Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
1. Jde o naši budoucnost
Když vhodíme volební lístek do urny, rozhodujeme o tom, jaká bude naše budoucnost. Společně určujeme, kdo bude rozhodovat o školách, nemocnicích, daních, důchodech i o ochraně našeho životního prostředí. Pokud nevolíme, necháváme o naší budoucnosti rozhodovat jiné. Volební účast je proto naším způsobem, jak aktivně ovlivnit, v jaké zemi budeme žít my i naše děti.
2. Nerozhodují za nás jiní
Když jdeme k volbám, bereme odpovědnost do vlastních rukou. Pokud ale zůstaneme doma, dáváme větší sílu těm, kteří svůj hlas vhodí do urny. Každý nevyužitý hlas posiluje rozhodnutí jiných lidí – a jejich zájmy nemusí být stejné jako naše. Proto je na nás, abychom se aktivně zapojili a nenechali o našem životě rozhodovat někoho jiného místo nás.
3. Stát nás poslouchá
Volbami rozhodujeme o tom, kdo povede naši zemi v příštích čtyřech letech. Náš hlas má konkrétní dopad, posíláme do Sněmovny ty, kteří dostanou od nás mandát, aby hájili naše zájmy. Demokracie nám dává jistotu, že máme možnost ovlivnit, kdo bude určovat směr České republiky. Pokud volíme, stát nás musí slyšet a počítat s naším názorem.
4. Každý hlas má váhu
Dnes máme volební právo všichni – bez ohledu na pohlaví, víru, barvu pleti, věk či společenské postavení. Je to výsada, kterou naši předkové neměli a za kterou se muselo tvrdě bojovat. Každý z nás má stejnou sílu rozhodnout, kdo nás bude zastupovat. Ať jsme studenti, rodiče, důchodci nebo lidé s jiným životním příběhem, ve volební místnosti máme všichni stejný hlas. Proto na našem rozhodnutí opravdu záleží.
5. Právo volit v minulosti nebylo samozřejmostí
Naši předkové museli tvrdě bojovat za možnost svobodně rozhodovat o své zemi. Ještě nedávno nebylo volební právo samozřejmostí – bylo vyhrazené jen vybraným skupinám obyvatel. Díky jejich odvaze a vytrvalosti dnes můžeme volit všichni. Když svůj hlas vhodíme do urny, ctíme jejich úsilí a ukazujeme, že si tohoto práva vážíme. Pokud bychom zůstali doma, jako bychom jejich oběť brali na lehkou váhu.
6. Neúčast podporuje status quo
Když nejsme spokojení s tím, jak je naše země vedena, máme možnost to změnit. Každý náš hlas může posunout zemi směrem, který považujeme za správný. Pokud ale k volbám nepřijdeme, pomáháme tím jen udržovat současný stav. Neúčast je tichým souhlasem s tím, co je, i když se nám to nelíbí. Proto je na nás, abychom aktivně ukázali, jakou budoucnost chceme.
7. Volby dávají signál politikům
Když se nám nelíbí, jak se některý politik chová nebo jak rozhoduje, máme možnost mu to dát jasně najevo. Každý hlas, který dáme jiné straně či kandidátovi, je signálem, že si přejeme změnu. Politici sledují výsledky velmi pozorně a když vidí, že ztrácejí podporu, musí na to reagovat. Volby jsou tedy naší šancí vyslat silnou zprávu: tohle chceme, a tohle už ne.
8. Kritizovat bez účasti?
Pokud se voleb neúčastníme, naše kritika ztrácí sílu. Stěžovat si na politiku je snadné, ale bez našeho hlasu jsme k žádné změně nepřispěli. Když volíme, dáváme jasně najevo, co podporujeme a co odmítáme. Jen tehdy máme právo říct: udělali jsme, co jsme mohli, a teď požadujeme, aby politici jednali podle našeho očekávání.
9. Volíme naše zástupce ve světě
Naše hlasy rozhodují o tom, kdo bude reprezentovat Českou republiku v Evropě i ve světě. Volíme ty, kteří mohou stát v čele vlády, vést ministerstvo zahraničí nebo jednat s lídry jiných států. Každý náš hlas přispívá k tomu, jakou tvář bude naše země mít navenek, zda budeme působit sebevědomě, důstojně a důvěryhodně. I proto je důležité volit ty, kterým věříme, že nás obstojně zastoupí třeba i u jednacího stolu v Bílém domě.
10. Posilujeme demokracii
Když jdeme k volbám, ukazujeme, že nám na demokracii záleží a že ji bereme vážně. Vysoká volební účast dává jasný signál, že lidé mají o svou zemi zájem a nenechají o ní rozhodovat jen menšinu. Čím více z nás přijde, tím silnější a legitimnější mandát dostanou ti, kteří budou vládnout. A čím silnější je demokracie, tím méně prostoru mají extrémy, populisté a ti, kteří chtějí společnost rozdělovat. Naše účast je proto jedním z pilířů svobodné a stabilní země.
11. Ukazujeme příklad ostatním
Když jdeme k volbám, nejsme v tom sami, naše rozhodnutí vidí naše rodina, přátelé i kolegové. Svým příkladem můžeme povzbudit ty, kteří váhají, zda má jejich hlas smysl. Každý z nás dokáže inspirovat další lidi, aby se také zapojili. A když se účastníme společně, náš hlas se znásobuje a má daleko větší dopad. I jeden jediný člověk může být impulzem pro celé okolí a měnit tak výsledky voleb.
12. Jde o naši sebeúctu
Volbou ukazujeme sami sobě, že nejsme lhostejní k tomu, co se v naší zemi děje. Bereme odpovědnost za to, jak bude vypadat naše společnost, a přihlásíme se k hodnotám, kterým věříme. Když nejdeme volit, dáváme tím najevo, že je nám jedno, kdo rozhoduje o našem životě, a to oslabuje i naši vlastní důstojnost. Každý hlas je projevem respektu k sobě i k lidem kolem nás. Volbou říkáme: záleží nám na této zemi a chceme se podílet na její budoucnosti.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.