V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
Místní Palestinci se proti těmto provokacím nemohou sami bránit, protože jakýkoliv náznak odporu obvykle končí zásahem izraelské armády a jejich zatčením v rámci takzvané administrativní detence. Mezi obě strany se proto každé ráno staví tenká linie dobrovolníků, tvořená izraelskými Židy, Američany či Evropany. Tito lidé tvoří živý štít kolem palestinských obydlí a snaží se odhánět dotírající zvířata, zatímco vše dokumentují na kamery.
Dobrovolníci pocházejí z různých organizací, jako je například izraelské hnutí „Pohlédnout okupaci do očí“. Mezi nimi najdeme i vysloužilé důstojníky izraelské armády, jako je Amir Pansky, který cítí povinnost ukázat místním dětem, že ne všichni Židé přicházejí s nepřátelskými úmysly. Pro tyto aktivisty je jejich přítomnost otázkou svědomí a snahou nebýt pouhými diváky v konfliktu, který jejich vláda podle nich aktivně přiživuje.
Atmosféra v údolí se radikálně zhoršila po říjnu 2023, kdy osadníci začali svou taktiku stupňovat. Palestinci z Ras Ein al-Auja již nemohou pást svá stáda na okolních svazích a mají zakázaný přístup k místnímu prameni. Život v neustálém napětí popisuje i místní obyvatel Naef Ja’alin, jehož syn spí v botách, aby byl kdykoliv připraven utéct před nočním útokem.
Útoky se v poslední době nevyhýbají ani samotným dobrovolníkům, kteří se stávají terčem napadení pepřovými spreji nebo holemi. Izraelští bezpečnostní koordinátoři, kteří jsou placeni státem, se v oblasti často pohybují se zbraněmi a osadníky v jejich počínání otevřeně podporují. Dobrovolníci to však vnímají jako důkaz, že jejich přítomnost skutečně narušuje plány na tiché vysídlení palestinských komunit.
Podle mezinárodních pozorovatelů jde o součást širšího trendu zrychleného záboru půdy na Západním břehu. Zatímco se svět soustředí na dění v Gaze, v Jordánském údolí se rozhoduje o osudu stovek lidí, pro které jsou dobrovolníci jedinou nadějí na udržení jejich domovů. Bez této „lidské bariéry“ by podle místních byla vesnice Ras Ein al-Auja už dávno minulostí.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.