Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 2. dubna Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů, které nejsou vyráběny v USA. Tento krok vyvolal okamžitou reakci z Evropské unie, jejíž předsedkyně Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a oznámila, že EU rozhodnutí pečlivě prozkoumá. Kromě toho Trump rozhodl o měsíčním odložení uvalení cla na automobilové díly. Tato opatření vedla k poklesu akcií asijských automobilek a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na burzy v Evropě a USA. Uvádí CNBS.
Akcie asijských automobilek zažily výrazný pokles po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy uvalí cla na dovoz vozidel, která nejsou vyráběna v USA. Tento krok vyvolal silnou reakci mezi automobilovými výrobci po celém světě, přičemž nejvíce zasáhl japonské a jihokorejské firmy. Akcie japonských automobilek Toyota a Honda klesly o 3,69 % a 2,91 %, zatímco Nissan, který má tři závody v Mexiku, zaznamenal pokles o 2,92 %. Mazda Motor se propadla o více než 6 % a Mitsubishi Motors o 4,9 %.
Jihokorejská Kia Motors, rovněž s výrobním závodem v Mexiku, klesla o 2,76 %. Akcie čínských automobilek Nio a Xpeng byly zasaženy poklesem o 3,94 % a 1,97 %. Tento nový tarifní systém, který vstoupí v platnost 2. dubna, bude mít zásadní dopad na automobilky prodávající vozy na americkém trhu, a to i přes to, že mnoho komponentů pochází z různých částí světa.
Will Scharf, pomocník Bílého domu, vysvětlil, že nová cla budou vztahována na „osoby vyrobené v zahraničí a lehké nákladní automobily“. I přesto zůstává většina detailů proklamace nejasná, protože většina automobilů se skládá z dílů z různých zemí. Očekává se, že tato opatření přinesou roční příjmy do amerického rozpočtu ve výši více než 100 miliard dolarů.
Karl Brauer, výkonný analytik společnosti iSeeCars, upozornil, že každá automobilka, která prodává vozidla v USA, je silně závislá na globálních dodavatelských řetězcích automobilových dílů, přičemž mnohé z těchto dílů pocházejí z Číny. „I když Honda nebo Toyota montují modely v USA, díly z Číny zvýší náklady na výrobu těchto vozidel,“ řekl Brauer. Dodal, že automobilky budou buď čelit nižším ziskům, nebo budou muset zvýšit ceny pro spotřebitele.
Pokud jde o vozy montované přímo v USA, i tyto budou ovlivněny, ačkoli v menší míře, na základě složení jejich zahraničních dílů. „Žádný americký prodejce automobilů neunikne dopadu těchto cel,“ varoval analytik. Tento krok se tedy dotkne nejen asijských automobilek, ale i amerických, které používají součástky z jiných zemí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová okamžitě reagovala na nová cla, když na sociálních médiích uvedla, že Evropská unie se bude i nadále snažit o vyjednání řešení, která by chránila její ekonomické zájmy. „Budeme hledat vyjednaná řešení, abychom ochránili naše ekonomické zájmy,“ napsala von der Leyenová na síti X.
Generální ředitel AutoForecast Solutions Joseph McCabe komentoval situaci slovy, že zpětné zrušení těchto cel před 2. dubnem se nezdá být pravděpodobné. „Bude to platit s největší pravděpodobností několik týdnů, ne-li měsíců, a pak uvidíme nějakou devastaci,“ varoval McCabe. Tento krok vzbuzuje obavy o budoucnost globálního automobilového průmyslu a jeho vliv na americký trh.
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
