Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Populace velkých savců, jako jsou vlci, lišky, rysi či losi, se zde výrazně zvýšila. Do oblasti se znovu vrátili i medvědi hnědí či zubři, což lze považovat za důkaz extrémní formy návratu divočiny. Tento proces probíhá bez jakéhokoliv lidského zásahu. Zóna se stala domovem pro vzkvétající populace mnoha živočišných druhů.
Výzkumy ukazují, že nedostatek lidské činnosti má na počty zvířat mnohem pozitivnější vliv než samotná radiace. I když původní havárie, zejména v takzvaném „rudém lese“, způsobila vážné škody, biodiverzita v zóně dlouhodobě roste. Znovu se zde objevili ohrožení orli křiklaví, jejichž populace zde jako na jediném místě na světě roste. Vzácné druhy ptáků, jako jsou čápi černí či bílí, se do oblasti rovněž vrátili.
Vědci rovněž pozorují zajímavé adaptace na radioaktivní prostředí. Rosničky v zóně mají tmavší zbarvení, což jim pravděpodobně pomáhá chránit se před účinky záření díky vyšší hladině melaninu. Podobnou odolnost vykazují i vlci, u kterých výzkumy naznačují potenciální přizpůsobení pro přežití chronické radiace. Určité druhy rostlin se zase naučily lépe zvládat těžké kovy a záření prostřednictvím opravy své DNA.
Dokonce i černá houba rostoucí uvnitř čtvrtého reaktoru využívá melanin k přeměně gama záření na energii pro rychlejší růst. Zóna se tak stala unikátním místem pro ekologický výzkum obnovy ekosystémů, které nejsou narušovány lidskou činností. Ne všechny výsledky jsou však pro zvířata příznivé, u některých druhů se objevuje snížená reprodukční schopnost či vyšší míra mutací. Černobyl tak představuje složité prostředí, kde se běžná ekologická pravidla změnila.
Podobné jevy lze pozorovat i v dalších oblastech poškozených jadernými haváriemi, jako je například Fukušima, kde se rovněž vrací medvědi, racci a divoká prasata. Černobyl ukazuje, jakým způsobem mohou ekosystémy reagovat, když na ně přestanou působit běžné civilizační vlivy. I po čtyřech dekádách však zůstává otázka vlivu radiace na flóru a faunu komplexní. Příroda v oblasti dokazuje, že dokáže vzkvétat i v podmínkách, které se zformovaly po katastrofě.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.