Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Obchodní válka mezi USA a Evropou zasáhne řadu odvětví – a sektor technologií nebude výjimkou. Velké technologické společnosti sice disponují jistou výhodou v podobě výrobní infrastruktury. Jejich závody často operují na obou kontinentech, ale ani to je zcela neuchrání před důsledky celních opatření. Dopad nebude natolik plošný jako třeba u automobilů, ale bude citelný.
Rozhodující roli zde sehraje postoj spotřebitelů. Budou-li reagovat ochranářsky, mohou začít preferovat domácí značky a produkty, což by mělo zásadní dopad na tržní dynamiku. Pokud však převládne apatie nebo pragmatismus, může se reálný dopad obchodní války výrazně zmírnit.
V rámci odvetných kroků může Brusel sáhnout mimo jiné po právních nástrojích a zostřit dohled nad americkými technologickými giganty, zejména v otázkách dodržování unijních regulací. Taková opatření by pro tyto společnosti znamenala výrazné finanční náklady a další byrokratické překážky.
Některé z těchto regulací již vstoupily v platnost. Evropský Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA) ukládají velkým platformám povinnost zajistit interoperabilitu, transparentnost a spravedlivé podmínky pro konkurenci. Postihují především americké firmy jako Meta, Google či Apple.
USA tyto regulace vítají s podezřením a označují je za diskriminační. Washington je považuje za obchodní bariéry a zvažuje protiopatření. Meta se například podle Investopedia obrátila na americkou vládu s žádostí o intervenci. Nízká důvěra mezi oběma stranami naznačuje, že sektor technologií bude dlouhodobě polem geopolitického napětí. Podle ITIF může být důsledkem těchto regulací i zpomalení inovačních toků a rozkol v technologických standardech mezi EU a USA.
Pilíř, co ztrácí stabilitu
Technologický sektor dnes představuje jeden z pilířů moderní společnosti – a jeho význam nelze podceňovat. Pokud bychom se pokusili vyjmenovat všechno, co pod tento pojem spadá, zabralo by to hodiny. S každou další inovací rozšiřuje své působení napříč obory – od zemědělství po těžbu surovin, od automobilového průmyslu až po obranný sektor.
Technologie jsou navíc neoddělitelnou součástí každodenního života. Televize, mobilní telefony, automobily, ale i spotřebiče jako pračky či myčky – to vše jsou produkty technologického pokroku. A ten jde stále dál, ať už si to uvědomujeme, nebo ne.
Neoddělitelnou součástí technologického impéria jsou také sociální sítě – a právě ty se mohou stát horkým bodem obchodního sporu mezi EU a USA. Klíčovou roli zde sehrají zejména americké platformy, které si na evropském trhu drží dominantní postavení. I když je nelze „dovážet“ v tradičním slova smyslu, jejich vliv na veřejné mínění a společenské klima je obrovský.
A právě proto mohou být předmětem přísnější regulace. Pokud se tyto platformy rozhodnou ignorovat pravidla Evropské unie, může Brusel zareagovat zpřísněním dohledu nebo omezením jejich působnosti. V takovém případě by digitální sféra přestala být jen neutrním prostorem – a stala by se aktivním polem obchodního střetu.
Hlavní fronta je úplně jinde
Hlavní fronta je někde jinde O tom, jak bude obchodní válka v technologickém sektoru skutečně vypadat, však nerozhodne pouze Evropa či USA – klíčové slovo bude mít Pacifik. Tedy oblast mezi Spojenými státy a Čínou, kde se už delší dobu odehrává geopolitické napětí s přímým dopadem na globální dodavatelské řetězce. Pokud dojde k dalšímu vyhrocení obchodní války právě mezi těmito dvěma velmocemi, může to vyústit v hlubokou krizi na trhu s mikročipy.
Právě mikročipy, nenápadné, ale zcela zásadní součástky, tvoří nervový systém moderní technologie. Jsou přítomné prakticky ve všem: od telefonů a počítačů přes automobily až po průmyslové stroje a vojenskou techniku. Jejich výroba je však soustředěna do několika málo států východní Asie, zejména na Tchaj-wanu.
Jakékoli narušení tohoto jemně vyváženého systému může mít lavinový efekt na celý technologický sektor – a tím i na ekonomiky po celém světě. Obchodní válka by se tak mohla velmi rychle přenést z politických vyjednávání do továren, vývojových center, a nakonec i k běžnému spotřebiteli. Varoval před tím například server Conversation.
Dalším klíčovým bojištěm technologické obchodní války je vývoj umělé inteligence – a ten se začíná vyostřovat. Jak upozornil server VOA News, do centra pozornosti se dostala nová čínská AI platforma DeepSeek, která vstoupila na trh jako přímý konkurent zavedených gigantů, včetně americké OpenAI. Její spuštění ukazuje, že Čína se v oblasti umělé inteligence nechce spokojit s rolí dohánějícího hráče – chce udávat tempo.
Pro Peking je umělá inteligence strategickým nástrojem v odpovědi na americké sankce a omezení přístupu k nejmodernějším technologiím. Masivní státní podpora AI vývoje navíc ukazuje, že Čína sází na dlouhodobou dominanci v této oblasti. Podle University of Sydney investovala například čínská společnost Tencent spolu s partnery do AI serverů založených na Nvidii desítky miliard dolarů.
Válka s Čínou jen pokračuje
První obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou za prezidenta Donalda Trumpa znamenala návrat k nejtvrdším celním opatřením od 30. let minulého století, jak připomíná server Politico. Trump tehdy zvýšil cla na čínské zboží šestinásobně na 19,3 %, na což Peking reagoval obdobně – těměř trojnásobným zvýšením cel na americké produkty.
Následky byly okamžité: trhy se otřásly, inflace poskočila a americké firmy, závislé na čínských dovozech, se dostaly do obtíží. První fáze obchodní dohody přinesla jen dílčí posuny – Čína sice upravila některé regulační rámce, ale slibovaný rozsáhlý nákup amerického zboží zůstal nenaplněn. Druhá fáze zůstala ve fázi přání. S příchodem pandemie covidu-19 se vztahy obou velmocí propadly do hluboké nedůvěry a veškeré snahy o kompromis se rozplynuly.
Důležitou roli v celé konfrontaci sehrály dvě výrazné osobnosti – Trump a Si Ťin-pching. Trump nahlížel na mezinárodní vztahy jako na hru silných vůdců, které lze ovlivnit kombinací pochlebování a tlaku. Čínskému prezidentovi lichotil, zval ho na státnické večeře do svého resortu Mar-a-Lago, zároveň však uplatňoval tvrdou rétoriku a strategii nepředvídatelnosti – mimo jiné na doporučení Henryho Kissingera.
Si, věrný marxistickému přesvědčení o síle struktur, se přesto profiloval jako vizionář a architekt „čínského snu“, v němž hraje klíčovou roli silná a respektovaná Čína. Oba vůdci hledali cestu ke kompromisu, ale ani jeden z nich nebyl ochoten ustoupit. Dnes jsou pozice obou státníků ještě pevnější než tehdy – a prostor pro dohodu se výrazně zmenšil.
Trump se vrátil s širším politickým zázemím a týmem, který lépe rozumí jeho stylu. Čínský lídr mezitím upevnil absolutní moc doma – zrušil limit dvou funkčních období, ovládl klíčové mocenské struktury a v mezinárodní politice se více orientuje na Rusko než na Západ. Vzájemná nedůvěra narostla a logika tvrdého soupeření přebíjí pragmatismus. Nová obchodní válka tak nebude pouze o clech, ale především o technologiích, vlivu a o tom, kdo určí pravidla budoucího světového řádu.
Úplně jiný charakter obchodní války
Ve světě, kde čipy, software a data určují mocenskou rovnováhu stejně jako armády nebo suroviny, nabývá obchodní válka mezi Západem a Východem zcela nových dimenzí. Konflikty se přesouvají z přístavů a celních skladů do digitálního prostoru a výzkumných laboratoří. Důsledky se nebudou počítat jen v miliardách dolarů, ale i v přerušených dodavatelských řetězcích, omezeném přístupu k technologiím a změně v tom, jak a kde se inovace rodí.
Evropa, Spojené státy a Čína si dnes uvědomují, že kdo ovládne technologii, ovládne budoucnost. Proto se mikroprocesory stávají novou ropou, umělá inteligence politickým nástrojem a datová suverenita státním zájmem. Regulace digitálních platforem, vývoj AI a kontrola nad polovodičovým průmyslem už nejsou jen odborná témata – jsou součástí velmocenské rivality, kde jde o víc než o ekonomický růst. Ve výsledku tak mohou trpět nejen firmy, ale i běžní uživatelé, kterým se některé technologie zpomalí, prodraží, nebo se k nim vůbec nedostanou.
Z technologického pilíře globální spolupráce se tak stává štěpící linie. Ať už půjde o cla, zákazy exportu, regulaci softwarových platforem, nebo přetahování o talenty v oblasti umělé inteligence, jedno je jisté – technologie přestaly být neutrální. Každý čip, každý algoritmus a každá datová struktura se v příštích letech může stát geopolitickým symbolem – a technologický sektor si na novou realitu bude muset rychle zvyknout.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.