Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Nejvýraznější skok v cenách ubytování hlásí islandské hlavní město Reykjavík, které představuje jedno z mála dobře dostupných míst pro sledování úkazu v dřívějších hodinách. Průměrná cena za nocleh tam ve srovnání s loňským rokem vzrostla téměř o sto procent. Lidé jsou ochotni zaplatit za jedinou noc v hotelu v přepočtu stovky dolarů, jen aby získali ideální podmínky pro pozorování.
Španělské ministerstvo financí odhaduje, že do země dorazí téměř půl milionu zahraničních návštěvníků výhradně kvůli slunečnímu zatmění. Ubytovací kapacity v severních městech, jako jsou A Coruña, Bilbao či Santiago de Compostela, zaznamenaly masivní nárůst cen. Podobný trend zasáhl i ostrov Mallorca. V menších obcích ležících přímo v dráze měsíčního stínu jsou pokoje vyprodané již celé měsíce a někteří američtí turisté dokonce využili možnost výměny domů s místními obyvateli.
Obrovský příliv cestovatelů však přináší vážné obavy španělským úřadům, které čelí vysokému riziku vzniku lesních požárů. Na silnicích se očekává o více než milion a půl automobilových jízd více než obvykle. Vzhledem k panujícímu extrémnímu suchu a vysokým teplotám stačí k rozpoutání ničivého ohně jediná jiskra. Přetížené komunikace by navíc v případě nouze mohly zablokovat průjezd záchranářských vozidel.
Složky civilní ochrany proto spouštějí rozsáhlou bezpečnostní operaci, do níž bude nasazeno třicet pět tisíc policistů. Vláda zavedla přísná preventivní opatření, která zahrnují zákaz parkování na krajnicích a v blízkosti suché vegetace, stejně jako absolutní zákaz rozdělávání ohňů, grilování či odpalování pyrotechniky. V některých regionech dochází dokonce k úplnému uzavření přírodních parků a turistických tras.
Obavy z požárů jsou zcela oprávněné, neboť Španělsko má za sebou mimořádně těžké období plné ničivých plamenů. Od začátku roku lehnulo popelem šestkrát více plochy než ve stejném období předchozího roku. V současné době hasiči stále bojují s několika velkými požáry v různých provinciích a jakýkoliv další vznik ohniska by mohl znamenat katastrofu.
Pro milovníky astronomie, kteří se do míst s úplným zatměním nedostanou osobně, připravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír možnost sledovat úkaz online. V malé španělské vesnici Villalibado nainstaloval výkonné teleskopy, jejichž prostřednictvím bude živý přenos zprostředkován milionům diváků po celém světě. Zbytek Evropy bude moci sledovat alespoň částečné zakrytí slunečního kotouče.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.