Volby jsou příležitost rozhodnout o tom, v jaké zemi budeme žít my i naše děti. Každý hlas má váhu a ukazuje, že nám na demokracii záleží. Když se voleb účastníme, bereme odpovědnost do vlastních rukou, posilujeme legitimitu zvolených politiků a dáváme signál, že chceme být slyšet. Pokud zůstaneme doma, rozhodnou jiní – a možná jinak, než bychom si přáli. Proto je účast u voleb otázkou budoucnosti i sebeúcty.
1. Jde o naši budoucnost
Když vhodíme volební lístek do urny, rozhodujeme o tom, jaká bude naše budoucnost. Společně určujeme, kdo bude rozhodovat o školách, nemocnicích, daních, důchodech i o ochraně našeho životního prostředí. Pokud nevolíme, necháváme o naší budoucnosti rozhodovat jiné. Volební účast je proto naším způsobem, jak aktivně ovlivnit, v jaké zemi budeme žít my i naše děti.
2. Nerozhodují za nás jiní
Když jdeme k volbám, bereme odpovědnost do vlastních rukou. Pokud ale zůstaneme doma, dáváme větší sílu těm, kteří svůj hlas vhodí do urny. Každý nevyužitý hlas posiluje rozhodnutí jiných lidí – a jejich zájmy nemusí být stejné jako naše. Proto je na nás, abychom se aktivně zapojili a nenechali o našem životě rozhodovat někoho jiného místo nás.
3. Stát nás poslouchá
Volbami rozhodujeme o tom, kdo povede naši zemi v příštích čtyřech letech. Náš hlas má konkrétní dopad, posíláme do Sněmovny ty, kteří dostanou od nás mandát, aby hájili naše zájmy. Demokracie nám dává jistotu, že máme možnost ovlivnit, kdo bude určovat směr České republiky. Pokud volíme, stát nás musí slyšet a počítat s naším názorem.
4. Každý hlas má váhu
Dnes máme volební právo všichni – bez ohledu na pohlaví, víru, barvu pleti, věk či společenské postavení. Je to výsada, kterou naši předkové neměli a za kterou se muselo tvrdě bojovat. Každý z nás má stejnou sílu rozhodnout, kdo nás bude zastupovat. Ať jsme studenti, rodiče, důchodci nebo lidé s jiným životním příběhem, ve volební místnosti máme všichni stejný hlas. Proto na našem rozhodnutí opravdu záleží.
5. Právo volit v minulosti nebylo samozřejmostí
Naši předkové museli tvrdě bojovat za možnost svobodně rozhodovat o své zemi. Ještě nedávno nebylo volební právo samozřejmostí – bylo vyhrazené jen vybraným skupinám obyvatel. Díky jejich odvaze a vytrvalosti dnes můžeme volit všichni. Když svůj hlas vhodíme do urny, ctíme jejich úsilí a ukazujeme, že si tohoto práva vážíme. Pokud bychom zůstali doma, jako bychom jejich oběť brali na lehkou váhu.
6. Neúčast podporuje status quo
Když nejsme spokojení s tím, jak je naše země vedena, máme možnost to změnit. Každý náš hlas může posunout zemi směrem, který považujeme za správný. Pokud ale k volbám nepřijdeme, pomáháme tím jen udržovat současný stav. Neúčast je tichým souhlasem s tím, co je, i když se nám to nelíbí. Proto je na nás, abychom aktivně ukázali, jakou budoucnost chceme.
7. Volby dávají signál politikům
Když se nám nelíbí, jak se některý politik chová nebo jak rozhoduje, máme možnost mu to dát jasně najevo. Každý hlas, který dáme jiné straně či kandidátovi, je signálem, že si přejeme změnu. Politici sledují výsledky velmi pozorně a když vidí, že ztrácejí podporu, musí na to reagovat. Volby jsou tedy naší šancí vyslat silnou zprávu: tohle chceme, a tohle už ne.
8. Kritizovat bez účasti?
Pokud se voleb neúčastníme, naše kritika ztrácí sílu. Stěžovat si na politiku je snadné, ale bez našeho hlasu jsme k žádné změně nepřispěli. Když volíme, dáváme jasně najevo, co podporujeme a co odmítáme. Jen tehdy máme právo říct: udělali jsme, co jsme mohli, a teď požadujeme, aby politici jednali podle našeho očekávání.
9. Volíme naše zástupce ve světě
Naše hlasy rozhodují o tom, kdo bude reprezentovat Českou republiku v Evropě i ve světě. Volíme ty, kteří mohou stát v čele vlády, vést ministerstvo zahraničí nebo jednat s lídry jiných států. Každý náš hlas přispívá k tomu, jakou tvář bude naše země mít navenek, zda budeme působit sebevědomě, důstojně a důvěryhodně. I proto je důležité volit ty, kterým věříme, že nás obstojně zastoupí třeba i u jednacího stolu v Bílém domě.
10. Posilujeme demokracii
Když jdeme k volbám, ukazujeme, že nám na demokracii záleží a že ji bereme vážně. Vysoká volební účast dává jasný signál, že lidé mají o svou zemi zájem a nenechají o ní rozhodovat jen menšinu. Čím více z nás přijde, tím silnější a legitimnější mandát dostanou ti, kteří budou vládnout. A čím silnější je demokracie, tím méně prostoru mají extrémy, populisté a ti, kteří chtějí společnost rozdělovat. Naše účast je proto jedním z pilířů svobodné a stabilní země.
11. Ukazujeme příklad ostatním
Když jdeme k volbám, nejsme v tom sami, naše rozhodnutí vidí naše rodina, přátelé i kolegové. Svým příkladem můžeme povzbudit ty, kteří váhají, zda má jejich hlas smysl. Každý z nás dokáže inspirovat další lidi, aby se také zapojili. A když se účastníme společně, náš hlas se znásobuje a má daleko větší dopad. I jeden jediný člověk může být impulzem pro celé okolí a měnit tak výsledky voleb.
12. Jde o naši sebeúctu
Volbou ukazujeme sami sobě, že nejsme lhostejní k tomu, co se v naší zemi děje. Bereme odpovědnost za to, jak bude vypadat naše společnost, a přihlásíme se k hodnotám, kterým věříme. Když nejdeme volit, dáváme tím najevo, že je nám jedno, kdo rozhoduje o našem životě, a to oslabuje i naši vlastní důstojnost. Každý hlas je projevem respektu k sobě i k lidem kolem nás. Volbou říkáme: záleží nám na této zemi a chceme se podílet na její budoucnosti.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.