Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 2. dubna Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů, které nejsou vyráběny v USA. Tento krok vyvolal okamžitou reakci z Evropské unie, jejíž předsedkyně Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a oznámila, že EU rozhodnutí pečlivě prozkoumá. Kromě toho Trump rozhodl o měsíčním odložení uvalení cla na automobilové díly. Tato opatření vedla k poklesu akcií asijských automobilek a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na burzy v Evropě a USA. Uvádí CNBS.
Akcie asijských automobilek zažily výrazný pokles po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy uvalí cla na dovoz vozidel, která nejsou vyráběna v USA. Tento krok vyvolal silnou reakci mezi automobilovými výrobci po celém světě, přičemž nejvíce zasáhl japonské a jihokorejské firmy. Akcie japonských automobilek Toyota a Honda klesly o 3,69 % a 2,91 %, zatímco Nissan, který má tři závody v Mexiku, zaznamenal pokles o 2,92 %. Mazda Motor se propadla o více než 6 % a Mitsubishi Motors o 4,9 %.
Jihokorejská Kia Motors, rovněž s výrobním závodem v Mexiku, klesla o 2,76 %. Akcie čínských automobilek Nio a Xpeng byly zasaženy poklesem o 3,94 % a 1,97 %. Tento nový tarifní systém, který vstoupí v platnost 2. dubna, bude mít zásadní dopad na automobilky prodávající vozy na americkém trhu, a to i přes to, že mnoho komponentů pochází z různých částí světa.
Will Scharf, pomocník Bílého domu, vysvětlil, že nová cla budou vztahována na „osoby vyrobené v zahraničí a lehké nákladní automobily“. I přesto zůstává většina detailů proklamace nejasná, protože většina automobilů se skládá z dílů z různých zemí. Očekává se, že tato opatření přinesou roční příjmy do amerického rozpočtu ve výši více než 100 miliard dolarů.
Karl Brauer, výkonný analytik společnosti iSeeCars, upozornil, že každá automobilka, která prodává vozidla v USA, je silně závislá na globálních dodavatelských řetězcích automobilových dílů, přičemž mnohé z těchto dílů pocházejí z Číny. „I když Honda nebo Toyota montují modely v USA, díly z Číny zvýší náklady na výrobu těchto vozidel,“ řekl Brauer. Dodal, že automobilky budou buď čelit nižším ziskům, nebo budou muset zvýšit ceny pro spotřebitele.
Pokud jde o vozy montované přímo v USA, i tyto budou ovlivněny, ačkoli v menší míře, na základě složení jejich zahraničních dílů. „Žádný americký prodejce automobilů neunikne dopadu těchto cel,“ varoval analytik. Tento krok se tedy dotkne nejen asijských automobilek, ale i amerických, které používají součástky z jiných zemí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová okamžitě reagovala na nová cla, když na sociálních médiích uvedla, že Evropská unie se bude i nadále snažit o vyjednání řešení, která by chránila její ekonomické zájmy. „Budeme hledat vyjednaná řešení, abychom ochránili naše ekonomické zájmy,“ napsala von der Leyenová na síti X.
Generální ředitel AutoForecast Solutions Joseph McCabe komentoval situaci slovy, že zpětné zrušení těchto cel před 2. dubnem se nezdá být pravděpodobné. „Bude to platit s největší pravděpodobností několik týdnů, ne-li měsíců, a pak uvidíme nějakou devastaci,“ varoval McCabe. Tento krok vzbuzuje obavy o budoucnost globálního automobilového průmyslu a jeho vliv na americký trh.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
