Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Hlavním motorem tohoto růstu byly obiloviny, cukr a rostlinné oleje, jejichž trhy čelí silnému tlaku. Ceny obilovin vzrostly meziměsíčně o 3,4 %, přičemž celosvětové náklady na pšenici vyskočily o celých 5,8 %. Tuto situaci zhoršují přetrvávající výpadky exportních toků v Černém moři a poškození tamní infrastruktury v důsledku zintenzivněných bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.
Extrémní červnová vlna veder v Evropě, podpořená emisemi uhlíku, navíc těžce dopadla na zemědělce. Podle odhadů byla kvůli horku a suchu zničena až desítka milionů tun obilovin včetně pšenice, ječmene, kukuřice a ovse. Trh s cukrem rovněž reagoval na obavy z nepříznivého počasí v Evropské unii a na rizika spojená s rozvíjejícím se klimatickým jevem El Niño.
Růst cen podpořily také rostlinné oleje, které v červenci zdražily o 2 %. Důvodem je silná poptávka ze strany indonéského sektoru biopaliv a celkově vyšší ceny ropy. Situaci na globálních trzích komplikuje také válečný konflikt v Íránu, protože přibližně třetina celkové produkce hnojiv putuje přes strategický Hormuzský průliv.
Na rozdíl od rostlinné výroby zaznamenaly ceny masa pokles o 2,8 %, což představuje první meziměsíční snížení v tomto roce. Zlevnilo drůbeží, vepřové i hovězí maso, přičemž vysoké letní teploty nicméně omezovaly růstovou rychlost prasat, což trh do jisté míry stabilizovalo. Mírně – o 0,7 % – oslabily také ceny mléčných výrobků vlivem nižších kotací másla a sušeného mléka.
Vyšší ceny zemědělských komodit se v nadcházejících měsících nevyhnutelně promítnou do koncových cen v obchodech, protože dodavatelé budou nuceni promítnout rostoucí náklady na spotřebitele. Tento vývoj představuje vážné riziko především pro obyvatele čelící akutní potravinové nejistotě. Světový potravinový program OSN v této souvislosti varoval, že jev El Niño může do konce příštího roku uvrhnout do stavu hlubokého hladu dalších 50 milionů lidí.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
