Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Obchodní válka mezi USA a Evropou zasáhne řadu odvětví – a sektor technologií nebude výjimkou. Velké technologické společnosti sice disponují jistou výhodou v podobě výrobní infrastruktury. Jejich závody často operují na obou kontinentech, ale ani to je zcela neuchrání před důsledky celních opatření. Dopad nebude natolik plošný jako třeba u automobilů, ale bude citelný.
Rozhodující roli zde sehraje postoj spotřebitelů. Budou-li reagovat ochranářsky, mohou začít preferovat domácí značky a produkty, což by mělo zásadní dopad na tržní dynamiku. Pokud však převládne apatie nebo pragmatismus, může se reálný dopad obchodní války výrazně zmírnit.
V rámci odvetných kroků může Brusel sáhnout mimo jiné po právních nástrojích a zostřit dohled nad americkými technologickými giganty, zejména v otázkách dodržování unijních regulací. Taková opatření by pro tyto společnosti znamenala výrazné finanční náklady a další byrokratické překážky.
Některé z těchto regulací již vstoupily v platnost. Evropský Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA) ukládají velkým platformám povinnost zajistit interoperabilitu, transparentnost a spravedlivé podmínky pro konkurenci. Postihují především americké firmy jako Meta, Google či Apple.
USA tyto regulace vítají s podezřením a označují je za diskriminační. Washington je považuje za obchodní bariéry a zvažuje protiopatření. Meta se například podle Investopedia obrátila na americkou vládu s žádostí o intervenci. Nízká důvěra mezi oběma stranami naznačuje, že sektor technologií bude dlouhodobě polem geopolitického napětí. Podle ITIF může být důsledkem těchto regulací i zpomalení inovačních toků a rozkol v technologických standardech mezi EU a USA.
Pilíř, co ztrácí stabilitu
Technologický sektor dnes představuje jeden z pilířů moderní společnosti – a jeho význam nelze podceňovat. Pokud bychom se pokusili vyjmenovat všechno, co pod tento pojem spadá, zabralo by to hodiny. S každou další inovací rozšiřuje své působení napříč obory – od zemědělství po těžbu surovin, od automobilového průmyslu až po obranný sektor.
Technologie jsou navíc neoddělitelnou součástí každodenního života. Televize, mobilní telefony, automobily, ale i spotřebiče jako pračky či myčky – to vše jsou produkty technologického pokroku. A ten jde stále dál, ať už si to uvědomujeme, nebo ne.
Neoddělitelnou součástí technologického impéria jsou také sociální sítě – a právě ty se mohou stát horkým bodem obchodního sporu mezi EU a USA. Klíčovou roli zde sehrají zejména americké platformy, které si na evropském trhu drží dominantní postavení. I když je nelze „dovážet“ v tradičním slova smyslu, jejich vliv na veřejné mínění a společenské klima je obrovský.
A právě proto mohou být předmětem přísnější regulace. Pokud se tyto platformy rozhodnou ignorovat pravidla Evropské unie, může Brusel zareagovat zpřísněním dohledu nebo omezením jejich působnosti. V takovém případě by digitální sféra přestala být jen neutrním prostorem – a stala by se aktivním polem obchodního střetu.
Hlavní fronta je úplně jinde
Hlavní fronta je někde jinde O tom, jak bude obchodní válka v technologickém sektoru skutečně vypadat, však nerozhodne pouze Evropa či USA – klíčové slovo bude mít Pacifik. Tedy oblast mezi Spojenými státy a Čínou, kde se už delší dobu odehrává geopolitické napětí s přímým dopadem na globální dodavatelské řetězce. Pokud dojde k dalšímu vyhrocení obchodní války právě mezi těmito dvěma velmocemi, může to vyústit v hlubokou krizi na trhu s mikročipy.
Právě mikročipy, nenápadné, ale zcela zásadní součástky, tvoří nervový systém moderní technologie. Jsou přítomné prakticky ve všem: od telefonů a počítačů přes automobily až po průmyslové stroje a vojenskou techniku. Jejich výroba je však soustředěna do několika málo států východní Asie, zejména na Tchaj-wanu.
Jakékoli narušení tohoto jemně vyváženého systému může mít lavinový efekt na celý technologický sektor – a tím i na ekonomiky po celém světě. Obchodní válka by se tak mohla velmi rychle přenést z politických vyjednávání do továren, vývojových center, a nakonec i k běžnému spotřebiteli. Varoval před tím například server Conversation.
Dalším klíčovým bojištěm technologické obchodní války je vývoj umělé inteligence – a ten se začíná vyostřovat. Jak upozornil server VOA News, do centra pozornosti se dostala nová čínská AI platforma DeepSeek, která vstoupila na trh jako přímý konkurent zavedených gigantů, včetně americké OpenAI. Její spuštění ukazuje, že Čína se v oblasti umělé inteligence nechce spokojit s rolí dohánějícího hráče – chce udávat tempo.
Pro Peking je umělá inteligence strategickým nástrojem v odpovědi na americké sankce a omezení přístupu k nejmodernějším technologiím. Masivní státní podpora AI vývoje navíc ukazuje, že Čína sází na dlouhodobou dominanci v této oblasti. Podle University of Sydney investovala například čínská společnost Tencent spolu s partnery do AI serverů založených na Nvidii desítky miliard dolarů.
Válka s Čínou jen pokračuje
První obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou za prezidenta Donalda Trumpa znamenala návrat k nejtvrdším celním opatřením od 30. let minulého století, jak připomíná server Politico. Trump tehdy zvýšil cla na čínské zboží šestinásobně na 19,3 %, na což Peking reagoval obdobně – těměř trojnásobným zvýšením cel na americké produkty.
Následky byly okamžité: trhy se otřásly, inflace poskočila a americké firmy, závislé na čínských dovozech, se dostaly do obtíží. První fáze obchodní dohody přinesla jen dílčí posuny – Čína sice upravila některé regulační rámce, ale slibovaný rozsáhlý nákup amerického zboží zůstal nenaplněn. Druhá fáze zůstala ve fázi přání. S příchodem pandemie covidu-19 se vztahy obou velmocí propadly do hluboké nedůvěry a veškeré snahy o kompromis se rozplynuly.
Důležitou roli v celé konfrontaci sehrály dvě výrazné osobnosti – Trump a Si Ťin-pching. Trump nahlížel na mezinárodní vztahy jako na hru silných vůdců, které lze ovlivnit kombinací pochlebování a tlaku. Čínskému prezidentovi lichotil, zval ho na státnické večeře do svého resortu Mar-a-Lago, zároveň však uplatňoval tvrdou rétoriku a strategii nepředvídatelnosti – mimo jiné na doporučení Henryho Kissingera.
Si, věrný marxistickému přesvědčení o síle struktur, se přesto profiloval jako vizionář a architekt „čínského snu“, v němž hraje klíčovou roli silná a respektovaná Čína. Oba vůdci hledali cestu ke kompromisu, ale ani jeden z nich nebyl ochoten ustoupit. Dnes jsou pozice obou státníků ještě pevnější než tehdy – a prostor pro dohodu se výrazně zmenšil.
Trump se vrátil s širším politickým zázemím a týmem, který lépe rozumí jeho stylu. Čínský lídr mezitím upevnil absolutní moc doma – zrušil limit dvou funkčních období, ovládl klíčové mocenské struktury a v mezinárodní politice se více orientuje na Rusko než na Západ. Vzájemná nedůvěra narostla a logika tvrdého soupeření přebíjí pragmatismus. Nová obchodní válka tak nebude pouze o clech, ale především o technologiích, vlivu a o tom, kdo určí pravidla budoucího světového řádu.
Úplně jiný charakter obchodní války
Ve světě, kde čipy, software a data určují mocenskou rovnováhu stejně jako armády nebo suroviny, nabývá obchodní válka mezi Západem a Východem zcela nových dimenzí. Konflikty se přesouvají z přístavů a celních skladů do digitálního prostoru a výzkumných laboratoří. Důsledky se nebudou počítat jen v miliardách dolarů, ale i v přerušených dodavatelských řetězcích, omezeném přístupu k technologiím a změně v tom, jak a kde se inovace rodí.
Evropa, Spojené státy a Čína si dnes uvědomují, že kdo ovládne technologii, ovládne budoucnost. Proto se mikroprocesory stávají novou ropou, umělá inteligence politickým nástrojem a datová suverenita státním zájmem. Regulace digitálních platforem, vývoj AI a kontrola nad polovodičovým průmyslem už nejsou jen odborná témata – jsou součástí velmocenské rivality, kde jde o víc než o ekonomický růst. Ve výsledku tak mohou trpět nejen firmy, ale i běžní uživatelé, kterým se některé technologie zpomalí, prodraží, nebo se k nim vůbec nedostanou.
Z technologického pilíře globální spolupráce se tak stává štěpící linie. Ať už půjde o cla, zákazy exportu, regulaci softwarových platforem, nebo přetahování o talenty v oblasti umělé inteligence, jedno je jisté – technologie přestaly být neutrální. Každý čip, každý algoritmus a každá datová struktura se v příštích letech může stát geopolitickým symbolem – a technologický sektor si na novou realitu bude muset rychle zvyknout.
Christopher Gunderson prožil prvních 16 let svého života napojený na hadičky a bez možnosti normálně jíst. Narodil se s vážným onemocněním zvaným chronický pseudo-obstrukční syndrom, kdy trávicí trakt není schopen vstřebávat potravu. Na jeho příběh upozornil server Washington Times.
Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
O víkendu se do Česka vrátí mrazivé počasí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazy ve vegetačním období, které mohou poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy.
Ať už vévodkyně Meghan udělá cokoli, vždy to vzbudí rozruch. Její nový pořad S láskou, Meghan o vaření a bydlení není výjimkou – zatímco někteří ho nemilosrdně kritizují, jiní, včetně slavné Gwyneth Paltrow, se ho zastávají.
Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Kreatin – doplněk stravy, který je hojně propagován na sociálních sítích fitness influencery a kulturisty jako zázračný pomocník pro růst svalové hmoty – může být podle nové studie zcela přeceňován. Klinický výzkum vedený Univerzitou Nového Jižního Walesu ukázal, že jeho přínosy nemusí být tak významné, jak se dosud předpokládalo, uvedl server news.com.au.
Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Semifinálová bitva mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přinesla napínavý duel plný zvratů. Mountfield sice ve třetí třetině dokázal smazat náskok soupeře, ale Dynamo si v závěru vzalo vedení zpět a slaví první výhru v sérii.
Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.