Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
Večer zahájil moderátor Libor Bouček, který ve svém úvodním slovu zdůraznil spojující sílu hudby v dnešní rozdělené společnosti. Jako první hudební host se na pódiu představila zpěvačka Annet X. Právě Bouček provázel diváky i přítomné hosty celým programem, který přinesl mnoho emocí i překvapivých momentů.
Naprostým vítězem ročníku se stal Michal Prokop se svou skupinou Framus Five. Jejich kritikou oceňované album Ostraka získalo hlavní cenu v kategorii Album roku. Prokop si odnesl také sošku pro nejlepšího sólového interpreta, přičemž ve své řeči s nadsázkou označil sám sebe za stařešinu české hudební scény.
Zpěvák vyjádřil vděčnost za to, že mu osud i v téměř osmdesáti letech stále umožňuje umělecky soupeřit s mladšími kolegy. Album Ostraka je považováno za jeden z nejúspěšnějších počinů v jeho bohaté diskografii. Michal Prokop se tak stal ústřední postavou letošního předávání cen.
Cenu pro nejlepší sólovou interpretku si velmi energicky převzala Klára Vytisková za svou desku +Ega. Ve svém emotivním projevu poděkovala manželovi Romanu Víchovi i celému tvůrčímu týmu, se kterým spolupracovala na videoklipech ke všem písním. Kolegům z branže také vzkázala, aby při skládání nezapomínali na hluboké emoce.
V kategorii Společný projekt uspěli rappeři James Cole a Idea s albem Done. Jejich spolupráce byla překvapivá vzhledem k tomu, že se oba umělci patnáct let vzájemně nenáviděli a pomlouvali. Nakonec však zjistili, že svobodná tvorba bez předsudků může vést k výjimečnému výsledku. James Cole označil nahrávku za svou osobní vzpouru proti světu.
Dvojice James Cole a Idea se na pódium vrátila ještě jednou, když jejich deska Done zvítězila také v kategorii Rap. Během děkovné řeči si rappeři neodpustili ostřejší poznámku na adresu Oty Klempíře. James Cole přiznal, že si proslov nepřipravil, ale získané ocenění pro něj má obrovský význam.
Skladbou roku se stala píseň Navždycky blázen, za kterou stojí Victor Kal., Rohony a trio Gufrau. Autoři poděkovali svým fanouškům za to, že jim dávají prostor svobodně mluvit o věcech, které považují za důležité. Nezapomněli ani na poděkování svým rodinám a lidem, kteří na projektu pracovali v zákulisí.
V kategorii Objev roku triumfovala mladá česko-americká písničkářka Marie April s debutem Tangerines. Přiznala se k častým pochybnostem o vlastní tvorbě a cenu vnímá jako důležitý symbol důvěry od Akademie. Album vznikalo v období jejího dospívání a bylo ovlivněno životními osudy jejích dvou sester.
Mezi žánrovými cenami bodoval Jan Běták, který s albem Jazykem květin ovládl kategorii folk. Ve svém projevu kritizoval současné směřování reprezentace kultury a vyjádřil naději na budoucí změnu. V oblasti jazzu zvítězil Tomáš Liška se skupinou Invisible World a jejich projektem Holy Grail, zatímco rockovou kategorii ovládla kapela Lvmen s deskou Amen.
Kategorii alternativy a elektroniky ovládla skupina Ida The Young s projektem Tell Me When You Pass the Sun. Hudebníci při přebírání ceny odsoudili izraelsko-palestinský konflikt a vyzvali organizátory k přehodnocení sponzorských partnerství. Nejlepším videoklipem se stal snímek ke skladbě Shake you off od Jáchyma Kováře, vystupujícího jako Yasha 96.
Slovenským albem roku se stala nahrávka Slovenská strela od Richarda Müllera a skupiny Banket. Aktuální členové Banketu Remigius Klačanský a Dominik Kopcsay při té příležitosti upozornili na situaci na Slovensku, kde se podobné ceny v televizi již vysílat nesmějí. V kategorii klasické hudby pak uspěl Alinde Quintet s nahrávkou Inscape.
Do Síně slávy byla uvedena zpěvačka Lenka Filipová, kterou představila její dcera Lenny. Oceněná umělkyně se ceremoniálu nemohla zúčastnit osobně, ale zaslala natočený vzkaz. V něm vyjádřila vděčnost všem svým textařům, hudebním kolegům a spolupracovníkům, kteří ji doprovázeli během její dlouholeté kariéry.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
