Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
1. Jde o naši budoucnost
Když vhodíme volební lístek do urny, rozhodujeme o tom, jaká bude naše budoucnost. Společně určujeme, kdo bude rozhodovat o školách, nemocnicích, daních, důchodech i o ochraně našeho životního prostředí. Pokud nevolíme, necháváme o naší budoucnosti rozhodovat jiné. Volební účast je proto naším způsobem, jak aktivně ovlivnit, v jaké zemi budeme žít my i naše děti.
2. Nerozhodují za nás jiní
Když jdeme k volbám, bereme odpovědnost do vlastních rukou. Pokud ale zůstaneme doma, dáváme větší sílu těm, kteří svůj hlas vhodí do urny. Každý nevyužitý hlas posiluje rozhodnutí jiných lidí – a jejich zájmy nemusí být stejné jako naše. Proto je na nás, abychom se aktivně zapojili a nenechali o našem životě rozhodovat někoho jiného místo nás.
3. Stát nás poslouchá
Volbami rozhodujeme o tom, kdo povede naši zemi v příštích čtyřech letech. Náš hlas má konkrétní dopad, posíláme do Sněmovny ty, kteří dostanou od nás mandát, aby hájili naše zájmy. Demokracie nám dává jistotu, že máme možnost ovlivnit, kdo bude určovat směr České republiky. Pokud volíme, stát nás musí slyšet a počítat s naším názorem.
4. Každý hlas má váhu
Dnes máme volební právo všichni – bez ohledu na pohlaví, víru, barvu pleti, věk či společenské postavení. Je to výsada, kterou naši předkové neměli a za kterou se muselo tvrdě bojovat. Každý z nás má stejnou sílu rozhodnout, kdo nás bude zastupovat. Ať jsme studenti, rodiče, důchodci nebo lidé s jiným životním příběhem, ve volební místnosti máme všichni stejný hlas. Proto na našem rozhodnutí opravdu záleží.
5. Právo volit v minulosti nebylo samozřejmostí
Naši předkové museli tvrdě bojovat za možnost svobodně rozhodovat o své zemi. Ještě nedávno nebylo volební právo samozřejmostí – bylo vyhrazené jen vybraným skupinám obyvatel. Díky jejich odvaze a vytrvalosti dnes můžeme volit všichni. Když svůj hlas vhodíme do urny, ctíme jejich úsilí a ukazujeme, že si tohoto práva vážíme. Pokud bychom zůstali doma, jako bychom jejich oběť brali na lehkou váhu.
6. Neúčast podporuje status quo
Když nejsme spokojení s tím, jak je naše země vedena, máme možnost to změnit. Každý náš hlas může posunout zemi směrem, který považujeme za správný. Pokud ale k volbám nepřijdeme, pomáháme tím jen udržovat současný stav. Neúčast je tichým souhlasem s tím, co je, i když se nám to nelíbí. Proto je na nás, abychom aktivně ukázali, jakou budoucnost chceme.
7. Volby dávají signál politikům
Když se nám nelíbí, jak se některý politik chová nebo jak rozhoduje, máme možnost mu to dát jasně najevo. Každý hlas, který dáme jiné straně či kandidátovi, je signálem, že si přejeme změnu. Politici sledují výsledky velmi pozorně a když vidí, že ztrácejí podporu, musí na to reagovat. Volby jsou tedy naší šancí vyslat silnou zprávu: tohle chceme, a tohle už ne.
8. Kritizovat bez účasti?
Pokud se voleb neúčastníme, naše kritika ztrácí sílu. Stěžovat si na politiku je snadné, ale bez našeho hlasu jsme k žádné změně nepřispěli. Když volíme, dáváme jasně najevo, co podporujeme a co odmítáme. Jen tehdy máme právo říct: udělali jsme, co jsme mohli, a teď požadujeme, aby politici jednali podle našeho očekávání.
9. Volíme naše zástupce ve světě
Naše hlasy rozhodují o tom, kdo bude reprezentovat Českou republiku v Evropě i ve světě. Volíme ty, kteří mohou stát v čele vlády, vést ministerstvo zahraničí nebo jednat s lídry jiných států. Každý náš hlas přispívá k tomu, jakou tvář bude naše země mít navenek, zda budeme působit sebevědomě, důstojně a důvěryhodně. I proto je důležité volit ty, kterým věříme, že nás obstojně zastoupí třeba i u jednacího stolu v Bílém domě.
10. Posilujeme demokracii
Když jdeme k volbám, ukazujeme, že nám na demokracii záleží a že ji bereme vážně. Vysoká volební účast dává jasný signál, že lidé mají o svou zemi zájem a nenechají o ní rozhodovat jen menšinu. Čím více z nás přijde, tím silnější a legitimnější mandát dostanou ti, kteří budou vládnout. A čím silnější je demokracie, tím méně prostoru mají extrémy, populisté a ti, kteří chtějí společnost rozdělovat. Naše účast je proto jedním z pilířů svobodné a stabilní země.
11. Ukazujeme příklad ostatním
Když jdeme k volbám, nejsme v tom sami, naše rozhodnutí vidí naše rodina, přátelé i kolegové. Svým příkladem můžeme povzbudit ty, kteří váhají, zda má jejich hlas smysl. Každý z nás dokáže inspirovat další lidi, aby se také zapojili. A když se účastníme společně, náš hlas se znásobuje a má daleko větší dopad. I jeden jediný člověk může být impulzem pro celé okolí a měnit tak výsledky voleb.
12. Jde o naši sebeúctu
Volbou ukazujeme sami sobě, že nejsme lhostejní k tomu, co se v naší zemi děje. Bereme odpovědnost za to, jak bude vypadat naše společnost, a přihlásíme se k hodnotám, kterým věříme. Když nejdeme volit, dáváme tím najevo, že je nám jedno, kdo rozhoduje o našem životě, a to oslabuje i naši vlastní důstojnost. Každý hlas je projevem respektu k sobě i k lidem kolem nás. Volbou říkáme: záleží nám na této zemi a chceme se podílet na její budoucnosti.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.