„America First“ není Trumpův vynález. V jeho podání se však mění v manifest egoismu a globální hrozbu

Je důležité připomenout, že tento slogan nevznikl v jeho kampani. „America First“ razili už izolacionisté ve 30. letech minulého století – včetně těch, kteří odmítali americké zapojení do druhé světové války, i když bylo zjevné, že Adolf Hitler plánuje ovládnout Evropu. Tehdejší heslo znamenalo zavřít oči před realitou. Dnes je sofistikovanější, ale o nic méně nebezpečné.

Trumpova zahraničněpolitická doktrína se vyznačuje útoky na spojence prostřednictvím celních válek, rozkladem multilaterálních struktur a záměrnou destrukcí diplomatických vztahů. Organizace jako NATO a WHO nebo Pařížskou klimatickou dohodu vnímá spíše jako přítěž než jako pilíře globální stability. Místo spolupráce prosazuje svět čistě transakčních vztahů, kde Spojené státy sledují pouze svůj krátkodobý zisk – bez ohledu na důsledky pro zbytek světa.

Mezi izolacionismem a paranoiou však vede velmi tenká linie. A Trump ji často překračuje. Jeho unilateralismus je založen na chaosu, v němž se střídají útoky, ústupky i okázalá gesta podpory. Právě tato nepředvídatelnost zásadně narušuje důvěru – a bez důvěry nemohou aliance jako NATO dlouhodobě přežít.

Trump ovšem nepředstavuje hrozbu pouze pro mezinárodní řád. Je nebezpečný i pro samotné Spojené státy. Pokud by Amerika skutečně přišla o pevné spojence, nezíská tím větší sílu, ale zůstane izolovaná. A i ta nejsilnější ekonomika světa nezvládne čelit koordinovanému tlaku autoritářských mocností, jako jsou Čína, Rusko, Írán nebo Severní Korea, zcela osamocená.

Tento týden Trump zavedl cla prakticky na celý svět – s výjimkou Ruska a Běloruska – a během několika dnů je opět zrušil. Série nepromyšlených kroků zasáhla burzy, vyvolala globální nejistotu a připravila o úspory miliony drobných investorů. Jeho přístup k ekonomice je natolik nepředvídatelný, že už dnes brzdí globální růst.

„America First“ v Trumpově podání znamená jediné – že on sám musí být první, a ostatní se mu mají klanět. Sám se chlubí tím, že za ním „dolézají spojenci“ a chtějí jednat. Staví se do role siláka, ale realita ukazuje opak. Evropská unie na jeho cla zareagovala tvrdě – přesně mířenými protiopatřeními na republikánské státy. A dala tím najevo, že svět si nebude nechávat diktovat od muže, který si pod maskou moci chrání jen vlastní ego.