Když Donald Trump říká „America First“, nemluví o Americe. Mluví o sobě. A to je nebezpečnější, než jak to na první pohled vypadá.
Je důležité připomenout, že tento slogan nevznikl v jeho kampani. „America First“ razili už izolacionisté ve 30. letech minulého století – včetně těch, kteří odmítali americké zapojení do druhé světové války, i když bylo zjevné, že Adolf Hitler plánuje ovládnout Evropu. Tehdejší heslo znamenalo zavřít oči před realitou. Dnes je sofistikovanější, ale o nic méně nebezpečné.
Trumpova zahraničněpolitická doktrína se vyznačuje útoky na spojence prostřednictvím celních válek, rozkladem multilaterálních struktur a záměrnou destrukcí diplomatických vztahů. Organizace jako NATO a WHO nebo Pařížskou klimatickou dohodu vnímá spíše jako přítěž než jako pilíře globální stability. Místo spolupráce prosazuje svět čistě transakčních vztahů, kde Spojené státy sledují pouze svůj krátkodobý zisk – bez ohledu na důsledky pro zbytek světa.
Mezi izolacionismem a paranoiou však vede velmi tenká linie. A Trump ji často překračuje. Jeho unilateralismus je založen na chaosu, v němž se střídají útoky, ústupky i okázalá gesta podpory. Právě tato nepředvídatelnost zásadně narušuje důvěru – a bez důvěry nemohou aliance jako NATO dlouhodobě přežít.
Trump ovšem nepředstavuje hrozbu pouze pro mezinárodní řád. Je nebezpečný i pro samotné Spojené státy. Pokud by Amerika skutečně přišla o pevné spojence, nezíská tím větší sílu, ale zůstane izolovaná. A i ta nejsilnější ekonomika světa nezvládne čelit koordinovanému tlaku autoritářských mocností, jako jsou Čína, Rusko, Írán nebo Severní Korea, zcela osamocená.
Tento týden Trump zavedl cla prakticky na celý svět – s výjimkou Ruska a Běloruska – a během několika dnů je opět zrušil. Série nepromyšlených kroků zasáhla burzy, vyvolala globální nejistotu a připravila o úspory miliony drobných investorů. Jeho přístup k ekonomice je natolik nepředvídatelný, že už dnes brzdí globální růst.
„America First“ v Trumpově podání znamená jediné – že on sám musí být první, a ostatní se mu mají klanět. Sám se chlubí tím, že za ním „dolézají spojenci“ a chtějí jednat. Staví se do role siláka, ale realita ukazuje opak. Evropská unie na jeho cla zareagovala tvrdě – přesně mířenými protiopatřeními na republikánské státy. A dala tím najevo, že svět si nebude nechávat diktovat od muže, který si pod maskou moci chrání jen vlastní ego.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.