Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Zveřejněné složky obsahují detaily ze tří výslechů ženy, která agenty informovala o dlouholetém fyzickém a sexuálním zneužívání ze strany Epsteina. Podle její výpovědi začalo toto zneužívání v jejích třinácti letech. Ve druhém výslechu z srpna 2019 pak žena uvedla, že ji Epstein v jejím věku mezi 13 a 15 lety vzal do „velmi vysoké budovy“ v New Yorku nebo New Jersey, kde ji představil Donaldu Trumpovi.
Podle záznamu žena tvrdila, že Trump požádal ostatní, aby opustili místnost, a následně se dopustil sexuálního napadení. Svědkyně vypověděla, že se bránila kousnutím, na což Trump údajně reagoval úderem a urážkami. V další části výslechu žena také uvedla, že slyšela Trumpa a Epsteina hovořit o vydírání lidí a o praní špinavých peněz prostřednictvím kasin. Záznamy 302 slouží výhradně jako popis výpovědi a neobsahují žádné důkazy ani názory agentů.
Bílý dům tato obvinění prostřednictvím tiskové mluvčí Karoline Leavittové ostře odmítl jako zcela nepodložená a postavená na nulových věrohodných důkazech. Leavittová zpochybnila důvěryhodnost anonymní stěžovatelky s poukazem na její trestní minulost. Zdůraznila také, že ministerstvo spravedlnosti pod vedením Joea Bidena o těchto informacích vědělo čtyři roky a nepodniklo žádné kroky, protože vědělo, že Trump neudělal nic špatného.
Při třetím výslechu žena popsala, že dostávala výhružné telefonáty a zažila pokusy o vytlačení z cesty, což připisovala svým informacím o Epsteinovi či Trumpovi. Během čtvrtého setkání s agenty v říjnu 2019 se však již dostavila bez právního zástupce a vyjádřila pochybnosti o smyslu další spolupráce vzhledem k pravděpodobnému promlčení skutků. Agent FBI v interní komunikaci později uvedl, že jedna oběť sice vznesla obvinění proti Trumpovi, ale nakonec odmítla spolupracovat.
S některými tvrzeními z výslechů se shodují i údaje z dřívější žaloby na Epsteinovu pozůstalost podané obětí identifikovanou jako „Jane Doe 4“. Ta popisovala zneužívání v Jižní Karolíně a schůzky s bohatými muži v New Yorku, ačkoliv Trumpa v žalobě jmenovitě neuváděla. Její nárok na odškodnění byl nezávislým programem zamítnut z nejasných důvodů a žalobu v prosinci 2021 dobrovolně stáhla po mimosoudním vyrovnání.
Ministerstvo spravedlnosti čelí silné kritice za proces redigování a zveřejňování dokumentů. Muselo opakovaně stahovat a upravovat tisíce souborů, protože v nich byly nedopatřením ponechány identity nebo fotografie obětí. Vysoce postavený úředník přiznal, že chyby se týkaly asi 1 % ze tří milionů dokumentů, a zaměstnanci ministerstva tráví hodiny týdně opravami těchto pochybení.
Aktuálně ministerstvo spravedlnosti nevyšetřuje žádnou konkrétní osobu napojenou na Jeffreyho Epsteina. Podle vyjádření úředníků se bez nových informací neočekává, že by v tomto případu padla další obvinění. Vyšetřování Epsteinových vazeb na vlivné demokraty, které dříve nařídil sám Trump, sice pod vedením manhattanského prokurátora Jaye Claytona začalo, ale zatím nevedlo k žádným novým soudním procesům.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.