Česko se v pátek rozloučilo s hercem a bavičem Jiřím Krampolem, jehož ostatky budou nyní uloženy na místo posledního odpočinku. Vedly se však vášnivé debaty o tom, kde to bude. Nabízely se totiž nejméně dvě varianty. Sestra jeho poslední manželky prozradila, jaké je definitivní rozhodnutí.
Nabízel se totiž i rodinný hrob Krampolových ve středočeských Klecanech nedaleko Prahy. Sám herec si ale měl přát uložení do hrobu na Olšanských hřbitovech vedle čtvrté manželky Hanky, od jejíž smrti o víkendu uplynulo pět let. Již dříve to potvrdil organizátor pátečního posledního rozloučení.
"Jiří Krampol bude uložen vedle své milované manželky Haničky na Olšanech, to je už daná věc," řekl podnikatel Tomáš Zajíc deníku Blesk. Musel si přitom uvědomovat, že tato informace zajímá i mnoho fanoušků zesnulého.
Sestra Hany sdělila, že Krampolovo přání má být opravdu splněno. "Věděla jsem to od něj, ale i od dalších. A s Tomášem Zajícem jsme už na uložení urny domluvení," podotkla Marie Kotová pro web extra.cz.
"Hanička zemřela před pěti lety. Jirka ji tehdy nechtěl dát do Klecan ke svým rodičům. Chtěl, aby byla na Olšanech. Měl ji moc rád a chtěl ji mít blízko. Dokud mohl, pořád tam chodil. A vím, že tady chtěl být pochovaný," dodala tato dáma.
Poslední rozloučení s Krampolem se uskutečnilo v pátek od 13 hodin ve velké obřadní síni Krematoria Strašnice v Praze, která byla přístupná i pro širokou veřejnost. Lidé měli dorazit alespoň s půlhodinovým předstihem.
Se slavným hercem a bavičem, který se v závěru života potýkal se zdravotními problémy, se přišla rozloučit řada známých tváří. Dorazili například herečtí kolegové Martin Dejdar, Pavel Nový, Jan Přeučil, Pavel Trávníček či Luděk Sobota, hudebník Felix Slováček, moderátorka Zuzana Bubílková, režisér Tomáš Magnusek, expremiér Jiří Paroubek, zpěvák Milan Drobný či zápasník Karlos Vémola.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
