Princezna Kate si ke Dni matek vybrala netradiční oslavu – vzdala hold matce přírodě. Její gesto však vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda se v královské rodině nechystá další radostná událost.
Britská královská rodina znovu rozvířila diskuse! U příležitosti britského Dne matek, tzv. Mothering Sunday, zveřejnili princ William (42) a princezna Kate (43) dojemné video, v němž vzdávají hold přírodním krásám Spojeného království. Nešlo však jen o romantické záběry mořských vln, rozkvetlých květin a deště nad poli. Pozornost veřejnosti upoutal nečekaný detail – druhý pes, který se objevil po boku Williama!
Ve videu je vidět muž, nápadně připomínající prince Williama, jak se bosý prochází přírodou. Za ním věrně cupitají dva psi – dobře známý kokršpaněl Orla a záhadný hnědý mazlíček. Královští fanoušci si okamžitě položili otázku: Přibyl do rodiny nový člen?
„Není pochyb, že William a Kate milují psy. Ale kde se vzal ten hnědý kokršpaněl?“ ptají se lidé na sociálních sítích.
Zatímco z paláce nepřišlo žádné oficiální potvrzení, existuje několik teorií. Podle magazínu Hello! mohl pes patřit rodičům Kate, Carole a Michaelovi Middletonovým, kteří byli údajně přítomni při natáčení videa. Jiní spekulují, že by mohlo jít o Nalu, jedno ze šesti štěňat, která vlastní a miluje Katein bratr James Middleton.
James je dlouholetým zastáncem zvířecích práv, zakladatelem značky krmiva pro psy a dokonce autorem knihy Meet Ella: The Dog Who Saved My Life. Není proto vyloučeno, že právě on mohl královské rodině darovat dalšího psího kamaráda.
Láska k psům má v britské královské rodině dlouhou tradici. Nejznámější psí milovnicí byla nepochybně zesnulá královna Alžběta II., která po celý život chovala slavné corgi. Svého prvního, Susan, dostala k 18. narozeninám a zanechala za sebou dlouhou linii „dorgis“ – kříženců corgi a jezevčíků.
Po její smrti v roce 2022 zůstali dva poslední corgi, Muick a Sandy, v péči prince Andrewa a jeho bývalé manželky Sarah Fergusonové. „Jsou to národní ikony,“ řekla tehdy Sarah. „Pokaždé, když běží a honí veverku, zpanikařím. Ale jsou to naprosté radosti.“
Ať už tajemný hnědý kokršpaněl patří komukoliv, jedno je jisté – zvířecí přátelé mají v královské rodině vždy své místo!
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
