Kromě Petra Macinky, který se stal ministrem zahraničí a dočasným šéfem Ministerstva životního prostředí, usedl Oto Klempíř na post ministra kultury a Boris Šťastný obsadil nově zřízenou pozici ministra sportu, zdraví a prevence.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.