Když Donald Trump říká „America First“, nemluví o Americe. Mluví o sobě. A to je nebezpečnější, než jak to na první pohled vypadá.
Je důležité připomenout, že tento slogan nevznikl v jeho kampani. „America First“ razili už izolacionisté ve 30. letech minulého století – včetně těch, kteří odmítali americké zapojení do druhé světové války, i když bylo zjevné, že Adolf Hitler plánuje ovládnout Evropu. Tehdejší heslo znamenalo zavřít oči před realitou. Dnes je sofistikovanější, ale o nic méně nebezpečné.
Trumpova zahraničněpolitická doktrína se vyznačuje útoky na spojence prostřednictvím celních válek, rozkladem multilaterálních struktur a záměrnou destrukcí diplomatických vztahů. Organizace jako NATO a WHO nebo Pařížskou klimatickou dohodu vnímá spíše jako přítěž než jako pilíře globální stability. Místo spolupráce prosazuje svět čistě transakčních vztahů, kde Spojené státy sledují pouze svůj krátkodobý zisk – bez ohledu na důsledky pro zbytek světa.
Mezi izolacionismem a paranoiou však vede velmi tenká linie. A Trump ji často překračuje. Jeho unilateralismus je založen na chaosu, v němž se střídají útoky, ústupky i okázalá gesta podpory. Právě tato nepředvídatelnost zásadně narušuje důvěru – a bez důvěry nemohou aliance jako NATO dlouhodobě přežít.
Trump ovšem nepředstavuje hrozbu pouze pro mezinárodní řád. Je nebezpečný i pro samotné Spojené státy. Pokud by Amerika skutečně přišla o pevné spojence, nezíská tím větší sílu, ale zůstane izolovaná. A i ta nejsilnější ekonomika světa nezvládne čelit koordinovanému tlaku autoritářských mocností, jako jsou Čína, Rusko, Írán nebo Severní Korea, zcela osamocená.
Tento týden Trump zavedl cla prakticky na celý svět – s výjimkou Ruska a Běloruska – a během několika dnů je opět zrušil. Série nepromyšlených kroků zasáhla burzy, vyvolala globální nejistotu a připravila o úspory miliony drobných investorů. Jeho přístup k ekonomice je natolik nepředvídatelný, že už dnes brzdí globální růst.
„America First“ v Trumpově podání znamená jediné – že on sám musí být první, a ostatní se mu mají klanět. Sám se chlubí tím, že za ním „dolézají spojenci“ a chtějí jednat. Staví se do role siláka, ale realita ukazuje opak. Evropská unie na jeho cla zareagovala tvrdě – přesně mířenými protiopatřeními na republikánské státy. A dala tím najevo, že svět si nebude nechávat diktovat od muže, který si pod maskou moci chrání jen vlastní ego.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.