Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
Vláda vznikla na základě dohody hnutí ANO, SPD a uskupení Motoristé sobě, které se shodly na základních programových tezích 25. října a koaliční smlouvu podepsaly 3. listopadu. Ve sněmovně se tato trojice stran může spolehnout na většinu 108 poslanců. Nová vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry 13. ledna.
Vláda je šestnáctičlenná, přičemž největší zastoupení má hnutí ANO s devíti křesly, Motoristé sobě mají čtyři ministry a SPD obsadilo tři posty. Sám premiér Babiš je z hnutí ANO, kterému připadlo i osm ministerských křesel. Ministerstvo životního prostředí prozatím zůstává bez stálého ministra a jeho řízením bude dočasně pověřen Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a budoucí ministr zahraničí.
Místopředsedy vlády se stali Karel Havlíček a Alena Schillerová za ANO, Petr Macinka za Motoristy sobě a Jaromír Zůna za SPD. Po jmenování a složení slibu se konalo první, převážně technické, zasedání kabinetu. Následně premiér Babiš postupně uváděl ministry do jejich úřadů.
Koalice ve svém programu ostře kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu, známou jako Green Deal. Program rovněž odmítá zavádění emisních povolenek EU ETS2 pro domácnosti. Naopak preferuje energetický mix, který kromě obnovitelných zdrojů a jaderné energie počítá i s uhlím a zemním plynem.
Prezident Pavel při jmenování kabinetu konstatoval, že naplnil vůli voličů. Nicméně premiérovi důrazně připomněl potřebu definitivně vyřešit jeho střet zájmů, ačkoli ocenil, že Babiš již dříve zveřejnil plán, jak v této věci postupovat. Pavel upozornil ministry na složitou ekonomickou a bezpečnostní situaci i napjaté mezinárodní vztahy. Zdůraznil, že vláda bude muset přijmout nepopulární opatření, která budou vyžadovat nejen jasnou vizi, ale i odvahu a plnou oddanost závazkům vůči NATO a EU.
Za hnutí ANO se do čela vlády postavil předseda Andrej Babiš. Klíčové ekonomické resorty obsadili Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Do čela Ministerstva vnitra se vrací Lubomír Metnar. Jeroným Tejc povede spravedlnost, Adam Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví, Robert Plaga ministrem školství, Aleš Juchelka ministrem práce a sociálních věcí a Zuzana Schwarz Bařtipánová ministryní pro místní rozvoj.
Strana SPD nominovala do vlády tři nestranické odborníky. Jaromír Zůna se stal ministrem obrany, Ivan Bednárik ministrem dopravy a Martin Šebestyán ministrem zemědělství. Koaliční partner Motoristé sobě navrhl čtyři jména. Kromě Petra Macinky, který se stal ministrem zahraničí a dočasným šéfem Ministerstva životního prostředí, usedl Oto Klempíř na post ministra kultury a Boris Šťastný obsadil nově zřízenou pozici ministra sportu, zdraví a prevence.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.