Ukrajinská a americká delegace se setkají v úterý v Džiddě, Saúdské Arábii. Před plánovaným jednáním americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil Ukrajinu, že Spojené státy se zdržely jakékoliv vojenské pomoci Rusku, čímž potvrdil dosavadní postoj USA k ruské agresi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil Ukrajinu, že Spojené státy neplánují poskytnout žádnou vojenskou pomoc Rusku. "Mohu vás ujistit, že Rusům neposkytneme žádnou vojenskou pomoc," prohlásil. Dodal však, že obě strany konfliktu budou muset během nadcházejících jednání udělat zásadní kompromisy, pokud chce svět vidět konec války. Uvedl to server Ukrajinska Pravda.
Podle Rubia nemá Rusko dostatek sil na to, aby dobylo celé ukrajinské území. Na druhou stranu, Ukrajině se podle něj bude velmi obtížně podařit dosáhnout úplného návratu na hranice z roku 2014. "Pro Ukrajinu bude samozřejmě velmi obtížné v nějakém rozumném časovém období donutit Rusy, aby se vrátili tam, kde byli v roce 2014," dodal.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Saúdské Arábie v Džiddě jednal s korunním princem a premiérem Království Saúdské Arábie, Muhammadem bin Salmanem Al Saudem. Zelenskyj poděkoval za pozvání a za pokračující dialog mezi oběma zeměmi, přičemž ocenil snahu Saúdské Arábie o dosažení trvalého míru, včetně organizování setkání delegací Ukrajiny a Spojených států, které se uskuteční 11. března. Uvedla agentura AP.
Během setkání diskutovali o možnosti zprostředkování Saúdské Arábie při propuštění vojenských a civilních vězňů, návratu deportovaných dětí a o možnostech zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, aby se konflikt nevrátil. Lídři také probírali globální a regionální bezpečnostní výzvy.
Zelenskyj hovořil o plánech Ukrajiny na posílení vlastní obranné výroby a o perspektivách společných projektů s Saúdskou Arábií v této oblasti. Zájem Ukrajiny se soustředí také na rozvoj spolupráce v obchodním, ekonomickém a energetickém sektoru, včetně investic Saúdské Arábie do obnovy Ukrajiny. Korunní princ potvrdil záměr Saúdské Arábie investovat do budoucnosti Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v posledních dnech ocitá v těžké pozici, kdy čelí rostoucímu napětí ve vztazích se Spojenými státy, které byly dosud klíčovým partnerem v poskytování vojenské pomoci. Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil Ukrajinu z toho, že není připravená na mír, což vyvolalo silnou reakci ze strany Zelenského. Ten na sociální síti X uvedl: "Ukrajina usiluje o mír od první vteřiny války a vždy jsme říkali, že jediným důvodem, proč válka pokračuje, je Rusko." Tato slova prezidenta Ukrajiny jasně odrážejí jeho dlouhodobou pozici o tom, že Ukrajina není ta, která by konflikt prodlužovala, ale že jeho příčinou je agresivní chování Ruska.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.
Spojené státy dočasně zmírnily ropné sankce vůči Íránu poté, co obě země v rámci prvního kola rozhovorů ve švýcarském letovisku Bürgenstock schválily plán na dosažení konečné dohody do 60 dnů. Americký viceprezident JD Vance následně prohlásil, že jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o návratu jaderných inspektorů do Íránu by mohla začít velmi brzy. Íránské ministerstvo zahraničí však toto tvrzení vzápětí popřelo s tím, že Teherán v otázce jaderných inspekcí nepřijal žádné nové závazky.
Prezident Petr Pavel podle rozhodnutí Babišovy vlády nemá v červenci jet na summit NATO. To se nelíbí politikům z aktuálních opozičních stran. Pavla se zastal například i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který s hlavou státu vycházel o poznání lépe než Babiš.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).