Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Návrh, jenž vzešel z iniciativy na sociálních sítích, dlouhodobě prosazoval prezidentský tábor. Změna se dotkne zejména pracovníků v obchodu, restauracích a hotelnictví, kteří patří k nízkopříjmovým skupinám. Právě u těchto voličů přitom úřadující prezident v poslední době ztratil část své dřívější podpory.
Pravicový prezidentský kandidát a senátor Flávio Bolsonaro se zpočátku stavěl proti této reformě. Tváří v tvář obrovské podpoře mezi veřejností však změnil svůj postoj a podpořil ji společně s desítkami dalších senátorů. Jediným hlasujícím proti byl bývalý viceprezident Hamilton Mourão, který odmítl podpořit zásah do stávajících pravidel.
Nová pravidla zakazují dosavadní režim se šesti pracovními dny v týdnu, který dosud využívalo šestnáct milionů lidí. Maximální pracovní doba se postupně sníží ze současných čtyřiačtyřiceti na čtyřicet hodin. Odborníci očekávají, že tato úprava přinese zaměstnancům více času na odpočinek a rodinný život.
Odborové svazy a sociologové dlouhodobě poukazovali na škodlivost systému s jediným volným dnem. Lidé pracující v tomto režimu totiž čelí extrémní únavě, zdravotním rizikům a nemají čas na společenský život. Zátěž dopadá obzvláště na ženy, které kromě zaměstnání zvládají i neplacené domácí práce.
Samotná implementace změny proběhne postupně v průběhu následujících měsíců po schválení senátním předsedou. Žádné z nových opatření tak nevstoupí v platnost před blížícím se rozhodujícím druhým kolem voleb. Přesto politologové věří, že tento krok může Lulově kampani výrazně pomoci.
Voliči totiž mohou ekonomickou úlevu a změnu pracovního harmonogramu pocítit bezprostředně při svém rozhodování. Prezident Lula navíc v posledních dnech předložil voličům další sociální výhody včetně oddlužení drobných podnikatelů. Snaží se tak oslovit nerozhodnuté voliče a křesťanské komunity.
Soupeřící tábor v čele s Bolsonarem sice schválení podpořil, avšak kritici upozorňují na možné ekonomické dopady. Zaměstnavatelské svazy varují před růstem nákladů pro podniky a rizikem dopadu na trh práce. Političtí analytici nicméně konstatují, že podpora reformy u většiny obyvatel převážila obavy podnikatelů.
Výsledek nadcházejícího volebního klání tak zůstává navzdory těmto politickým manévrům otevřený. Obě strany se snaží mobilizovat své příznivce a nabídnout co nejatraktivnější vize pro budoucnost země. Schválená ústavní změna však každopádně představuje zásadní milník v historii brazilského pracovního práva.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).