Princezna Kate si ke Dni matek vybrala netradiční oslavu – vzdala hold matce přírodě. Její gesto však vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda se v královské rodině nechystá další radostná událost.
Britská královská rodina znovu rozvířila diskuse! U příležitosti britského Dne matek, tzv. Mothering Sunday, zveřejnili princ William (42) a princezna Kate (43) dojemné video, v němž vzdávají hold přírodním krásám Spojeného království. Nešlo však jen o romantické záběry mořských vln, rozkvetlých květin a deště nad poli. Pozornost veřejnosti upoutal nečekaný detail – druhý pes, který se objevil po boku Williama!
Ve videu je vidět muž, nápadně připomínající prince Williama, jak se bosý prochází přírodou. Za ním věrně cupitají dva psi – dobře známý kokršpaněl Orla a záhadný hnědý mazlíček. Královští fanoušci si okamžitě položili otázku: Přibyl do rodiny nový člen?
„Není pochyb, že William a Kate milují psy. Ale kde se vzal ten hnědý kokršpaněl?“ ptají se lidé na sociálních sítích.
Zatímco z paláce nepřišlo žádné oficiální potvrzení, existuje několik teorií. Podle magazínu Hello! mohl pes patřit rodičům Kate, Carole a Michaelovi Middletonovým, kteří byli údajně přítomni při natáčení videa. Jiní spekulují, že by mohlo jít o Nalu, jedno ze šesti štěňat, která vlastní a miluje Katein bratr James Middleton.
James je dlouholetým zastáncem zvířecích práv, zakladatelem značky krmiva pro psy a dokonce autorem knihy Meet Ella: The Dog Who Saved My Life. Není proto vyloučeno, že právě on mohl královské rodině darovat dalšího psího kamaráda.
Láska k psům má v britské královské rodině dlouhou tradici. Nejznámější psí milovnicí byla nepochybně zesnulá královna Alžběta II., která po celý život chovala slavné corgi. Svého prvního, Susan, dostala k 18. narozeninám a zanechala za sebou dlouhou linii „dorgis“ – kříženců corgi a jezevčíků.
Po její smrti v roce 2022 zůstali dva poslední corgi, Muick a Sandy, v péči prince Andrewa a jeho bývalé manželky Sarah Fergusonové. „Jsou to národní ikony,“ řekla tehdy Sarah. „Pokaždé, když běží a honí veverku, zpanikařím. Ale jsou to naprosté radosti.“
Ať už tajemný hnědý kokršpaněl patří komukoliv, jedno je jisté – zvířecí přátelé mají v královské rodině vždy své místo!
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
