Sadie Sinková, hvězda seriálu Stranger Things, prozradila, že je "připravená brečet se všemi" při sledování poslední sezóny. Natáčení páté sezóny, která má být letos vydaná, je již dokončeno, ale detaily o jejím ději zůstávají tajemstvím.
Sadie Sinková (22), která se proslavila rolí Maxe Mayfieldové v seriálu Stranger Things, se vyjádřila k nadcházející poslední sezóně a přiznala, že se těší na emocionální závěr. "Ještě jsem z toho nic neviděla, ale jsem velmi zvědavá," řekla The Hollywood Reporter.
"Bude to super emotivní, takže jsem připravená brečet se všemi," dodala, čímž naznačila, že poslední epizody seriálu přinesou silné a dojemné momenty, které budou rezonovat u fanoušků i herců.
Při zmínce o posledních natáčecích dnech Sinková zavzpomínala s úsměvem i slzami. "Tolik jsem plakala, že jsem měla opuchlé oči – takové ještě nikdy nebyly," svěřila se. "Existuje několik dost trapných fotek, na kterých jsem právě s těmito obřími opuchlými očima." I když pro Sinkovou a její kolegy byla tato zkušenost velmi osobní a dojemná, ukazuje také, jak náročná může být tvorba poslední sezóny takto ikonického seriálu.
Navzdory tomu, že premiéra páté sezóny je naplánována na rok 2025, tvůrci bratři Dufferové v minulosti uvedli, že i přes stále probíhající práce na vizuálních efektech se snaží, aby byla premiéra uskutečněna co nejdříve. "Právě teď stříháme všechny sekvence vizuálních efektů pro show, aby na nich mohli začít, aby mohly být spuštěny včas před vydáním," řekl Matt Duffer. Tvůrci jsou tedy stále pod tlakem, aby vše stihli včas, což přidává na napětí a očekávání kolem závěrečného děje.
V souvislosti s tím dodal, že rozhodnutí o přesném datu premiéry ještě nebylo plně stanoveno. "Mnoho z toho nebylo rozhodnuto, pokud jde o přesná data vydání a kadenci," přiznal Matt Duffer. "To je jeden z důvodů, proč o tom nesmím mluvit. Asi za pár týdnů si kvůli tomu zavoláme." I přesto, že je vše v pohybu, Duffer zdůraznil, jak důležité pro ně a Netflix je, aby byla sezóna vydána co nejdříve.
Emoce, které provázejí natáčení poslední řady, neprožívá jen Sadie Sinková. Finn Wolfhard, představitel Mikea Wheelera, v lednu pro Variety přiznal, že pro něj bylo celé natáčení „neuvěřitelně emotivní“. "Minulý rok jsme měli dlouhý," řekl. "Natočili jsme něco ve stylu Pána prstenů s ročním natáčením. Byl to skvělý způsob, a velmi intenzivní. Mám pocit, že to nemohlo skončit lépe."
Pro Wolfharda a ostatní herce to byl závěr jedné éry, která pro ně znamenala téměř celé dětství.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
