Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
Vláda vznikla na základě dohody hnutí ANO, SPD a uskupení Motoristé sobě, které se shodly na základních programových tezích 25. října a koaliční smlouvu podepsaly 3. listopadu. Ve sněmovně se tato trojice stran může spolehnout na většinu 108 poslanců. Nová vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry 13. ledna.
Vláda je šestnáctičlenná, přičemž největší zastoupení má hnutí ANO s devíti křesly, Motoristé sobě mají čtyři ministry a SPD obsadilo tři posty. Sám premiér Babiš je z hnutí ANO, kterému připadlo i osm ministerských křesel. Ministerstvo životního prostředí prozatím zůstává bez stálého ministra a jeho řízením bude dočasně pověřen Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a budoucí ministr zahraničí.
Místopředsedy vlády se stali Karel Havlíček a Alena Schillerová za ANO, Petr Macinka za Motoristy sobě a Jaromír Zůna za SPD. Po jmenování a složení slibu se konalo první, převážně technické, zasedání kabinetu. Následně premiér Babiš postupně uváděl ministry do jejich úřadů.
Koalice ve svém programu ostře kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu, známou jako Green Deal. Program rovněž odmítá zavádění emisních povolenek EU ETS2 pro domácnosti. Naopak preferuje energetický mix, který kromě obnovitelných zdrojů a jaderné energie počítá i s uhlím a zemním plynem.
Prezident Pavel při jmenování kabinetu konstatoval, že naplnil vůli voličů. Nicméně premiérovi důrazně připomněl potřebu definitivně vyřešit jeho střet zájmů, ačkoli ocenil, že Babiš již dříve zveřejnil plán, jak v této věci postupovat. Pavel upozornil ministry na složitou ekonomickou a bezpečnostní situaci i napjaté mezinárodní vztahy. Zdůraznil, že vláda bude muset přijmout nepopulární opatření, která budou vyžadovat nejen jasnou vizi, ale i odvahu a plnou oddanost závazkům vůči NATO a EU.
Za hnutí ANO se do čela vlády postavil předseda Andrej Babiš. Klíčové ekonomické resorty obsadili Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Do čela Ministerstva vnitra se vrací Lubomír Metnar. Jeroným Tejc povede spravedlnost, Adam Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví, Robert Plaga ministrem školství, Aleš Juchelka ministrem práce a sociálních věcí a Zuzana Schwarz Bařtipánová ministryní pro místní rozvoj.
Strana SPD nominovala do vlády tři nestranické odborníky. Jaromír Zůna se stal ministrem obrany, Ivan Bednárik ministrem dopravy a Martin Šebestyán ministrem zemědělství. Koaliční partner Motoristé sobě navrhl čtyři jména. Kromě Petra Macinky, který se stal ministrem zahraničí a dočasným šéfem Ministerstva životního prostředí, usedl Oto Klempíř na post ministra kultury a Boris Šťastný obsadil nově zřízenou pozici ministra sportu, zdraví a prevence.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
