Babišově vládě se možná před lednovým hlasováním o vyslovení důvěry rýsuje problém. Jeden z poslanců koaličního hnutí SPD naznačil, že ještě bude váhat nad tím, zda pro kabinet zvedne ruku. Vadí mu totiž obrat ohledně muniční iniciativy.
Konkrétně jde o poslance Jaroslava Foldynu, který sice do velké politiky vstoupil v barvách ČSSD, ale již několik let zastupuje v Poslanecké sněmovně hnutí SPD. To se po říjnových sněmovních voleb poprvé stalo součástí vlády, koalici s ním a Motoristy utvořilo vítězné hnutí ANO.
Foldynovi vadí, že premiér Andrej Babiš (ANO) po středečním setkání s prezidentem Petrem Pavlem oznámil, že Česko bude i nadále zprostředkovatelem muniční iniciativy, která zajišťuje Ukrajině munici.
"Vzhledem k tomu, že jak hnutí SPD, tak premiér Babiš před volbami i po volbách jasně deklarovali, že muniční iniciativa bude zrušena, tak musím říct, že tento prudký názorový obrat je pro mě velmi nemilým překvapením. Musím také říci, že pokud o celé věci neproběhne v rámci koalice podrobná diskuse a vše nebude uspokojivě vysvětleno, tak budu mít velký problém s tím, abych v úterním hlasování vyjádřil vládě důvěru," uvedl poslanec na facebooku.
Foldyna se krátce vyjádřil i k návštěvě ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) v Kyjevě. "Ať se nám to líbí nebo ne, tak vztahy musíme udržovat dokonce i s takovými režimy, jakým je režim pana Zelenského. Doufám totiž, že s naší vládou skončila doba infantilního, amatérského politického aktivismu a začala doba dospělé, aktivní a profesionální politiky," napsal.
Třetí Babišova vláda funguje teprve několik týdnů. Pavel jmenoval šéfa hnutí ANO premiérem v úterý 9. prosince. Ostatní členové vlády se ujali úřadů v pondělí 15. prosince. Výjimkou je kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé), jehož prezident odmítá jmenovat. Sněmovna se vyslovením důvěry kabinetu začne zabývat v úterý.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.