Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Příspěvek na oficiálním účtu Bílého domu na síti X zůstává i nadále online, a to i přes vlnu kritiky a přidání komunitní poznámky uživatelů, která na manipulaci s obsahem upozorňuje. Nekima Levy Armstrongová, povoláním právnička a známá bojovnice za sociální spravedlnost, patří k nejhlasitějším kritikům imigračních úřadů (ICE) v Minneapolisu. Její zatčení souvisí s protesty po nedávném zastřelení sedmatřicetileté matky agentem ICE.
K celému incidentu se Bílý dům vyjádřil velmi stroze. Na žádosti o komentář reagoval pouze odkazem na příspěvek svého mluvčího, který na síti X uvedl, že vymáhání práva bude pokračovat a stejně tak budou pokračovat i „memy“. Tento přístup podtrhuje proměnu oficiální komunikace americké administrativy ve druhém funkčním období Donalda Trumpa, kdy vládní účty často přebírají prezidentův útočný styl, sdílejí AI generovaný obsah a otevřeně provokují své kritiky.
Zajímavostí je, že skutečnou a neupravenou fotografii ze zatčení zveřejnila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová jen půl hodiny předtím, než Bílý dům vypustil svou upravenou verzi. Zatím není jasné, kdo konkrétně za úpravou snímku stojí, ani jaký vliv může mít používání zfalšovaných důkazů v oficiální komunikaci vlády na případný soudní proces se zadrženou aktivistkou.
Není to poprvé, co Trumpův Bílý dům čelí pochybnostem o pravosti sdílených materiálů. Před několika týdny se podobná kontroverze strhla kolem snímku dopadeného venezuelského prezidenta Nicoláse Madura na palubě americké válečné lodi. Tehdy se internetem prohnala vlna „deepfake“ obrázků a oficiální vládní účet sdílel jeden z nich, což odborníci na digitální demokracii označili za nebezpečný precedens, kdy se hranice mezi realitou a propagandou stírá přímo na nejvyšší úrovni.
Aktivisté v Minneapolisu v reakci na zatčení Levy Armstrongové a manipulaci s její fotografií uspořádali tiskovou konferenci. Vzkázali prezidentu Trumpovi, že se jeho metod zastrašování nebojí. Na pátek jsou v komunitě plánovány další rozsáhlé demonstrace proti přítomnosti federálních imigračních agentů, přičemž aktuální skandál s upravenou fotkou jen přilil olej do ohně už tak napjaté atmosféry.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.