Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
I když je reformní proces na Ukrajině „cesta“, McGrath věří, že Kyjev vyvíjí „maximální úsilí“ v boji proti korupci. Dodal, že je v pravidelném kontaktu s ukrajinskými úřady ohledně vývoje situace. Vyjádřil se tak v reakci na otázky týkající se údajného spiknutí, jehož cílem bylo zpronevěřit zhruba 100 milionů dolarů z ukrajinského energetického sektoru. Vyšetřování se přitom rozšiřuje a zahrnuje i vysoké představitele blízké Zelenskému a jeho vládě.
„V každé kandidátské zemi musí existovat robustní systém pro řešení případů údajné korupce na vysoké úrovni,“ prohlásil McGrath. „Potřebujete mít účinný systém pro vyšetřování a v konečném důsledku pro stíhání a odsouzení. Prokázání účinnosti v této oblasti je něco, co požadujeme od všech našich členských států, a rozhodně i od těch, které si přejí vstoupit do Evropské unie.“
Krátce po McGrathových komentářích provedli protikorupční vyšetřovatelé razii v prostorách nejvlivnějšího Zelenského poradce, Andrije Jermaka, v rámci probíhajícího vyšetřování. Vyšetřování přichází v obzvláště citlivou dobu pro Ukrajinu. Prezident USA Donald Trump totiž tlačí na Zelenskyho, aby přijal mírovou dohodu, která by mohla požadovat územní ústupky Rusku.
Ukrajina se v současné době uchází o členství v EU, ačkoliv pokrok brzdí odpor Maďarska. McGrath zdůraznil, že „stejný standard platí pro všechny kandidátské země“ a reformy právního státu a soudnictví jsou jádrem přístupového procesu. Uvedl, že s ukrajinskými úřady udržují „velmi otevřený a upřímný vztah“ ohledně těchto požadavků.
Tyto standardy právního státu musí splnit všechny země vstupující do EU. Komisař varoval, že „pokud nebudou splněny, pak nezískáte podporu členských států Evropské unie pro postup na přístupové cestě.“ Na otázku, zda Ukrajina dělá dostatek, odpověděl: „Myslím, že vyvíjejí maximální úsilí k dosažení požadovaného standardu. Je to cesta a my vývoj pečlivě sledujeme. Zůstáváme v neustálém kontaktu s ukrajinskými úřady ohledně záležitostí, které se dostanou do naší pozornosti nebo jsou veřejně hlášeny.“
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.