Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 2. dubna Spojené státy uvalí 25% cla na dovoz automobilů, které nejsou vyráběny v USA. Tento krok vyvolal okamžitou reakci z Evropské unie, jejíž předsedkyně Ursula von der Leyenová vyjádřila lítost a oznámila, že EU rozhodnutí pečlivě prozkoumá. Kromě toho Trump rozhodl o měsíčním odložení uvalení cla na automobilové díly. Tato opatření vedla k poklesu akcií asijských automobilek a očekává se, že výprodeje se rozšíří i na burzy v Evropě a USA. Uvádí CNBS.
Akcie asijských automobilek zažily výrazný pokles po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy uvalí cla na dovoz vozidel, která nejsou vyráběna v USA. Tento krok vyvolal silnou reakci mezi automobilovými výrobci po celém světě, přičemž nejvíce zasáhl japonské a jihokorejské firmy. Akcie japonských automobilek Toyota a Honda klesly o 3,69 % a 2,91 %, zatímco Nissan, který má tři závody v Mexiku, zaznamenal pokles o 2,92 %. Mazda Motor se propadla o více než 6 % a Mitsubishi Motors o 4,9 %.
Jihokorejská Kia Motors, rovněž s výrobním závodem v Mexiku, klesla o 2,76 %. Akcie čínských automobilek Nio a Xpeng byly zasaženy poklesem o 3,94 % a 1,97 %. Tento nový tarifní systém, který vstoupí v platnost 2. dubna, bude mít zásadní dopad na automobilky prodávající vozy na americkém trhu, a to i přes to, že mnoho komponentů pochází z různých částí světa.
Will Scharf, pomocník Bílého domu, vysvětlil, že nová cla budou vztahována na „osoby vyrobené v zahraničí a lehké nákladní automobily“. I přesto zůstává většina detailů proklamace nejasná, protože většina automobilů se skládá z dílů z různých zemí. Očekává se, že tato opatření přinesou roční příjmy do amerického rozpočtu ve výši více než 100 miliard dolarů.
Karl Brauer, výkonný analytik společnosti iSeeCars, upozornil, že každá automobilka, která prodává vozidla v USA, je silně závislá na globálních dodavatelských řetězcích automobilových dílů, přičemž mnohé z těchto dílů pocházejí z Číny. „I když Honda nebo Toyota montují modely v USA, díly z Číny zvýší náklady na výrobu těchto vozidel,“ řekl Brauer. Dodal, že automobilky budou buď čelit nižším ziskům, nebo budou muset zvýšit ceny pro spotřebitele.
Pokud jde o vozy montované přímo v USA, i tyto budou ovlivněny, ačkoli v menší míře, na základě složení jejich zahraničních dílů. „Žádný americký prodejce automobilů neunikne dopadu těchto cel,“ varoval analytik. Tento krok se tedy dotkne nejen asijských automobilek, ale i amerických, které používají součástky z jiných zemí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová okamžitě reagovala na nová cla, když na sociálních médiích uvedla, že Evropská unie se bude i nadále snažit o vyjednání řešení, která by chránila její ekonomické zájmy. „Budeme hledat vyjednaná řešení, abychom ochránili naše ekonomické zájmy,“ napsala von der Leyenová na síti X.
Generální ředitel AutoForecast Solutions Joseph McCabe komentoval situaci slovy, že zpětné zrušení těchto cel před 2. dubnem se nezdá být pravděpodobné. „Bude to platit s největší pravděpodobností několik týdnů, ne-li měsíců, a pak uvidíme nějakou devastaci,“ varoval McCabe. Tento krok vzbuzuje obavy o budoucnost globálního automobilového průmyslu a jeho vliv na americký trh.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
