Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Vlny tsunami udeřily na Severo-Kurilsk v ranních hodinách. Přívalová voda zničila lodě, které byly strženy z přístavních mol, a odnesla skladovací kontejnery. Záběry z místa ukazují zkázu a rozsáhlé škody na infrastruktuře.
Podle informací regionálních záchranných složek bylo evakuováno téměř 300 lidí z přístavu. "Všichni byli evakuováni do bezpečí," uvedl starosta distriktu Severo-Kurilsk, Alexander Ovsyannikov, během krizového zasedání s úředníky. Evakuace proběhla úspěšně, protože obyvatelé měli dostatek času – celou hodinu – na únik do bezpečné zóny.
Tsunami také způsobilo záplavy a strhlo několik budov. Záchranné týmy i nadále monitorují situaci a provádějí pátrací a záchranné operace. Naštěstí nebyly hlášeny žádné oběti, a to i přesto, že povodně a silné vlny způsobily značné materiální škody.
Pro pobřežní oblasti Ruska, kde mohou vlny přesáhnout 3 metry nad normální hladinu, platí varování úřadů. Očekávají se vyšší přílivové vlny i v oblastech Ameriky, Tichomoří a Asie.
I když je ještě příliš brzy na to, aby bylo možné přesně stanovit, jak silné budou vlny nebo jaké oblasti budou nejvíce postiženy, první zprávy ukazují, že tsunami, které zasáhnou některé oblasti, jsou méně závažné, než původně předpokládali experti.
Vlny mezi 1 a 3 metry mohou zasáhnout některé pobřežní oblasti Chile, Kostariky, Francouzské Polynésie, Guamu, Havaje, Japonska a dalších ostrovů v Tichomoří. Na jiných místech, jako je Austrálie, Kolumbie, Mexiko, Nový Zéland, Tonga a Tchaj-wan, by vlny mohly dosáhnout až 1 metru.
Na pobřeží Bruneje, Číny, Severní Koreje, Malajsie, Jižní Koreje a Vietnamu se očekávají vlny nižší než 0,3 metru, tedy sotva více než 30 cm nad normálním přílivem.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.