Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Obchodní válka mezi USA a Evropou zasáhne řadu odvětví – a sektor technologií nebude výjimkou. Velké technologické společnosti sice disponují jistou výhodou v podobě výrobní infrastruktury. Jejich závody často operují na obou kontinentech, ale ani to je zcela neuchrání před důsledky celních opatření. Dopad nebude natolik plošný jako třeba u automobilů, ale bude citelný.
Rozhodující roli zde sehraje postoj spotřebitelů. Budou-li reagovat ochranářsky, mohou začít preferovat domácí značky a produkty, což by mělo zásadní dopad na tržní dynamiku. Pokud však převládne apatie nebo pragmatismus, může se reálný dopad obchodní války výrazně zmírnit.
V rámci odvetných kroků může Brusel sáhnout mimo jiné po právních nástrojích a zostřit dohled nad americkými technologickými giganty, zejména v otázkách dodržování unijních regulací. Taková opatření by pro tyto společnosti znamenala výrazné finanční náklady a další byrokratické překážky.
Některé z těchto regulací již vstoupily v platnost. Evropský Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA) ukládají velkým platformám povinnost zajistit interoperabilitu, transparentnost a spravedlivé podmínky pro konkurenci. Postihují především americké firmy jako Meta, Google či Apple.
USA tyto regulace vítají s podezřením a označují je za diskriminační. Washington je považuje za obchodní bariéry a zvažuje protiopatření. Meta se například podle Investopedia obrátila na americkou vládu s žádostí o intervenci. Nízká důvěra mezi oběma stranami naznačuje, že sektor technologií bude dlouhodobě polem geopolitického napětí. Podle ITIF může být důsledkem těchto regulací i zpomalení inovačních toků a rozkol v technologických standardech mezi EU a USA.
Pilíř, co ztrácí stabilitu
Technologický sektor dnes představuje jeden z pilířů moderní společnosti – a jeho význam nelze podceňovat. Pokud bychom se pokusili vyjmenovat všechno, co pod tento pojem spadá, zabralo by to hodiny. S každou další inovací rozšiřuje své působení napříč obory – od zemědělství po těžbu surovin, od automobilového průmyslu až po obranný sektor.
Technologie jsou navíc neoddělitelnou součástí každodenního života. Televize, mobilní telefony, automobily, ale i spotřebiče jako pračky či myčky – to vše jsou produkty technologického pokroku. A ten jde stále dál, ať už si to uvědomujeme, nebo ne.
Neoddělitelnou součástí technologického impéria jsou také sociální sítě – a právě ty se mohou stát horkým bodem obchodního sporu mezi EU a USA. Klíčovou roli zde sehrají zejména americké platformy, které si na evropském trhu drží dominantní postavení. I když je nelze „dovážet“ v tradičním slova smyslu, jejich vliv na veřejné mínění a společenské klima je obrovský.
A právě proto mohou být předmětem přísnější regulace. Pokud se tyto platformy rozhodnou ignorovat pravidla Evropské unie, může Brusel zareagovat zpřísněním dohledu nebo omezením jejich působnosti. V takovém případě by digitální sféra přestala být jen neutrním prostorem – a stala by se aktivním polem obchodního střetu.
Hlavní fronta je úplně jinde
Hlavní fronta je někde jinde O tom, jak bude obchodní válka v technologickém sektoru skutečně vypadat, však nerozhodne pouze Evropa či USA – klíčové slovo bude mít Pacifik. Tedy oblast mezi Spojenými státy a Čínou, kde se už delší dobu odehrává geopolitické napětí s přímým dopadem na globální dodavatelské řetězce. Pokud dojde k dalšímu vyhrocení obchodní války právě mezi těmito dvěma velmocemi, může to vyústit v hlubokou krizi na trhu s mikročipy.
Právě mikročipy, nenápadné, ale zcela zásadní součástky, tvoří nervový systém moderní technologie. Jsou přítomné prakticky ve všem: od telefonů a počítačů přes automobily až po průmyslové stroje a vojenskou techniku. Jejich výroba je však soustředěna do několika málo států východní Asie, zejména na Tchaj-wanu.
Jakékoli narušení tohoto jemně vyváženého systému může mít lavinový efekt na celý technologický sektor – a tím i na ekonomiky po celém světě. Obchodní válka by se tak mohla velmi rychle přenést z politických vyjednávání do továren, vývojových center, a nakonec i k běžnému spotřebiteli. Varoval před tím například server Conversation.
Dalším klíčovým bojištěm technologické obchodní války je vývoj umělé inteligence – a ten se začíná vyostřovat. Jak upozornil server VOA News, do centra pozornosti se dostala nová čínská AI platforma DeepSeek, která vstoupila na trh jako přímý konkurent zavedených gigantů, včetně americké OpenAI. Její spuštění ukazuje, že Čína se v oblasti umělé inteligence nechce spokojit s rolí dohánějícího hráče – chce udávat tempo.
Pro Peking je umělá inteligence strategickým nástrojem v odpovědi na americké sankce a omezení přístupu k nejmodernějším technologiím. Masivní státní podpora AI vývoje navíc ukazuje, že Čína sází na dlouhodobou dominanci v této oblasti. Podle University of Sydney investovala například čínská společnost Tencent spolu s partnery do AI serverů založených na Nvidii desítky miliard dolarů.
Válka s Čínou jen pokračuje
První obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou za prezidenta Donalda Trumpa znamenala návrat k nejtvrdším celním opatřením od 30. let minulého století, jak připomíná server Politico. Trump tehdy zvýšil cla na čínské zboží šestinásobně na 19,3 %, na což Peking reagoval obdobně – těměř trojnásobným zvýšením cel na americké produkty.
Následky byly okamžité: trhy se otřásly, inflace poskočila a americké firmy, závislé na čínských dovozech, se dostaly do obtíží. První fáze obchodní dohody přinesla jen dílčí posuny – Čína sice upravila některé regulační rámce, ale slibovaný rozsáhlý nákup amerického zboží zůstal nenaplněn. Druhá fáze zůstala ve fázi přání. S příchodem pandemie covidu-19 se vztahy obou velmocí propadly do hluboké nedůvěry a veškeré snahy o kompromis se rozplynuly.
Důležitou roli v celé konfrontaci sehrály dvě výrazné osobnosti – Trump a Si Ťin-pching. Trump nahlížel na mezinárodní vztahy jako na hru silných vůdců, které lze ovlivnit kombinací pochlebování a tlaku. Čínskému prezidentovi lichotil, zval ho na státnické večeře do svého resortu Mar-a-Lago, zároveň však uplatňoval tvrdou rétoriku a strategii nepředvídatelnosti – mimo jiné na doporučení Henryho Kissingera.
Si, věrný marxistickému přesvědčení o síle struktur, se přesto profiloval jako vizionář a architekt „čínského snu“, v němž hraje klíčovou roli silná a respektovaná Čína. Oba vůdci hledali cestu ke kompromisu, ale ani jeden z nich nebyl ochoten ustoupit. Dnes jsou pozice obou státníků ještě pevnější než tehdy – a prostor pro dohodu se výrazně zmenšil.
Trump se vrátil s širším politickým zázemím a týmem, který lépe rozumí jeho stylu. Čínský lídr mezitím upevnil absolutní moc doma – zrušil limit dvou funkčních období, ovládl klíčové mocenské struktury a v mezinárodní politice se více orientuje na Rusko než na Západ. Vzájemná nedůvěra narostla a logika tvrdého soupeření přebíjí pragmatismus. Nová obchodní válka tak nebude pouze o clech, ale především o technologiích, vlivu a o tom, kdo určí pravidla budoucího světového řádu.
Úplně jiný charakter obchodní války
Ve světě, kde čipy, software a data určují mocenskou rovnováhu stejně jako armády nebo suroviny, nabývá obchodní válka mezi Západem a Východem zcela nových dimenzí. Konflikty se přesouvají z přístavů a celních skladů do digitálního prostoru a výzkumných laboratoří. Důsledky se nebudou počítat jen v miliardách dolarů, ale i v přerušených dodavatelských řetězcích, omezeném přístupu k technologiím a změně v tom, jak a kde se inovace rodí.
Evropa, Spojené státy a Čína si dnes uvědomují, že kdo ovládne technologii, ovládne budoucnost. Proto se mikroprocesory stávají novou ropou, umělá inteligence politickým nástrojem a datová suverenita státním zájmem. Regulace digitálních platforem, vývoj AI a kontrola nad polovodičovým průmyslem už nejsou jen odborná témata – jsou součástí velmocenské rivality, kde jde o víc než o ekonomický růst. Ve výsledku tak mohou trpět nejen firmy, ale i běžní uživatelé, kterým se některé technologie zpomalí, prodraží, nebo se k nim vůbec nedostanou.
Z technologického pilíře globální spolupráce se tak stává štěpící linie. Ať už půjde o cla, zákazy exportu, regulaci softwarových platforem, nebo přetahování o talenty v oblasti umělé inteligence, jedno je jisté – technologie přestaly být neutrální. Každý čip, každý algoritmus a každá datová struktura se v příštích letech může stát geopolitickým symbolem – a technologický sektor si na novou realitu bude muset rychle zvyknout.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.