Když Donald Trump říká „America First“, nemluví o Americe. Mluví o sobě. A to je nebezpečnější, než jak to na první pohled vypadá.
Je důležité připomenout, že tento slogan nevznikl v jeho kampani. „America First“ razili už izolacionisté ve 30. letech minulého století – včetně těch, kteří odmítali americké zapojení do druhé světové války, i když bylo zjevné, že Adolf Hitler plánuje ovládnout Evropu. Tehdejší heslo znamenalo zavřít oči před realitou. Dnes je sofistikovanější, ale o nic méně nebezpečné.
Trumpova zahraničněpolitická doktrína se vyznačuje útoky na spojence prostřednictvím celních válek, rozkladem multilaterálních struktur a záměrnou destrukcí diplomatických vztahů. Organizace jako NATO a WHO nebo Pařížskou klimatickou dohodu vnímá spíše jako přítěž než jako pilíře globální stability. Místo spolupráce prosazuje svět čistě transakčních vztahů, kde Spojené státy sledují pouze svůj krátkodobý zisk – bez ohledu na důsledky pro zbytek světa.
Mezi izolacionismem a paranoiou však vede velmi tenká linie. A Trump ji často překračuje. Jeho unilateralismus je založen na chaosu, v němž se střídají útoky, ústupky i okázalá gesta podpory. Právě tato nepředvídatelnost zásadně narušuje důvěru – a bez důvěry nemohou aliance jako NATO dlouhodobě přežít.
Trump ovšem nepředstavuje hrozbu pouze pro mezinárodní řád. Je nebezpečný i pro samotné Spojené státy. Pokud by Amerika skutečně přišla o pevné spojence, nezíská tím větší sílu, ale zůstane izolovaná. A i ta nejsilnější ekonomika světa nezvládne čelit koordinovanému tlaku autoritářských mocností, jako jsou Čína, Rusko, Írán nebo Severní Korea, zcela osamocená.
Tento týden Trump zavedl cla prakticky na celý svět – s výjimkou Ruska a Běloruska – a během několika dnů je opět zrušil. Série nepromyšlených kroků zasáhla burzy, vyvolala globální nejistotu a připravila o úspory miliony drobných investorů. Jeho přístup k ekonomice je natolik nepředvídatelný, že už dnes brzdí globální růst.
„America First“ v Trumpově podání znamená jediné – že on sám musí být první, a ostatní se mu mají klanět. Sám se chlubí tím, že za ním „dolézají spojenci“ a chtějí jednat. Staví se do role siláka, ale realita ukazuje opak. Evropská unie na jeho cla zareagovala tvrdě – přesně mířenými protiopatřeními na republikánské státy. A dala tím najevo, že svět si nebude nechávat diktovat od muže, který si pod maskou moci chrání jen vlastní ego.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.