Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Příspěvek na oficiálním účtu Bílého domu na síti X zůstává i nadále online, a to i přes vlnu kritiky a přidání komunitní poznámky uživatelů, která na manipulaci s obsahem upozorňuje. Nekima Levy Armstrongová, povoláním právnička a známá bojovnice za sociální spravedlnost, patří k nejhlasitějším kritikům imigračních úřadů (ICE) v Minneapolisu. Její zatčení souvisí s protesty po nedávném zastřelení sedmatřicetileté matky agentem ICE.
K celému incidentu se Bílý dům vyjádřil velmi stroze. Na žádosti o komentář reagoval pouze odkazem na příspěvek svého mluvčího, který na síti X uvedl, že vymáhání práva bude pokračovat a stejně tak budou pokračovat i „memy“. Tento přístup podtrhuje proměnu oficiální komunikace americké administrativy ve druhém funkčním období Donalda Trumpa, kdy vládní účty často přebírají prezidentův útočný styl, sdílejí AI generovaný obsah a otevřeně provokují své kritiky.
Zajímavostí je, že skutečnou a neupravenou fotografii ze zatčení zveřejnila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová jen půl hodiny předtím, než Bílý dům vypustil svou upravenou verzi. Zatím není jasné, kdo konkrétně za úpravou snímku stojí, ani jaký vliv může mít používání zfalšovaných důkazů v oficiální komunikaci vlády na případný soudní proces se zadrženou aktivistkou.
Není to poprvé, co Trumpův Bílý dům čelí pochybnostem o pravosti sdílených materiálů. Před několika týdny se podobná kontroverze strhla kolem snímku dopadeného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na palubě americké válečné lodi. Tehdy se internetem prohnala vlna „deepfake“ obrázků a oficiální vládní účet sdílel jeden z nich, což odborníci na digitální demokracii označili za nebezpečný precedens, kdy se hranice mezi realitou a propagandou stírá přímo na nejvyšší úrovni.
Aktivisté v Minneapolisu v reakci na zatčení Levy Armstrongové a manipulaci s její fotografií uspořádali tiskovou konferenci. Vzkázali prezidentu Trumpovi, že se jeho metod zastrašování nebojí. Na pátek jsou v komunitě plánovány další rozsáhlé demonstrace proti přítomnosti federálních imigračních agentů, přičemž aktuální skandál s upravenou fotkou jen přilil olej do ohně už tak napjaté atmosféry.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.