Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Diana Frances Spencerová přišla na svět 1. července 1961. Narodila se do aristokratické rodiny Spencerů, která měla vazby na britskou královskou rodinu už před jejím sňatkem s princem Charlesem. Její babičky totiž sloužily jako dvorní dámy u královny matky, maminky královny Alžběty II.
Krátce po 20. narozeninách se Diana provdala za následníka trůnu. Okázalý obřad, během kterého Charles s Dianou uzavřeli sňatek, měl přispět k pozitivnímu obrazu monarchie a zdůraznit význam kontinuity, kterou představuje.
O svatebním dni 29. července přijela Diana ke katedrále svatého Pavla, která má více míst k sezení než Westminsterské opatství, tradiční místo svateb britských králů, v proskleném kočáře. Diana kráčela uličkou ve skvostné róbě z hedvábného taftu barvy slonové kosti, zdobené krajkou, a se závojem přes obličej. Vypadala jako princezna z pohádek.
U oltáře pak bezděčně přehodila pořadí prvních dvou jmen Charlese, a řekla Philip Charles Arthur George. Také mu neslíbila poslušnost. Tento tradiční slib byl vypuštěn na přání snoubenců.
Možná tím byla předznamenána budoucnost. Manželé se sice dočkali dvou synů, staršího Williama a mladšího Harryho, ale v roce 1996 se definitivně rozvedli. Diana v následujícím roce tragicky zemřela při dopravní nehodě ve francouzské Paříži.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.