Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Úřadu vlády od 1. ledna ubude 100 tabulkových míst pro úředníky. O 57 míst například zeštíhlí Ministerstvo financí či o 41 míst Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem resorty společně s Úřadem vlády v nové systemizaci služebních a pracovních míst ruší 322 míst. "Pokračovali jsme dnes v úsporách na straně státu. Proto jsme schválili novou systemizaci, kde každý resort dostal za úkol šetřit a hledat úspory. Řekli jsme si totiž, že hlavně budeme šetřit u sebe. A toto je jen začátek, první kolo," uvedl premiér Andrej Babiš. "Nejsou to žádné čistky. My jen chceme být efektivní, chceme skutečně snižovat náklady státu, jak jsme se zavázali. Určitě umíme tato rozhodnutí racionálně zdůvodnit," konstatoval předseda vlády.
Vláda projednala několik návrhů na změny legislativy. Podpořila návrh skupiny koaličních poslanců na úpravu jednacího řádu Poslanecké sněmovny směrem k vyšší efektivitě práce a omezení obstrukcí a také senátní návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. „Senátní návrh velice oceňuji. Považuji za nenormální, že doposud nikdo nemohl kontrolovat veřejnoprávní média, která hospodaří s poplatky, které platí všichni občané a teď nově bohužel i firmy. Teď jsme podpořili, aby Nejvyšší kontrolní úřad Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat mohl,“ řekl premiér Babiš.
Kabinet se zabýval také výdaji, které Česká republika v letošním roce vynaložila na obranu. "Byli jsme dnes informováni o tom, že Česká republika splní zákonný závazek na 2,02 procenta hrubého domácího produktu," prohlásil předseda vlády. Kromě výdajů přímo Ministerstva obrany, které tvoří 1,84 procenta, se do celkového objemu započítávají i některé výdaje dalších úřadů a institucí, například Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Ministerstva zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Kanceláře prezidenta republiky nebo Bezpečnostní informační služby. Podle premiéra Babiše je problém v tom, že za předchozí vlády tyto výdaje nikdo nekoordinoval, neřídil. "Proto jsme uložili dotčeným úředníkům a ministru obrany, že to musí sledovat a musí být zodpovědní za to, že to bude fungovat, že náš závazek bude splněn," prohlásil předseda vlády.
Vláda rozhodla rovněž o zrušení výběrového řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které vypsala předchozí vláda, ale nový adept na vedení SÚJB z něj nevzešel. Kabinet obratem vypsal nové výběrové řízení a jmenoval členy výběrové komise. Schválila také stažení návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury schváleného předchozí vládou z projednávání v Poslanecké sněmovně. Připraví a do sněmovny pošle vlastní návrh. Vláda ustavila nové složení Bezpečnostní rady státu, kterou bude tvořit osm členů v čele s předsedou vlády, a jmenovala prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka novým předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zrušila i usnesení předchozí vlády o převodu státních pozemků mezi Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Správou Národního parku Šumava. Důvodem zrušení směny pozemků je její zásadní nevýhodnost pro státní podnik Lesy ČR.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.