Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
Vláda vznikla na základě dohody hnutí ANO, SPD a uskupení Motoristé sobě, které se shodly na základních programových tezích 25. října a koaliční smlouvu podepsaly 3. listopadu. Ve sněmovně se tato trojice stran může spolehnout na většinu 108 poslanců. Nová vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry 13. ledna.
Vláda je šestnáctičlenná, přičemž největší zastoupení má hnutí ANO s devíti křesly, Motoristé sobě mají čtyři ministry a SPD obsadilo tři posty. Sám premiér Babiš je z hnutí ANO, kterému připadlo i osm ministerských křesel. Ministerstvo životního prostředí prozatím zůstává bez stálého ministra a jeho řízením bude dočasně pověřen Petr Macinka, lídr Motoristů sobě a budoucí ministr zahraničí.
Místopředsedy vlády se stali Karel Havlíček a Alena Schillerová za ANO, Petr Macinka za Motoristy sobě a Jaromír Zůna za SPD. Po jmenování a složení slibu se konalo první, převážně technické, zasedání kabinetu. Následně premiér Babiš postupně uváděl ministry do jejich úřadů.
Koalice ve svém programu ostře kritizuje Zelenou dohodu pro Evropu, známou jako Green Deal. Program rovněž odmítá zavádění emisních povolenek EU ETS2 pro domácnosti. Naopak preferuje energetický mix, který kromě obnovitelných zdrojů a jaderné energie počítá i s uhlím a zemním plynem.
Prezident Pavel při jmenování kabinetu konstatoval, že naplnil vůli voličů. Nicméně premiérovi důrazně připomněl potřebu definitivně vyřešit jeho střet zájmů, ačkoli ocenil, že Babiš již dříve zveřejnil plán, jak v této věci postupovat. Pavel upozornil ministry na složitou ekonomickou a bezpečnostní situaci i napjaté mezinárodní vztahy. Zdůraznil, že vláda bude muset přijmout nepopulární opatření, která budou vyžadovat nejen jasnou vizi, ale i odvahu a plnou oddanost závazkům vůči NATO a EU.
Za hnutí ANO se do čela vlády postavil předseda Andrej Babiš. Klíčové ekonomické resorty obsadili Karel Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu a Alena Schillerová jako ministryně financí. Do čela Ministerstva vnitra se vrací Lubomír Metnar. Jeroným Tejc povede spravedlnost, Adam Vojtěch se stal ministrem zdravotnictví, Robert Plaga ministrem školství, Aleš Juchelka ministrem práce a sociálních věcí a Zuzana Schwarz Bařtipánová ministryní pro místní rozvoj.
Strana SPD nominovala do vlády tři nestranické odborníky. Jaromír Zůna se stal ministrem obrany, Ivan Bednárik ministrem dopravy a Martin Šebestyán ministrem zemědělství. Koaliční partner Motoristé sobě navrhl čtyři jména. Kromě Petra Macinky, který se stal ministrem zahraničí a dočasným šéfem Ministerstva životního prostředí, usedl Oto Klempíř na post ministra kultury a Boris Šťastný obsadil nově zřízenou pozici ministra sportu, zdraví a prevence.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.