Když Donald Trump říká „America First“, nemluví o Americe. Mluví o sobě. A to je nebezpečnější, než jak to na první pohled vypadá.
Je důležité připomenout, že tento slogan nevznikl v jeho kampani. „America First“ razili už izolacionisté ve 30. letech minulého století – včetně těch, kteří odmítali americké zapojení do druhé světové války, i když bylo zjevné, že Adolf Hitler plánuje ovládnout Evropu. Tehdejší heslo znamenalo zavřít oči před realitou. Dnes je sofistikovanější, ale o nic méně nebezpečné.
Trumpova zahraničněpolitická doktrína se vyznačuje útoky na spojence prostřednictvím celních válek, rozkladem multilaterálních struktur a záměrnou destrukcí diplomatických vztahů. Organizace jako NATO a WHO nebo Pařížskou klimatickou dohodu vnímá spíše jako přítěž než jako pilíře globální stability. Místo spolupráce prosazuje svět čistě transakčních vztahů, kde Spojené státy sledují pouze svůj krátkodobý zisk – bez ohledu na důsledky pro zbytek světa.
Mezi izolacionismem a paranoiou však vede velmi tenká linie. A Trump ji často překračuje. Jeho unilateralismus je založen na chaosu, v němž se střídají útoky, ústupky i okázalá gesta podpory. Právě tato nepředvídatelnost zásadně narušuje důvěru – a bez důvěry nemohou aliance jako NATO dlouhodobě přežít.
Trump ovšem nepředstavuje hrozbu pouze pro mezinárodní řád. Je nebezpečný i pro samotné Spojené státy. Pokud by Amerika skutečně přišla o pevné spojence, nezíská tím větší sílu, ale zůstane izolovaná. A i ta nejsilnější ekonomika světa nezvládne čelit koordinovanému tlaku autoritářských mocností, jako jsou Čína, Rusko, Írán nebo Severní Korea, zcela osamocená.
Tento týden Trump zavedl cla prakticky na celý svět – s výjimkou Ruska a Běloruska – a během několika dnů je opět zrušil. Série nepromyšlených kroků zasáhla burzy, vyvolala globální nejistotu a připravila o úspory miliony drobných investorů. Jeho přístup k ekonomice je natolik nepředvídatelný, že už dnes brzdí globální růst.
„America First“ v Trumpově podání znamená jediné – že on sám musí být první, a ostatní se mu mají klanět. Sám se chlubí tím, že za ním „dolézají spojenci“ a chtějí jednat. Staví se do role siláka, ale realita ukazuje opak. Evropská unie na jeho cla zareagovala tvrdě – přesně mířenými protiopatřeními na republikánské státy. A dala tím najevo, že svět si nebude nechávat diktovat od muže, který si pod maskou moci chrání jen vlastní ego.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.