Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
1. Jde o naši budoucnost
Když vhodíme volební lístek do urny, rozhodujeme o tom, jaká bude naše budoucnost. Společně určujeme, kdo bude rozhodovat o školách, nemocnicích, daních, důchodech i o ochraně našeho životního prostředí. Pokud nevolíme, necháváme o naší budoucnosti rozhodovat jiné. Volební účast je proto naším způsobem, jak aktivně ovlivnit, v jaké zemi budeme žít my i naše děti.
2. Nerozhodují za nás jiní
Když jdeme k volbám, bereme odpovědnost do vlastních rukou. Pokud ale zůstaneme doma, dáváme větší sílu těm, kteří svůj hlas vhodí do urny. Každý nevyužitý hlas posiluje rozhodnutí jiných lidí – a jejich zájmy nemusí být stejné jako naše. Proto je na nás, abychom se aktivně zapojili a nenechali o našem životě rozhodovat někoho jiného místo nás.
3. Stát nás poslouchá
Volbami rozhodujeme o tom, kdo povede naši zemi v příštích čtyřech letech. Náš hlas má konkrétní dopad, posíláme do Sněmovny ty, kteří dostanou od nás mandát, aby hájili naše zájmy. Demokracie nám dává jistotu, že máme možnost ovlivnit, kdo bude určovat směr České republiky. Pokud volíme, stát nás musí slyšet a počítat s naším názorem.
4. Každý hlas má váhu
Dnes máme volební právo všichni – bez ohledu na pohlaví, víru, barvu pleti, věk či společenské postavení. Je to výsada, kterou naši předkové neměli a za kterou se muselo tvrdě bojovat. Každý z nás má stejnou sílu rozhodnout, kdo nás bude zastupovat. Ať jsme studenti, rodiče, důchodci nebo lidé s jiným životním příběhem, ve volební místnosti máme všichni stejný hlas. Proto na našem rozhodnutí opravdu záleží.
5. Právo volit v minulosti nebylo samozřejmostí
Naši předkové museli tvrdě bojovat za možnost svobodně rozhodovat o své zemi. Ještě nedávno nebylo volební právo samozřejmostí – bylo vyhrazené jen vybraným skupinám obyvatel. Díky jejich odvaze a vytrvalosti dnes můžeme volit všichni. Když svůj hlas vhodíme do urny, ctíme jejich úsilí a ukazujeme, že si tohoto práva vážíme. Pokud bychom zůstali doma, jako bychom jejich oběť brali na lehkou váhu.
6. Neúčast podporuje status quo
Když nejsme spokojení s tím, jak je naše země vedena, máme možnost to změnit. Každý náš hlas může posunout zemi směrem, který považujeme za správný. Pokud ale k volbám nepřijdeme, pomáháme tím jen udržovat současný stav. Neúčast je tichým souhlasem s tím, co je, i když se nám to nelíbí. Proto je na nás, abychom aktivně ukázali, jakou budoucnost chceme.
7. Volby dávají signál politikům
Když se nám nelíbí, jak se některý politik chová nebo jak rozhoduje, máme možnost mu to dát jasně najevo. Každý hlas, který dáme jiné straně či kandidátovi, je signálem, že si přejeme změnu. Politici sledují výsledky velmi pozorně a když vidí, že ztrácejí podporu, musí na to reagovat. Volby jsou tedy naší šancí vyslat silnou zprávu: tohle chceme, a tohle už ne.
8. Kritizovat bez účasti?
Pokud se voleb neúčastníme, naše kritika ztrácí sílu. Stěžovat si na politiku je snadné, ale bez našeho hlasu jsme k žádné změně nepřispěli. Když volíme, dáváme jasně najevo, co podporujeme a co odmítáme. Jen tehdy máme právo říct: udělali jsme, co jsme mohli, a teď požadujeme, aby politici jednali podle našeho očekávání.
9. Volíme naše zástupce ve světě
Naše hlasy rozhodují o tom, kdo bude reprezentovat Českou republiku v Evropě i ve světě. Volíme ty, kteří mohou stát v čele vlády, vést ministerstvo zahraničí nebo jednat s lídry jiných států. Každý náš hlas přispívá k tomu, jakou tvář bude naše země mít navenek, zda budeme působit sebevědomě, důstojně a důvěryhodně. I proto je důležité volit ty, kterým věříme, že nás obstojně zastoupí třeba i u jednacího stolu v Bílém domě.
10. Posilujeme demokracii
Když jdeme k volbám, ukazujeme, že nám na demokracii záleží a že ji bereme vážně. Vysoká volební účast dává jasný signál, že lidé mají o svou zemi zájem a nenechají o ní rozhodovat jen menšinu. Čím více z nás přijde, tím silnější a legitimnější mandát dostanou ti, kteří budou vládnout. A čím silnější je demokracie, tím méně prostoru mají extrémy, populisté a ti, kteří chtějí společnost rozdělovat. Naše účast je proto jedním z pilířů svobodné a stabilní země.
11. Ukazujeme příklad ostatním
Když jdeme k volbám, nejsme v tom sami, naše rozhodnutí vidí naše rodina, přátelé i kolegové. Svým příkladem můžeme povzbudit ty, kteří váhají, zda má jejich hlas smysl. Každý z nás dokáže inspirovat další lidi, aby se také zapojili. A když se účastníme společně, náš hlas se znásobuje a má daleko větší dopad. I jeden jediný člověk může být impulzem pro celé okolí a měnit tak výsledky voleb.
12. Jde o naši sebeúctu
Volbou ukazujeme sami sobě, že nejsme lhostejní k tomu, co se v naší zemi děje. Bereme odpovědnost za to, jak bude vypadat naše společnost, a přihlásíme se k hodnotám, kterým věříme. Když nejdeme volit, dáváme tím najevo, že je nám jedno, kdo rozhoduje o našem životě, a to oslabuje i naši vlastní důstojnost. Každý hlas je projevem respektu k sobě i k lidem kolem nás. Volbou říkáme: záleží nám na této zemi a chceme se podílet na její budoucnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
