Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Obchodní válka mezi USA a Evropou zasáhne řadu odvětví – a sektor technologií nebude výjimkou. Velké technologické společnosti sice disponují jistou výhodou v podobě výrobní infrastruktury. Jejich závody často operují na obou kontinentech, ale ani to je zcela neuchrání před důsledky celních opatření. Dopad nebude natolik plošný jako třeba u automobilů, ale bude citelný.
Rozhodující roli zde sehraje postoj spotřebitelů. Budou-li reagovat ochranářsky, mohou začít preferovat domácí značky a produkty, což by mělo zásadní dopad na tržní dynamiku. Pokud však převládne apatie nebo pragmatismus, může se reálný dopad obchodní války výrazně zmírnit.
V rámci odvetných kroků může Brusel sáhnout mimo jiné po právních nástrojích a zostřit dohled nad americkými technologickými giganty, zejména v otázkách dodržování unijních regulací. Taková opatření by pro tyto společnosti znamenala výrazné finanční náklady a další byrokratické překážky.
Některé z těchto regulací již vstoupily v platnost. Evropský Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA) ukládají velkým platformám povinnost zajistit interoperabilitu, transparentnost a spravedlivé podmínky pro konkurenci. Postihují především americké firmy jako Meta, Google či Apple.
USA tyto regulace vítají s podezřením a označují je za diskriminační. Washington je považuje za obchodní bariéry a zvažuje protiopatření. Meta se například podle Investopedia obrátila na americkou vládu s žádostí o intervenci. Nízká důvěra mezi oběma stranami naznačuje, že sektor technologií bude dlouhodobě polem geopolitického napětí. Podle ITIF může být důsledkem těchto regulací i zpomalení inovačních toků a rozkol v technologických standardech mezi EU a USA.
Pilíř, co ztrácí stabilitu
Technologický sektor dnes představuje jeden z pilířů moderní společnosti – a jeho význam nelze podceňovat. Pokud bychom se pokusili vyjmenovat všechno, co pod tento pojem spadá, zabralo by to hodiny. S každou další inovací rozšiřuje své působení napříč obory – od zemědělství po těžbu surovin, od automobilového průmyslu až po obranný sektor.
Technologie jsou navíc neoddělitelnou součástí každodenního života. Televize, mobilní telefony, automobily, ale i spotřebiče jako pračky či myčky – to vše jsou produkty technologického pokroku. A ten jde stále dál, ať už si to uvědomujeme, nebo ne.
Neoddělitelnou součástí technologického impéria jsou také sociální sítě – a právě ty se mohou stát horkým bodem obchodního sporu mezi EU a USA. Klíčovou roli zde sehrají zejména americké platformy, které si na evropském trhu drží dominantní postavení. I když je nelze „dovážet“ v tradičním slova smyslu, jejich vliv na veřejné mínění a společenské klima je obrovský.
A právě proto mohou být předmětem přísnější regulace. Pokud se tyto platformy rozhodnou ignorovat pravidla Evropské unie, může Brusel zareagovat zpřísněním dohledu nebo omezením jejich působnosti. V takovém případě by digitální sféra přestala být jen neutrním prostorem – a stala by se aktivním polem obchodního střetu.
Hlavní fronta je úplně jinde
Hlavní fronta je někde jinde O tom, jak bude obchodní válka v technologickém sektoru skutečně vypadat, však nerozhodne pouze Evropa či USA – klíčové slovo bude mít Pacifik. Tedy oblast mezi Spojenými státy a Čínou, kde se už delší dobu odehrává geopolitické napětí s přímým dopadem na globální dodavatelské řetězce. Pokud dojde k dalšímu vyhrocení obchodní války právě mezi těmito dvěma velmocemi, může to vyústit v hlubokou krizi na trhu s mikročipy.
Právě mikročipy, nenápadné, ale zcela zásadní součástky, tvoří nervový systém moderní technologie. Jsou přítomné prakticky ve všem: od telefonů a počítačů přes automobily až po průmyslové stroje a vojenskou techniku. Jejich výroba je však soustředěna do několika málo států východní Asie, zejména na Tchaj-wanu.
Jakékoli narušení tohoto jemně vyváženého systému může mít lavinový efekt na celý technologický sektor – a tím i na ekonomiky po celém světě. Obchodní válka by se tak mohla velmi rychle přenést z politických vyjednávání do továren, vývojových center, a nakonec i k běžnému spotřebiteli. Varoval před tím například server Conversation.
Dalším klíčovým bojištěm technologické obchodní války je vývoj umělé inteligence – a ten se začíná vyostřovat. Jak upozornil server VOA News, do centra pozornosti se dostala nová čínská AI platforma DeepSeek, která vstoupila na trh jako přímý konkurent zavedených gigantů, včetně americké OpenAI. Její spuštění ukazuje, že Čína se v oblasti umělé inteligence nechce spokojit s rolí dohánějícího hráče – chce udávat tempo.
Pro Peking je umělá inteligence strategickým nástrojem v odpovědi na americké sankce a omezení přístupu k nejmodernějším technologiím. Masivní státní podpora AI vývoje navíc ukazuje, že Čína sází na dlouhodobou dominanci v této oblasti. Podle University of Sydney investovala například čínská společnost Tencent spolu s partnery do AI serverů založených na Nvidii desítky miliard dolarů.
Válka s Čínou jen pokračuje
První obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou za prezidenta Donalda Trumpa znamenala návrat k nejtvrdším celním opatřením od 30. let minulého století, jak připomíná server Politico. Trump tehdy zvýšil cla na čínské zboží šestinásobně na 19,3 %, na což Peking reagoval obdobně – těměř trojnásobným zvýšením cel na americké produkty.
Následky byly okamžité: trhy se otřásly, inflace poskočila a americké firmy, závislé na čínských dovozech, se dostaly do obtíží. První fáze obchodní dohody přinesla jen dílčí posuny – Čína sice upravila některé regulační rámce, ale slibovaný rozsáhlý nákup amerického zboží zůstal nenaplněn. Druhá fáze zůstala ve fázi přání. S příchodem pandemie covidu-19 se vztahy obou velmocí propadly do hluboké nedůvěry a veškeré snahy o kompromis se rozplynuly.
Důležitou roli v celé konfrontaci sehrály dvě výrazné osobnosti – Trump a Si Ťin-pching. Trump nahlížel na mezinárodní vztahy jako na hru silných vůdců, které lze ovlivnit kombinací pochlebování a tlaku. Čínskému prezidentovi lichotil, zval ho na státnické večeře do svého resortu Mar-a-Lago, zároveň však uplatňoval tvrdou rétoriku a strategii nepředvídatelnosti – mimo jiné na doporučení Henryho Kissingera.
Si, věrný marxistickému přesvědčení o síle struktur, se přesto profiloval jako vizionář a architekt „čínského snu“, v němž hraje klíčovou roli silná a respektovaná Čína. Oba vůdci hledali cestu ke kompromisu, ale ani jeden z nich nebyl ochoten ustoupit. Dnes jsou pozice obou státníků ještě pevnější než tehdy – a prostor pro dohodu se výrazně zmenšil.
Trump se vrátil s širším politickým zázemím a týmem, který lépe rozumí jeho stylu. Čínský lídr mezitím upevnil absolutní moc doma – zrušil limit dvou funkčních období, ovládl klíčové mocenské struktury a v mezinárodní politice se více orientuje na Rusko než na Západ. Vzájemná nedůvěra narostla a logika tvrdého soupeření přebíjí pragmatismus. Nová obchodní válka tak nebude pouze o clech, ale především o technologiích, vlivu a o tom, kdo určí pravidla budoucího světového řádu.
Úplně jiný charakter obchodní války
Ve světě, kde čipy, software a data určují mocenskou rovnováhu stejně jako armády nebo suroviny, nabývá obchodní válka mezi Západem a Východem zcela nových dimenzí. Konflikty se přesouvají z přístavů a celních skladů do digitálního prostoru a výzkumných laboratoří. Důsledky se nebudou počítat jen v miliardách dolarů, ale i v přerušených dodavatelských řetězcích, omezeném přístupu k technologiím a změně v tom, jak a kde se inovace rodí.
Evropa, Spojené státy a Čína si dnes uvědomují, že kdo ovládne technologii, ovládne budoucnost. Proto se mikroprocesory stávají novou ropou, umělá inteligence politickým nástrojem a datová suverenita státním zájmem. Regulace digitálních platforem, vývoj AI a kontrola nad polovodičovým průmyslem už nejsou jen odborná témata – jsou součástí velmocenské rivality, kde jde o víc než o ekonomický růst. Ve výsledku tak mohou trpět nejen firmy, ale i běžní uživatelé, kterým se některé technologie zpomalí, prodraží, nebo se k nim vůbec nedostanou.
Z technologického pilíře globální spolupráce se tak stává štěpící linie. Ať už půjde o cla, zákazy exportu, regulaci softwarových platforem, nebo přetahování o talenty v oblasti umělé inteligence, jedno je jisté – technologie přestaly být neutrální. Každý čip, každý algoritmus a každá datová struktura se v příštích letech může stát geopolitickým symbolem – a technologický sektor si na novou realitu bude muset rychle zvyknout.
Severní Korea se snaží vybudovat impérium cestovního ruchu a její chloubou je plážové letovisko Wonsan-Kalma. Přezdívá se mu „Severokorejský Benidorm“ podle španělského letoviska, které Kim Čong-un navštívil v roce 2017. Na rozdíl od svého středomořského rivala ale Wonsan-Kalma skrývá temnou historii plnou nucené práce, porušování lidských práv a lidského utrpení.
Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Výběr barvy nového vozu může odrážet naši osobnost. Může symbolizovat sílu, klid, bezpečí, ale také přinést neočekávané náklady. V současné době automobilky častokrát nabízejí pouze jednu „bezplatnou“ barvu, obvykle bílou nebo červenou. Pokud si ale vyberete jiný odstín, musíte si připravit další tisíce korun, varuje server The Guardian.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.