Ukrajinská a americká delegace se setkají v úterý v Džiddě, Saúdské Arábii. Před plánovaným jednáním americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil Ukrajinu, že Spojené státy se zdržely jakékoliv vojenské pomoci Rusku, čímž potvrdil dosavadní postoj USA k ruské agresi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ujistil Ukrajinu, že Spojené státy neplánují poskytnout žádnou vojenskou pomoc Rusku. "Mohu vás ujistit, že Rusům neposkytneme žádnou vojenskou pomoc," prohlásil. Dodal však, že obě strany konfliktu budou muset během nadcházejících jednání udělat zásadní kompromisy, pokud chce svět vidět konec války. Uvedl to server Ukrajinska Pravda.
Podle Rubia nemá Rusko dostatek sil na to, aby dobylo celé ukrajinské území. Na druhou stranu, Ukrajině se podle něj bude velmi obtížně podařit dosáhnout úplného návratu na hranice z roku 2014. "Pro Ukrajinu bude samozřejmě velmi obtížné v nějakém rozumném časovém období donutit Rusy, aby se vrátili tam, kde byli v roce 2014," dodal.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj během své návštěvy Saúdské Arábie v Džiddě jednal s korunním princem a premiérem Království Saúdské Arábie, Muhammadem bin Salmanem Al Saudem. Zelenskyj poděkoval za pozvání a za pokračující dialog mezi oběma zeměmi, přičemž ocenil snahu Saúdské Arábie o dosažení trvalého míru, včetně organizování setkání delegací Ukrajiny a Spojených států, které se uskuteční 11. března. Uvedla agentura AP.
Během setkání diskutovali o možnosti zprostředkování Saúdské Arábie při propuštění vojenských a civilních vězňů, návratu deportovaných dětí a o možnostech zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, aby se konflikt nevrátil. Lídři také probírali globální a regionální bezpečnostní výzvy.
Zelenskyj hovořil o plánech Ukrajiny na posílení vlastní obranné výroby a o perspektivách společných projektů s Saúdskou Arábií v této oblasti. Zájem Ukrajiny se soustředí také na rozvoj spolupráce v obchodním, ekonomickém a energetickém sektoru, včetně investic Saúdské Arábie do obnovy Ukrajiny. Korunní princ potvrdil záměr Saúdské Arábie investovat do budoucnosti Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v posledních dnech ocitá v těžké pozici, kdy čelí rostoucímu napětí ve vztazích se Spojenými státy, které byly dosud klíčovým partnerem v poskytování vojenské pomoci. Americký prezident Donald Trump opakovaně obvinil Ukrajinu z toho, že není připravená na mír, což vyvolalo silnou reakci ze strany Zelenského. Ten na sociální síti X uvedl: "Ukrajina usiluje o mír od první vteřiny války a vždy jsme říkali, že jediným důvodem, proč válka pokračuje, je Rusko." Tato slova prezidenta Ukrajiny jasně odrážejí jeho dlouhodobou pozici o tom, že Ukrajina není ta, která by konflikt prodlužovala, ale že jeho příčinou je agresivní chování Ruska.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.