Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Úřadu vlády od 1. ledna ubude 100 tabulkových míst pro úředníky. O 57 míst například zeštíhlí Ministerstvo financí či o 41 míst Ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem resorty společně s Úřadem vlády v nové systemizaci služebních a pracovních míst ruší 322 míst. "Pokračovali jsme dnes v úsporách na straně státu. Proto jsme schválili novou systemizaci, kde každý resort dostal za úkol šetřit a hledat úspory. Řekli jsme si totiž, že hlavně budeme šetřit u sebe. A toto je jen začátek, první kolo," uvedl premiér Andrej Babiš. "Nejsou to žádné čistky. My jen chceme být efektivní, chceme skutečně snižovat náklady státu, jak jsme se zavázali. Určitě umíme tato rozhodnutí racionálně zdůvodnit," konstatoval předseda vlády.
Vláda projednala několik návrhů na změny legislativy. Podpořila návrh skupiny koaličních poslanců na úpravu jednacího řádu Poslanecké sněmovny směrem k vyšší efektivitě práce a omezení obstrukcí a také senátní návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. „Senátní návrh velice oceňuji. Považuji za nenormální, že doposud nikdo nemohl kontrolovat veřejnoprávní média, která hospodaří s poplatky, které platí všichni občané a teď nově bohužel i firmy. Teď jsme podpořili, aby Nejvyšší kontrolní úřad Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat mohl,“ řekl premiér Babiš.
Kabinet se zabýval také výdaji, které Česká republika v letošním roce vynaložila na obranu. "Byli jsme dnes informováni o tom, že Česká republika splní zákonný závazek na 2,02 procenta hrubého domácího produktu," prohlásil předseda vlády. Kromě výdajů přímo Ministerstva obrany, které tvoří 1,84 procenta, se do celkového objemu započítávají i některé výdaje dalších úřadů a institucí, například Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, Ministerstva zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Kanceláře prezidenta republiky nebo Bezpečnostní informační služby. Podle premiéra Babiše je problém v tom, že za předchozí vlády tyto výdaje nikdo nekoordinoval, neřídil. "Proto jsme uložili dotčeným úředníkům a ministru obrany, že to musí sledovat a musí být zodpovědní za to, že to bude fungovat, že náš závazek bude splněn," prohlásil předseda vlády.
Vláda rozhodla rovněž o zrušení výběrového řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které vypsala předchozí vláda, ale nový adept na vedení SÚJB z něj nevzešel. Kabinet obratem vypsal nové výběrové řízení a jmenoval členy výběrové komise. Schválila také stažení návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury schváleného předchozí vládou z projednávání v Poslanecké sněmovně. Připraví a do sněmovny pošle vlastní návrh. Vláda ustavila nové složení Bezpečnostní rady státu, kterou bude tvořit osm členů v čele s předsedou vlády, a jmenovala prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka novým předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zrušila i usnesení předchozí vlády o převodu státních pozemků mezi Lesy ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Správou Národního parku Šumava. Důvodem zrušení směny pozemků je její zásadní nevýhodnost pro státní podnik Lesy ČR.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.